ÚvodAktualityRudolf II. Habsburský: vzpomínka na milovníka umění a žen
Zdroj foto: Wikimedia Commons
Památky

Rudolf II. Habsburský: vzpomínka na milovníka umění a žen

  • 3. září 2022
Rudolfa II. Habsburského (18. 6. 1552, Vídeň – 20. 1. 1612, Praha) připomínají letos dvě výročí – 470. výročí narození a 410. výročí úmrtí. Rudolf II. byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. V Brně se této velké osobnosti historie věnuje nová výstava s názvem Císař Rudolf II. ožívá.
císař rudolf ožíváV sobotu 3. září začíná v brněnském letohrádku Mitrovských poutavá výstava Císař Rudolf II. ožívá. Unikátní multimediální expozice, která potrvá až do 17. listopadu 2022 poodhaluje různá tajemství panovníkova života a představí i celou řadu zajímavých exponátů. Výstavou vás provede samotný "digitálně oživený" Rudolf II. Přiblíží jak své málo známé mládí a cestu za vzděláním do Španělska, tak unikátní sbírky, které po většinu života shromažďoval. A nechybí ani jeho proslulá alchymistická laboratoř. Pomocí hologramů vás Rudolf II. seznámí i se svými symboly majestátu (všemi korunami, kterými byl za svůj život korunován) a nejvýznamnějšími předměty svých sbírkových kolekcí umístěných dnes povětšinou mimo Prahu a ČR.

Výstavního Rudolfa II. na multivideomappingu zpodobnil utajovaný syn Jana Wericha – tedy Císařova pekaře a Pekařova císaře – herec, dabér, moderátor, ale také ekonom a pedagog Jiří Werich Petrášek. Zavítejte s námi do časů Rudolfovy vlády, kdy se Praha stala nejen císařskou rezidencí, ale i evropským kulturním a vědeckým centrem.
 

Rudlof ve Španělsku i v Brandýse

Mladý Rudolf II. HabsburskýRudolf II. se narodil se 18. července 1552 ve Vídni jako třetí potomek císaře Maxmiliána. Spolu s bratrem Matyášem byl vychováván u svého strýce Filipa II. ve Španělsku a toto prostředí položilo základy nejen jeho zájmu o umění, ale také pozdějším psychickým potížím. Roku 1572 se Rudolf stal českým a římským králem. Z Vídně se brzy přestěhoval do Prahy, kde měl klid od císařského dvora a mohl naplno uskutečňovat své umělecké aktivity. Prahu se díky Rudolfovi stala kulturním centrem evropského významu a k císařskému dvoru se sjížděli umělci, vědci i podvodníci ze všech koutů světa. Císař se zajímal hlavně o astronomii, matematiku, fyziku a chemii. Jeho pozornosti neunikla ani alchymie či černá magie.

Mimo Prahy si císař oblíbil zámek v Brandýse nad Labem, který dal vybavit jako své hlavní mimopražské sídlo a často tu pobýval, pořádal hony a hostil významné osobnosti. Na sgrafitech, které lze pozorovat z nádvoří zámku, najdete mezi loveckými výjevy i obraz samotného Rudolfa, kterak přijímá jakéhosi asijského vyslance. Za jeho panování vznikla na zámku krytá chodba do zahrady, zvaná Rudolfina, jejíž dřevěné krovy jsou původní.
 

Ženy ano, sňatek ne!

rudolf a jeho dětiRudolf II. se nikdy neoženil, zůstal starým mládencem a měl výslovný odpor k manželskému svazku. Všechny pokusy o vhodný dynastický sňatek skončily katastrofou. Ovšem ženám se Rudolf nevyhýbal a krásnými ženami byl dokonce posedlý. Měl mnoho milenek, mezi nejznámější patřila hraběnka Kateřina Stradová, dcera jeho dvorního antikváře, vzdělaného Jakuba Strady z Rosbergu, který byl hlavním pořadatelem císařských uměleckých sbírek. Umění se začal Rudolf věnovat hned po svém příjezdu do Prahy. Zde začal soustřeďovat četné sbírky uměleckých předmětů a kuriozit a zcela se zaměřil na své záliby v umění a některých vědách.
 

