Selfie místa Třebíčska: Objevte nejkrásnější místa moravské Vysočiny

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Na levém úbočí údolí řeky Jihlavy se nachází Lhánické Baby, skalní útvary z granulitu, které jsou hojně vyhledávány horolezci. Nad skalami prochází červená turistická značka.

Náměšťský barokní kamenný most bývá nazýván "malý moravský Karlův". Po Karlově mostě jde totiž o největší most v ČR s nejbohatší sochařskou výzdobou. Na Moravě není most, který by se mu bohatostí výzdoby rovnal.

Jedna z nejkrásnějších vyhlídek na Třebíčsku nedaleko obce Čáslavice. Z vyhlídky budete mít Třebíčsko jako na dlani. Na dosah je hrad Sádek se stejnojmeným vinařstvím, kostely v Čáslavicích a Babicích nebo rozhledna na Pekelném kopci.

Na výběžku poblíž Wilsonovy skály nad hladinou Dalešické přehrady se tyčí velké dřevěné srdce. Jeho autorem je hartvíkovický rodák Vlastimil Sedláček. Srdce nad přehradou má sloužit jako atraktivní cíl procházek, místo pro zamilované a fotografy, kteří si chtějí udělat pěkné selfie.

Zámek Myslibořice slouží jako domov seniorů. Volně přístupný je však anglický park s uměle vybudovaným vodním kanálem. Mezi nejkrásnější části zámeckého areálu patří most přes vodní kanál.

Nad Třebíčí na vrchu Hrádek objevíte nejen pěkné vyhlídkové místo, ale i zajímavý fotopoint ve formě tří neúplných kruhů. Podobu vyhlídky navrhl městský architekt Petr Ondráček.

Soubor dešovských domů představuje typické lidové stavitelství jihozápadní Moravy. Ačkoliv některé z nich se pochopitelně nevyhnuly modernizujícím zásahům, byly prohlášeny památkovou rezervací. Nízká stavení kolem návsi se pyšní zdobenými štíty, z nichž vyniká čp. 17 se štítem v duchu baroka.

Pozdně barokní monumentální kostel s prvky nastupujícího klasicistního estetického cítění postavený v letech 1753-1763 stojí v areálu bývalého hřbitova, ohrazeného architektonicky náročněji řešenou ohradní zdí a širokým kamenným schodištěm v průčelí. Monumentální kostel dominuje širokému okolí.

Alej se nachází na západním okraji města Hrotovice, při cestě směrem z Hrotovic do Bačic. Lípy a javory jsou vysázeny podél cesty pro pěší, která směřuje z hlavní cesty směrem na nedaleký vrch, kde je umístěná socha svatého Floriána.

Podobně jako Berouny, Krumlovy a Třebové i Budějovice známe ve variantě České a Moravské. Nejde o vynález moderní doby, městečko na císařské silnici z Prahy do Vídně se takhle označovalo už v 15. století, a to kvůli jednoznačnému odlišení od mladších, později založených Českých Budějovic.

Z původní hornické osady kolem středověkého hradu během staletí vyrostlo jedno z prvních měst na Moravě. Historické centrum města se zámkem, náměstím a kostelem sv. Stanislava obepínají hradby s Horní a Dolní bránou a jednou dochovanou baštou, za vidění stojí také kostel sv. Víta a rozsáhlý park.