Poznejte Třebíčsko ze sedla kola

Máte rádi románský styl, gotiku, baroko i uličky starých židovských čtvrtí? Třebíč nabízí od každého trochu. Zdejší židovská čtvrť se synagogou a hřbitovem byla společně s románsko-gotickou bazilikou sv. Prokopa v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Z původní hornické osady kolem středověkého hradu během staletí vyrostlo jedno z prvních měst na Moravě. Historické centrum města se zámkem, náměstím a kostelem sv. Stanislava obepínají hradby s Horní a Dolní bránou a jednou dochovanou baštou, za vidění stojí také kostel sv. Víta a rozsáhlý park.

Náměšť leží východně od Třebíče v údolí řeky Oslavy, která odtud malebným zalesněným údolím pokračuje dál k jihu kolem zřícenin několika středověkých hradů. Dominantou města je renesanční zámek, v historickém centru stojí za pozornost barokní kamenný most, jeden z nejstarších na Moravě.

Podobně jako Berouny, Krumlovy a Třebové i Budějovice známe ve variantě České a Moravské. Nejde o vynález moderní doby, městečko na císařské silnici z Prahy do Vídně se takhle označovalo už v 15. století, a to kvůli jednoznačnému odlišení od mladších, později založených Českých Budějovic.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Víte, že u nás máme hrad, který stojí na nepřístupném ostrově uprostřed jezera? Pokud jste trochu dobrodružné povahy, podnikněte výlet na Vysočinu k přehradě Dalešice. Budete-li mít štěstí, podaří se vám na tento hrad dostat suchou nohou...

Starý mlýn na mletí třísla stojí ve čtvrti Stařečka. Byl postaven v roce 1836 pro potřeby Budischowského závodů a mlela se v něm smrková i borová kůra na takzvané tříslo.

Zámek v Náměšti nad Oslavou, postavený na levém břehu řeky Oslavy, patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v letech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes.

Okruhová tematická cyklostezka Pivovarská vede z Oslavanského zámeckého pivovaru k Dalešickému pivovaru filmových Postřin. Trasa je vhodná pro krosová a horská kola. Celá stezka měří cca 60 km.

Nová rozhledna na Pekelném kopci poblíž Třebíče je zhotovena z modřínového dřeva a měří 26,5 metru. Uvnitř konstrukce se nachází točité ocelové schodiště a na vrcholu je vyhlídková terasa. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i vrcholky Alp.

Náměšťský barokní kamenný most bývá nazýván "malý moravský Karlův". Po Karlově mostě jde totiž o největší most v ČR s nejbohatší sochařskou výzdobou. Na Moravě není most, který by se mu bohatostí výzdoby rovnal.

Původně benediktinský klášter později přestavěn na renesanční zámek stojí v severozápadní části Třebíče, nad levým břehem řeky Jihlavy. Třebíčský zámek s bazilikou tvoří dobře viditelnou dominantu města. Roku 2018 byl zámek Třebíč dopsán na seznam UNESCO jako součást komplexu třebíčských památek.

Tolik zvířat pohromadě už se nepodaří spatřit. Mimořádná sbírka a expozice vycpaných a preparovaných zvířat ze sbírek Moravského zemského muzea. Vypravit se sem můžete ali také na prohlídku zámeckých interiérů.

Nad městem u Kostelíčka na Strážné hoře stojí od roku 1940 Vodojem Kostelíček Třebíč. Dříve sloužila k zásobování města pitnou vodou až do 70. let minulého století. V současnosti návštěva objektu umožňuje atraktivní pohled na město.

Přírodní památka Kobylinec se rozprostírá severovýchodně od Třebíče, nedaleko obce Trnava. Jedná se o chráněnou lokalitu – původně pastvinu na nevýrazném pahorku se skalním výchozem. Vzácné rostliny jsou zde předmětem ochrany od roku 1982.

Nejen město Třebíč s židovskou čtvrtí láká turisty k návštěvě. V okolí města najdeme řadu významných památek, které by neměly zůstat opomenuté. Proč si neudělat výlet po některých z nich? Autem nebo i na kole... První zastávkou může být třeba zámek Náměšť nad Oslavou...

Ptáčovský kopeček je osamělý travnatý vršek ležící asi 700 m severovýchodně od Ptáčova u Třebíče v nadmořské výšce asi 400 m. Jedná se významnou lokalitou koniklece velkokvětého rostoucího na krátkostébelných kostřavových pastvinách.