Vykradená kunstkomora na Pražském hradě

Rudolf II. jako zeleninaPo přesídlení do Prahy poručil Rudolf, aby sem byla převezena i část vídeňské sbírky. Ještě před tím, než mohl shromažďovat své sbírky, musel pro ně najít rozsáhlé prostory. Ty našel jen na Hradě, který bylo třeba pro tento účel rozšířit. Kvůli sbírkám byla přestavěna severozápadní část hradního areálu doposud neznámými italskými staviteli Antoniem Valentiem a Giovannem Gargiolliem. Vznikl tak třeba Španělský sál, kde byla umístěna velká část obrazů stejně jako v přilehlých komnatách a chodbách. Rudolfova sbírka čítala více než 3000 exponátů z rozličných oborů umění i věd. Rudolf rozhodně penězi na četné nákupy obrazů po celé Evropě nešetřil. Mezi nejvýznamnější skvosty Rudolfovy malířské sbírky patřily díla Michelangela, Raffaela, A. Dürera, Tiziana Rafaela, Leonarda da Vinciho…atp.

rudolfova korunaK dalšímu umění, které bylo na císařském dvoře hojně zastoupeno, patřilo sochařství. Tesalo, odlévalo a tvořilo se tu z různých materiálů. K nejčastěji používaným materiálům patřila sádra, vosk, polodrahokamy, pálená hlína a stříbro. Jan Wermeyen se zase zapsal mezi umělce svým návrhem na Rudolfovu korunu, kterou vypracovali pražští zlatníci. Právě ta je považována za vrchol zlatnického umění na Rudolfově dvoře a po císařově smrti se používala jako koruna Rakouského císařství. Dnes byste ji našli ve vídeňském Hofburgu.

Codex GigasDále se na dvoře uplatnila i glyptika – řezba drahých kamenů. Děl, jež byla vytvořena v duchu glyptiky, je opravdu nespočet. Lze jen dodat, že většina z nich je dnes uložena ve sbírkách Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Krom těchto uměleckých oborů se na dvoře uplatnilo také hodinářství a mechanictví. Rudolf II. získal řadu uměleckých děl i jako dary od panovníků, některých šlechticů nebo i měst, která si chtěla koupit jeho přízeň. Císařův sběratelský zájem byl také zaměřen na nevšední kuriozity. V jeho sbírkách se nacházely přírodní předměty, polodrahokamy i různé jiné kameny, exotické ovoce a ořechy nebo herbáře. Některé z těchto předmětů, například ořechové skořápky, korály a mušle, byly předělány na číše, misky.

Rudolf IIZe slavných Rudolfových sbírek se v Čechách mnoho nedochovalo. Již za císařova života docházelo k tichému rozkrádání, část si mezi sebou po Rudolfově smrti rozdělili členové habsburského rodu, ale nejbolestivější ránu zasadil sbírkám švédský generál J. K. Königsmark, jenž se v noci 25. července 1648 zmocnil Hradčan a Malé Strany. Umělecká díla si rozebrali švédští důstojníci a vojáci. Uloupená kořist byla odvážena doslova po vozech. Největší část byla darována královně Kristině, která ji vzápětí rozprodala. Tak se díla dostala do mnohých koutů světa a již není téměř možné ji sestavit do původní podoby.
 

