Národní galerie v
Praze zahájí
novou výstavní sezónu ve čtvrtek
5. března 2020. První polovinu letošního roku věnují ve
Veletržním paláci několika význačným osobnostem výtvarného umění i fotografie. Zároveň
NG v Praze láká na výstavy všechny ty, kteří nestíhají přijít v běžné otevírací době od 10 do 18 hodin. Každou středu zde mají otevřeno do 20:00!
Kurt Gebauer – retrospektivní výstava
Retrospektivní výstava Kurta Gebauera (1941) bude od 6. 2. do 2. 8. doposud nejucelenějším
vhledem do šedesáti let tvorby sochaře, pedagoga a osobnosti s vlivem na veřejný prostor.
Celoživotní zájem o figuraci, ne však objektivní, ale vnímanou, živou,
pohyblivou figuru umožnil Gebauerovi mimo specifického, v českém i mezinárodním prostředí těžko zařaditelného výrazu, i neustávající
citlivou, ale zároveň břitkou kritiku předlistopadových i transformačních poměrů.
Nebourat! Podoby brutalismu v Praze
V perspektivě stále častějšího bourání staveb je cílem projektu naučit veřejnost přijímat a případně ocenit tyto stavby v jejich architektonických kvalitách, které možná nejsou zřejmé na první pohled, a jsou obvykle překryté nálepkou „komunistická“ architektura.
Výstava chce nástrojem pro poznání brutalistní architektury a vodítkem pro aktivizaci návštěvníků v duchu brutalismu.
Výstava
Nebourat! Podoby brutalismu v Praze představí od 6. 3. do 6. 9. 2020 především
originální plánovou dokumentaci, kde se mnohdy stavby vyjímají dokonce radikálněji, než je tomu u realizací, doplněnou o koláže, fotografie, originálními
fragmenty již neexistujících budov a uměleckými
plastikami, dobovým
nábytkem (designem), případně dostupnými původními, existujícími modely. Východiskem je originální dokumentace ze
Sbírky architektury NGP, doplněná o vybrané zapůjčené exponáty (mobiliář...) z Prahy a okolí.
Sen ve snu: Edgar Allan Poe
Výstava
Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích se bude od 6. 3. do 30. 8. věnovat
reflexím tvorby amerického spisovatele, básníka a teoretika
Edgara Allana Poea (1809–1849) ve výtvarném umění v českých zemích, stejně jako obecnějšímu
fenoménu hrůzy a strachu.
Projekt tak představí
široké spektrum umělců, vedle již zmíněných například Krištofa Kinteru, Josefa Bolfa nebo Martina Zeta, stejně jako příslušníky nejmladší generace Jana Vytisku či Marka Škubala. Cílem projektu je
demonstrovat úzké vazby, které může moderní a současné umění mít k tvůrci z 19. století, chce tak podpořit koncept sbírkové
expozice 1796–1918: Umění dlouhého století.
Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal
V roce 1925, kdy se Stanislav Kolíbal narodil, začala stavba
Veletržního paláce v Praze a zároveň i
československého pavilonu v Benátkách. O století později zůstávají všichni tři přetrvávajícími ikonami národní kulturní identity. Díky přemístění Kolíbalovy výstavy z Benátského bienále 2019 (realizované v Českém a Slovenském pavilonu) do Malé dvorany Veletržního paláce získají návštěvníci Národní galerie Praha nový
pohled na Kolíbalovu hlubokou vizi.