Zámek Ratibořice chystá speciální prohlídky Příběh zámku a zámek příběhů

Pouze dvakrát v roce, na jaře a na podzim, ožívají ve vyprávění průvodců na zámku Ratibořice během procházky zámkem málo známé nebo již zapomenuté děje, příběhy a osudy ze života obyvatel zámku a okolí. Poslední letošní příležitost k této neobyčejné prohlídce tak bude v sobotu 12. září, kdy slaví zámek Ratibořice Dny evropského dědictví 2020.

Letos uplynulo již 200 let od narození nejznámější české spisovatelky, Boženy Němcové, která své dětství prožila právě v Ratibořicích. Narodila se roku 1820 jako Barbora Panklová ve Vídni. Ovšem ještě ve stejný rok odjíždí s matkou a otcem do Ratibořic, kde pobývá Kněžna Záhaňská se služebnictvem, ke kterým patří i rodiče malé Barunky. Otec byl panský kočí a matka pradlena.

Malá Barunka měla mnoho sourozenců a také babičku Magdalénu Novotnou, která matce pomáhala s výchovou. Se svou dcerou Terezií se však Magdaléna příliš nesnesla a odstěhovala se proto brzy k mladší dceři Johance, se kterou pak odešla do Vídně. Když Božena (Barunka) Panklová dospěla, provdala se za o mnoho let staršího Josefa Němce, který ji však přivedl do pražské vlastenecké společnosti, kde začala její literární dráha.

Začátky prohlídek budou v 16 a v 17 hodin, vstupné bude stát 150 Kč. Vstupenky je nutno rezervovat předem nejpozději do 14 hodin 11. 9. 2020 na telefonním čísle +420 491 452 123 (v pracovních dnech v čase od 7 do 14 hodin). Vzhledem k obsahové a časové náročnosti prohlídek zvažte účast dětí do 12 let.
 

Panklovi na bělidle nikdy nebydleli

Nejznámější dílo Boženy Němcové, Babička z roku 1853, je natolik realistické, že je většina čtenářů pokládá za věrný obraz života a osudů lidí a neuvědomuje si, že jde o dílo umělecké, přetvořené z reality snem a fantazií. Mnozí z nich bývají proto rozčarováni, když se dovědí, že Panklovi v dnešním, literárním Starém bělidle nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm roku 1844 prožila jen krásné prázdniny se svými dětmi. Sem později v Babičce přenesla vzpomínky na dětství prožité na původním panském bělidle pod zámkem, kde Panklovi po svém příjezdu do Ratibořic v létě 1820 bydleli. Bělidlo stávalo poblíž starého zámeckého skleníku vedle původní ovocné zahrady.

Kolem roku 1830 nařídila vévodkyně Kateřina Zaháňská panské bělidlo (čp. 6) i skleník (čp. 6a) zbořit, zrušit ovocnou zahradu a nedaleko zbořeného bělidla přikázala postavit nový skleník s bytem pro zahradníka. Ke skleníku rozšířila zámecký park a u mlýna zřídila novou ovocnou zahradu pro pěstování zeleniny a okrasných rostlin, oplocenou vysokou cihlovou zdí. Panklovým Kateřina Zaháňská vykázala za obydlí přízemní, skoro sklepní byt o dvou místnostech a tmavé kuchyni (zřízené ze zadní příčné chodby) v přízemí ratibořického dvora pod ratejnou naproti novému skleníku. Z bytu pod ratejnou se budoucí spisovatelka 12. 9. 1837 vdala za respicienta finanční stráže Josefa Němce. Panklovi zde žili do roku 1845, než se přestěhovali do Zaháně na panství nejmladší sestry vévodkyně Kateřiny Zaháňské, Dorothey.