Alchymie – královská věda

alchymieCísař patřil mezi nadšené stoupence další disciplíny – alchymie, která také jeho dvůr proslavila. Rudolfovi se přezdívalo „kníže alchymistů“, ale jeho láska k takovýmto exaktním vědám způsobila, že častokrát přijímal do svých služeb podvodníky, jimiž byli například Alessandro Scotta či Eduard Kelley. Mimo nich zde však působili i zasvěcenci jako třeba lékař Michael Maier, jehož dílo Atalanta fugiens patří k opravdovým klenotům alchymie. Dále tu byl přírodovědec John Dee a také astronomové zvučných jmen. K nejznámějším patří Tyge Ottesen Brahe (Tychon Brahe). Do Prahy přišel ke konci 16. století na osobní pozvání lékaře Rudolfa II., matematika a astrologa Tadeáše Hájka z Hájku. Na jeho přímluvu mu Rudolf vytvořil dobré podmínky pro astrologická pozorování a poskytl mu pro ně zámek v Benátkách nad Jizerou, kde Tychon Brahe začal budovat observatoř a přivezl sem knihovnu a řadu přístrojů, které zdokonalil nebo dokonce sám vynalezl.

Zlatá uličkaÚtočištěm alchymistů měla být pověstná Zlatá ulička obklopená pitoreskními domky. Pověst vypráví, že své jméno získala od zlata, které se zde alchymisté snažili vyrobit. Ve skutečnosti alchymisté ve Zlaté uličce nikdy nebydleli a vznik jejího pojmenování není vůbec lichotivý – název prý údajně vznikl od barvy moče a výkalů, kterými byla neustále zaneřáděná. Není se tomu co divit, když na šestnáct domků zde připadaly jen dva primitivní záchody. Císařská laboratoř se patrně nacházela ve Vikářské uličce a ve věži Mihulka, kterou později Rudolfův bratr Matyáš proměnil na sklad střelného prachu. Alchymistům také patřil Nový svět na Hradčanech.

Rudolf II.Za Rudolfa II. přibyly na Hradě také konírny, ptáčnice a tzv. lví dvůr, kde byla chována exotická zvířata, především lvi, jako symbol královské moci. Prvního lva dostal Rudolf II. darem od tureckého sultána. Tvrdí se, že Tychon Brahe předpověděl, že lev i Rudolf II. jsou narozeni ve stejném znamení zvěrokruhu a budou mít stejný osud, čili zemřou ve stejnou dobu. Kroniky skutečně potvrzují, že lev zemřel roku 1612 za několik dní skonal také císař, který trpěl mnoha zdravotními problémy – onemocněním plic, jater, ale i syfilidou. Zemřel ráno 20. ledna 1612.
Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Výstřední císař Rudolf II. – největší milovník umění v české historii

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků Památky

Zámek Brandýs nad Labem – za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérové expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu Kultura

Zlatá ulička – jedno z nejrozmanitějších míst Pražského hradu

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Prašná věž – Mihulka Kultura

Prašná věž – Mihulka

Prašná věž Mihulka byla vystavěna Benediktem Rietem koncem 15. století jako nejmohutnější dělová bašta nového hradního opevnění. Dle tradice zde v době Rudolfa II. zde byla císařská alchymistická laboratoř.

Naučná stezka Krajinou Rudolfa II. Příroda

Naučná stezka Krajinou Rudolfa II.

Společný projekt tří měst – naučná stezka, která představuje Rudolfa II. z poněkud méně známého úhlu pohledu jako milovníka zahrad, lesů a lovů. Na stezce půjdete po stopách nejen samotného císaře, ale i jeho předchůdců a následovníků, kteří svými počiny dotvářeli krajinu mezi Labem a Jizerou.

Kunstkomora – galerie umění v Praze Kultura

Kunstkomora – galerie umění v Praze

Kunstkomora, inspirovaná renesanční wunderkammer Rudolfa II., kabinetem kuriozit cara Petra Velikého, stejně jako dalšími významnými sbírkami, představuje pečlivě vybranou kolekci umění, starožitností a zajímavostí z celého světa za období delší než dva tisíce let.

Další aktuality

Svatohubertské slavnosti budou opět na zámku Loučeň

Hubert, který slaví svátek začátkem listopadu, je znám jako patron myslivosti. Na zámku Loučeň budou oslavy probíhat v sobotu 2. 11. 2024 a sobotní program bude věnovaný právě tomuto světci a také české myslivosti. Na Svatohubertských slavnostech nebudou chybět oblíbení sokolníci, koncert barokní hudby, ukázka práce loveckých psů nebo vábení zvěře.
30. říjen 2024 12:15
Zážitky, Středočeský kraj

Užijte si podzimní prázdniny v Aquapalace Praha

Vymýšlíte pro své děti program na podzimní prázdniny a nic originálního vás nenapadá? Pak přijeďte do aquaparku Aquapalace Čestlice, kde najdou děti spoustu zábavy a dospělí si mohou pořádně odpočinout třeba v saunovém světě. Vyzkoušeli jste už vodní Parkour v Aquapalace Praha? Podzimní prázdniny se zábavným dětským programem probíhají v Aquapalace až do 30. října 2024.
27. říjen 2024 10:06
Životní styl, Středočeský kraj

V milovickém Mirákulu je otevřeno každý den až do konce října

Milovické Mirakulum se pomalu připravuje na úplný konec sezóny. Do konce října je zde však otevřeno každý den od 9:00 do 17:00, a to i během státního svátku, v pondělí 28. října 2024. Poté zůstává park v provozu ještě do neděle 3. listopadu, kdy se večer uzavře a otevře zase na jaře.
26. říjen 2024 12:00
Zážitky, Středočeský kraj

Den Středočeského kraje proběhne i v Muzeu Českého krasu

Společně s oslavou 106. výroční založení ČSR probíhá letos 28. 10. 2024 i tradiční říjnový Den Středočeského kraje. Muzeum Českého krasu v Berouně pro zájemce nachystalo v tento den hned několik akcí. Komentované prohlídky Geoparku Barrandien a program zaměřený na trilobity s geologem. Probíhat budou také ukázky vytloukání zkamenělin z kamenů.
26. říjen 2024 10:49
Památky, Středočeský kraj

Do Hornického muzea v Příbrami se podíváte i o státním svátku

Hornické muzeum Příbram připravuje již tradičně, na 28. října 2024 při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje, zábavný program na hornické téma s názvem Havířské šprýmování. V areálu Ševčinského dolu budou pro děti i dospělé připraveny netradiční soutěže. Při příležitosti státního svátku a Dne Středočeského kraje budou expozice muzea otevřeny za 1 Kč.
24. říjen 2024 12:00
Památky, Středočeský kraj

Užijte si Den Středočeského kraje v Příbrami, Berouně, Kladně a na řadě dalších míst!

V pondělí 28. října 2024 slaví svátek Středočeský kraj a zve na řadu zajímavých míst. Právě v tento den lze ve středních Čechách vyrazit vstříc památkám za symbolické vstupné nebo zcela zdarma. Kromě současných expozic je pro vás připraven i další doprovodný program, ať už jsou to koncerty, besedy, vernisáže či trhy, většinou vhodné pro všechny věkové skupiny.
22. říjen 2024 16:00
Kultura, Středočeský kraj

Poslední víkend s párou vás čeká v Lužné u Rakovníka

V sobotu 26. a v neděli 27. října 2024 máte poslední možnost svézt se parním vlakem do železničního muzea v Lužné u Rakovníka, kde bude probíhat zajímavý program, který potěší malé i velké návštěvníky. S párou se můžete svézt v sobotu i v neděli do okolí Lužné – nostalgické vlaky vedenými některou z parních lokomotiv pojedou mezi Lužnou a Řevničovem a také mezi Lužnou a Rakovníkem.
22. říjen 2024 8:00
Zážitky, Středočeský kraj

Vychutnejte si voňavé a chutné Žleby

V zámecké kuchyni Žleby o prodlouženém víkendu 26. až 28. října 2024 opět zavoní nejen koláče! Kuchtíci a kuchtičky v historických kostýmech se postarají nejen o doprovodný program, ale i o zajímavý exkurs do každodenního života na zámku v dobách dávno minulých. Vydejte se na exkurzi do dávných časů, kdy bylo na žlebském zámku ještě živo.
22. říjen 2024 6:00
Památky, Středočeský kraj