ÚvodAktualityPo Jiráskově hřebenovce se putuje již celých 100 let
Příroda

Po Jiráskově hřebenovce se putuje již celých 100 let

  • 8. září 2021
Nejstarší značená stezka po hřebeni Orlických hor z roku 1921, nesoucí jméno známého spisovatele a průkopníka turistiky v Orlických horách Aloise Jiráska, slouží turistům již celých 100 let. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Vydat se po ní můžete jak po hřebeni nebo napříč krajinou Podorlicka třeba až do České Třebové. K pohodovému výletu pak stačí využít víkendové cyklobusy, které jezdí z řady měst a obcí v podhůří, včetně trasy z Hradce Králové či Pardubic, a to až do konce září.
Orlické horyJiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu. Byla impulzem k dalšímu rozvoji turistiky a dala základ dnešní rozsáhlé síti značených cest v Orlických horách a Podorlicku. Své postavení si Jiráskova cesta zachovává dodnes a je jedním z hlavních fenoménů Orlických hor.

Kouzlo a krása přírody Orlických hor a jejich podhůří se staly středem pozornosti prvních průkopníků turistiky již koncem 19. století, kdy byly po měšťanských besedách zakládány první komise pro turistiku. Mezi jedny z prvních regionálních odborů KČT patřil právě Rychnov nad Kněžnou, jakožto čtvrtý nejstarší odbor KČT v Čechách.

Orlické horyHlavním propagátorem turistiky v Orlických horách byl rychnovský advokát JUDr. Jindřich Štemberka, který inicioval a vedl jednodenní i vícedenní turistické výpravy do hor nejen pro rychnovské, hradecké, ale i pražské turisty. Jít tehdy na hřebeny bylo doslova hrdinským činem – nebyly zde silnice, polní a lesní cesty měly místo mostků desítky brodů, neexistovaly turistické mapy a chybělo ubytování. Lesy byly divoké, cesta hřebeny mnohdy znamenala prodírání se opravdovým pralesem. Můžeme jen v duchu smeknout před nadšenci, kteří pro nás první turistické stezky vyznačili a starají se o ně dosud.
 

První stezka "průkopnice" láká k výletu i dnes

Orlické horyVůbec první trasa na hřeben Orlických hor vedla z Rychnova nad Kněžnou přes Deštné v Orlických horách na majestátné Vrchmezí (1084 m n.m., nejvyšší hora polské části Orlických hor), kde již mnohem dříve v roce 1893 stála dřevěná rozhledna s chatou pojmenovaná podle Heinricha Rübartsche, známého propagátora horské turistiky a lyžování v Orlických horách. Tehdy ještě jako jediná stavba na hřebenech Orlických hor. Ta však bohužel roku 1945 vyhořela a nebyla obnovena. Výšlap na Vrchmezí není zdaleka zadarmo, neboť jeho svahy patří k nejstrmějším v Orlických horách, odmění vás ale krásné výhledy do kraje. Dnes jeho významnou turistickou historii a návštěvu hned několika významných osobností např. i císaře Josefa II. připomíná památník na jeho vrcholu.

Orlické horyO vyznačení Jiráskovy cesty se zasloužil právě rychnovský oddíl KČT, profesoři místního gymnázia a jejich studenti. Trasa byla původně kratší, čítala asi 90 km a vedla z Jiráskova rodného Hronova do Jablonného nad Orlicí. Až v dalších letech byla na počest A. Jiráska prodloužena do České Třebové a Litomyšle (celkem 170 km), kde dlouhá léta žil se svou rodinou. Slavnostní otevření dálkové trasy proběhlo 31. července 1921 u chaty Panorama v Deštném v Orlických horách, které dosud připomíná nejen pamětní deska Aloise Jiráska, který se tehdy jako již 70letý akce účastnil, ale také pomník JUDr. Jindřicha Štemberky. Nedaleko chaty se ukrývá dřevěná poutní kaple s léčivým pramenem.
 

Horské chaty Orlických hor a dnešní Hřebenovka

Orlické horyOrlických horách vznikla za období první republiky celá řada horských chat, které slouží turistické veřejnosti dodnes. Ve 20. letech vyrostla na hřebenu Orlický hor dnes již symbolická Masarykova chata na Šerlichu nebo Kramářova chata na Suchém vrchu, ve 30. letech poté Kašparova chata na Adamu nebo chata Čihák u Zemské brány.
 
Dálková hřebenovka vede po červené značené trase a spojuje ty nejkrásnější partie Orlických hor. Mírný profil Orlických hor je zároveň krásným tipem na rodinný cyklovýlet, neboť nás nečekají žádná velká převýšení. Trasa po hřebeni hor navíc probíhá z větší části po zpevněné cestě, která je ideální pro jízdu s cyklosedačkou či vozíkem. Cyklobusy Orlických hor jezdí o víkendech a svátcích až do konce září, a to z celé řady měst v podhůří včetně linky z Hradce Králové nebo Pardubic.
Vrchol Vrchmezí v Orlických horách Příroda

Vrchol Vrchmezí v Orlických horách

Vrchmezí je výrazný vrchol (1084 m) v severní části hlavního hřebenu Orlických hor, asi 4 km jihovýchodně od Olešnice v Orlických horách. Po Velké a Malé Deštné je Vrchmezí třetí nejvyšší horou pohoří.

