Na západním okraji
městského centra ve Znojmě se nachází Hradní ulice s
hradním komplexem. Hrad samotný zaujímá ostrožnu nad soutokem Dyje a Gránického potoka. Součástí hradního komplexu je také známá
rotunda svaté Kateřiny. Právě hrad a rotunda se letos o Velikonocích poprvé otevírá po zimní přestávce. Otevřeno je během svátků denně od 29. do 1. 4.
a během dubna pak o víkendech od
9:00 do 17:00 hodin.
Unikátní malířská výzdoba rotundy
Románská
rotunda sv. Kateřiny je jedinou zcela dochovanou památkou
přemyslovského knížecího hradu ve
Znojmě, založeného patrně knížetem Břetislavem I. Rotunda byla postavena na dominantním místě po polovině 11. století. Na osudy znojemské rotundy měli vliv složité vztahy mezi členy dynastie Přemyslovců
v 1. polovině 12. století.
Význam rotundy sv. Kateřiny spočívá především v její
unikátní malířské výzdobě. Z obsahu románských maleb, pocházejících asi ještě z konce 11. století je zřejmé, že do obsáhlé
náboženské tématiky jsou začleněny i
dynastické motivy týkající se mýtického původu přemyslovského rodu.
Rotunda je veřejnosti otevřena v návštěvnickém režimu v závislosti na aktuálním stavu mikroklimatu v interiéru.
Maximálně 10 osob v průběhu 1 hodiny. Prohlídka trvá 15 minut.
Vstupné do rotundy
150 Kč.
Prastarý Znojemský hrad
Ostroh, kde stojí
Znojemský hrad, byl zřejmě
prastarým kultovním místem a v 11. století si jej vybral moravský a později český kníže Konrád I. a jeho syn Litolt jako místo pro stavbu nového dřevěno-hlinitého hradu. V 1. polovině 12. století hrad trpěl spory mezi českými a moravskými Přemyslovci. V té době se zde nacházela
mincovna, v níž byly raženy mince znojemského údělného knížectví. Hrad byl rezidenčním sídlem moravských
markrabí Konráda Oty a Vladislava Jindřicha, kteří hrad přestavěli do kamenné podoby a zpevnili silnými zdmi a netradiční osmibokou věží (tzv. Loupežnická věž, r. 1892 se zřítila). V době husitských bouří byl znojemský hrad
pevnou oporou krále a později císaře
Zikmunda Lucemburského, který zde v roce
1437 zemřel. V letech 1529-1530 zde pobývala královna Marie, vdova po Ludvíku Jagelonském. Koncem 17. století byl již napůl v ruinách. Dekretem císaře Josefa I. z roku 1709 byla zadní část hradu věnována jako léno hrabatům z Deblína.
V současné době interiéry hradu představují
Noblesu křehkého dekoru (historický nábytek ze sbírek muzea), nahlédnout lze také do stylizovaného berlínského ateliéru zdejšího rodáka, sochaře Hugo Lederera.
Procitlé sklo představuje broušené skleněné výrobky firmy Langerových z Šatova u Znojma. Kásná je též stálá výstava Lidové tradice Znojemska, kde je mimo jiné k vidění forma na modrotisk. Vstupné do hradu je
100 Kč.