Túra po Jiráskově cestě po hřebenech Orlických hor

Túra po Jiráskově cestě po hřebenech Orlických hor

Jiráskova cesta je nejstarší značená stezka po hřebeni Orlických hor nesoucí jméno známého spisovatele a průkopníka turistiky v Orlických horách Aloise Jiráska. Začíná v Broumově, vede přes Hronov a Náchod do údolí Metuje; přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich a poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde vstupuje do Žamberských lesů. Projděte se po hřebenech i vy, ať už na příjemné vycházce, při celodenním výletu nebo několikadenním putování.

Osada Dříš a kaple Blahoslavené Panny Marie se zázračným pramen Památky

Osada Dříš a kaple Blahoslavené Panny Marie se zázračným pramen

Osada Dříš vznikla derivací Deštného někdy na počátku 18. století. Lidé zde žijící nalézali obživu v řemeslné výrobě a zemědělství, i když to bylo s ohledem na nadmořskou výšku a reliéf terénu velmi chudobné hospodaření. Pro místní komunitu měla velký význam kaple blahoslavené Panny Marie.

Chata Na Čiháku v Orlických horách Ubytování

Chata Na Čiháku v Orlických horách

Původně zde stávala hospoda Ve mlýně, kterou v roce 1930 koupil Klub českých turistů. V letech 1931 – 1932 byl objekt opraven a byla přistavěna dvoupatrová depandance. Po roce 1945 byla přejmenována na chatu Na Čiháku.

Kašparova chata na Adamu Ubytování

Kašparova chata na Adamu

Chata leží na jihovýchodním okraji Orlických hor nad obcemi Mladkov a České Petrovice. Nadmořská výška je 752 m.n.m. Chata poskytuje ubytování celoročně.

Královská hřebenovka – cyklotrasa po hřebeni Orlických hor Letní sporty

Královská hřebenovka – cyklotrasa po hřebeni Orlických hor

Oblíbená cyklotrasa o délce 23 km vede po horské cestě přímo po hřebeni a je bez velkých převýšení. Cestou narazíte na dva výborné bufety, které vás dostanou rychle do formy.

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor Příroda

Česko-polská hřebenovka: Z Krkonoš až do Orlických hor

Hřebenovka na území Královéhradeckého kraje prochází centrální částí Krkonoš, několikrát se dostane i přes polskou část, aby se přes Adršpašské a Bromouvské stěny dostala až do Orlických hor.

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor Příroda

Jiráskova horská cesta po hřebenech Orlických hor

Cesta Aloise Jiráska zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben Orlických hor a dá se projít pěšky i projet na kole. Jiráskova cesta je vůbec první značenou turistickou trasou na hřebenech Orlických hor a má své významné místo v celé turistické historii tohoto krásného regionu.

Rozhledna Na Větrné horce u Vysoké Srbské Příroda

Rozhledna Na Větrné horce u Vysoké Srbské

Rozhledna Vysoká Srbská neboli Na Větrné horce nedaleko Hronova, nabízí krásný rozhled do širokého okolí. Rozhledna byla postavena na jaře 2020. Stavbu nese dvanáct dřevěných sloupů, uvnitř je ocelové točité schodiště.

Velká Deštná v Orlických horách s rozhlednou Příroda

Velká Deštná v Orlických horách s rozhlednou

Velká Deštná je plochým hřbetem cca 3 km východně od Deštného v Orlických horách a zároveň je nejvyšší horou Orlických hor (1115 m n.m.), které se dříve říkalo Sedmihradská hora. V roce 2019 zde byla otevřena nová rozhledna s fantastickým výhledem.

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor Gurmánská turistika

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž, nebo na Vrchmezí.

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor Ubytování

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor

Turistická chata na Suchém vrchu, která byla postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala, je známá od 20. let minulého století. Své honosné jméno má podle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Obnova chaty byla dokončena v červenci 2012 a nyní opět slouží turistům a návštěvníkům.

Orlické cyklo a inline království – ráj cyklistů na Orlicku Letní sporty

Orlické cyklo a inline království – ráj cyklistů na Orlicku

V Orlických horách a Podorlicku navštěvují milovníci cyklistiky a inline bruslí Orlické cyklo a inline království. Je to území protkané hustou pavučinou cyklotras a cyklostezek. Tu pravou si podle náročnosti a svých sil najde opravdu každý – rekreační i trénovaný cyklista.

Orlické hory – dominanta východních Čech Příroda

Orlické hory – dominanta východních Čech

Orlické hory jsou horskou oblastí, která se táhne od Olešnice na severozápadě po Heřmanovice na jihovýchodě a která je proťata hlubokými údolími Divoké a Tiché Orlice. Celá oblast je protkaná hustou sítí pěších, cyklo i lyžařských tras.

Vrch Šerlich v Orlických horách Příroda

Vrch Šerlich v Orlických horách

Vrch Šerlich (1027 m) leží v hlavním hřebenu Orlických hor. Je jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Orlických hor. Původně zde stávala horská osada Schierlichhäuser, která vznikla koncem 17. století.

Prales Bukačka – botanická zahrada Orlických hor Příroda

Prales Bukačka – botanická zahrada Orlických hor

Přírodní rezervace Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území Orlických hor. Pro svůj velký význam přezdívána "botanickou zahradou Orlických hor", roste zde více než 294 druhů rostlin.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj