Neuvěřitelné technické rarity hradů a zámků: zatopené podzemí, střešní harfy i hudebníci pod podlahou

Klášter v Plasích má "mokré nohy"

Stavba cisterciáckého kláštera v Plasích v podmáčené nivě řeky Střely byla – a zůstává doposud – umělecky i technicky ohromujícím dílem. Základy konventu spočívají na asi 5 100 dřevěných pilotách. Ty nesou rošt, tvořený 500 podélnými a 1 173 příčnými dubovými trámy. Dřevěné části základů trvale zaplavuje voda, přiváděná sem zvláštní štolou; tak ke dřevu nemůže vzduch. Stavba je dodnes, i po 400 letech, plně funkční a bez poruch – nicméně výška, teplota a kvalita vody se denně pečlivě kontroluje. Hlavní prohlídkový okruh zavede od úterý do neděle návštěvníky do vrcholně barokního konventu, což byla obytná budova mnichů. Výklad o historickém vývoji kláštera je doprovázen informacemi o speciálním řešení základů budovy a vodním a vzdušném systému.
 

Projděte se hradním příkopem aneb zázemí hradu Bouzova

Okruh hradem Bouzovem s názvem "Hrad křížem krážem" nabízí úžasný pohled nejen na honosné místnosti velmistra řádu německých rytířů a Alžbětina křídla, ale i do zázemí tohoto velkého hradu. Uvidíte mimo jiné podkroví, jídelnu pro služebnictvo, kuchyni, severní sklepení, parkány, kotelnu, zbrojnici a ocitnete se nad padacím mostem. Trasa "Hradním příkopem" nabízí netradiční prohlídku  s pohledem na hrad jak jej neznáte. Prohlídka vede téměř po celém obvodu hradu a absolvovat ji mohou i psi na vodítku s doprovodem. O prázdninách probíhají prohlídky tohoto okruhu denně od 10:00 do 17:00, od září do října pak do 15:00 hodin. Vstupné stojí 80 korun. Kapacita prohlídky je 20 osob.
 

Zvláštní komíny (a čápi) na zámku Kunín

Zámek Kunín náleží k nejcennějším barokním zámkům celé Moravy. Pro hrabata z Harrachu jej v letech 1726 - 1734 vybudoval věhlasný rakouský stavitel Johann Lucas von Hildebrandt. Leží několik kilometrů od Nového Jičína na severu Moravy. Zámecký komínový systém patří k unikátům barokní architektury a návštěva zámecké půdy, kde komíny uvidíte na vlastní oči, uzavírá každou prohlídku. Zajímavostí je možnost spatřit v půdních prostorách 20 komínů spojených v konečných pět. Kunínský komínový systém je o to vzácnější, že odborníci tvrdí, že i přes dnešní techniku, by si nikdo na takový komínový systém netroufl.
 

Střešní harfy na hradě Bítov

Když se prý do komínů kunínského zámku opře vítr, vydávají tóny jako varhanní píšťaly. Podobné zvuky se linou i z hřebenů střech jižního křídla hradu Bítov na Znojemsku. Hradní větrné korouhve, takzvané Aiolovy harfy, jsou romantickým pozůstatkem po rodině hrabat Daunů, kteří hrad vlastnili od roku 1799 do roku 1904. Napočítáte jich celkem osm, jsou naladěny v tónině D-mol a nejlépe je uvidíte z hradního nádvoří.
 

Kuchyně na zámku Hluboká

Kuchyně zařadila do prohlídek řada českých hradů a zámků, ovšem speciální prohlídku věnovanou výhradně těmto prostorám nabízí zřejmě jen novogotický zámek Hluboká v jižních Čechách. Při přestavbě zámku v polovině 19. století se podle anglického vzoru kuchyně přesunula do suterénu a byla vybavena velmi moderním zařízením včetně okenních ventilací, výtahů na jídlo a výtlačným vodovodem. Později při modernizaci se dokonce kuchyně rozdělila na Velkou neboli Teplou kuchyni a Malou neboli Studenou kuchyni, a jídelní výtahy doplnil i výtah osobní. Speciální trasa Kuchyně je v nabídce během prázdnin denně 10:00 až 16:00 hodin, v září pouze o víkendech. Vstupenka stojí 160 korun.
 

Technické zázemí zámku Slatiňany aneb Pokrok nezastavíš

Speciální prohlídka technického zázemí vás na zámku Slatiňany zavede nejen na netradiční místa, ale také na ta běžně nepřístupná. Jmenuje se "Pokrok nezastavíš" a koná se pouze v určité termíny. V pracovně architekta Schmoranze nahlédnete do plánů a architektonických návrhů budov zámeckého areálu a dalších technicky zajímavých staveb v okolí města Slatiňany, v suterénu poznáte hospodářské části zámecké expozice – zámeckou ledárnu, kuchyni, nebo kotelnu z 20. let 20. století, či anglický dvorek s renesančními sgrafity. Vystoupáte na půdu pod trámy barokního krovu a na vyhlídkovou terasu zámecké věže, po točitém schodišti přes historickou šatnu a čistírnu oděvů s vestavěnými skříněmi knížete Ferdinanda sestoupáte do velké koupelny a poznáte úroveň zámecké hygieny na přelomu 19. a 20. století. Na závěr vás čeká procházka přes lodžii a nově obnovený 50 metrů dlouhý balkon u západního a jižního křídla. A pokud se speciální prohlídky zrovna nekonají, navštivte okruh "Celým zámkem". Na něm totiž sestoupíte do suterénu, kde se unikátně dochovaly prostory zámecké kuchyně, umývárny nádobí a kotelny.
 

Skrytá hudba pod podlahou v Jindřichově Hradci

Hrad a zámek Jindřichův Hradec v sobě ukrývá veliké tajemství. Jedná se o velmi neobvyklé a fascinující řešení tzv. skryté hudby – panstvo chtělo poslouchat hudbu nebo tančit, ale nestálo o setkání s hudebníky a ani je nepotřebovalo vidět. Proto si páni z Hradce nechali postavit na samém konci 16. století Rondel, jehož stavbu svěřili osvědčeným italským stavitelům a umělcům. Ti měli s podobnými požadavky zkušenosti. Postavili dvě místnosti nad sebou – v horní, honosné části se zlatými štuky se vítali a hostili návštěvníci z mnoha šlechtických dvorů a také mocní evropští vladaři (např. císař Leopold I. a jeho syn císař Josef I., ale i další korunované hlavy). Hudebníci měli vyhrazenou spodní strohou část stavby. Hráli v tajné podzemní místnosti pod sálem. Pod podlahou Rondelu byl pro ně vytvořen sklep, ústící úzkým otvorem doprostřed sálu. Otvor zakrývala tenkostěnná bezedná váza, přenášející zvuk ze sklepa k posluchačům, tančícím nebo hodujícím. V sále stával nad vyústěním zvukovodu veliký kulatý stůl pro šestnáct sedících. Vzhledem k velikosti stolu bylo spojení se sklepem dobře skryto. Deska stolu zvuk dále směřovala rovnoměrně do celého prostoru sálu. Hudebníci připravení dole začali hrát buďto v dohodnutý moment nebo na znamení, které jim někdo předal. Rondel sloužil ke svým účelům až do velkého požáru v roce 1773. Prohlédnete si jej na základním okruhu "Adamovo stavení" nebo speciálním "Výběrovém okruhu", který bývá otevřen jednou za čas.
 

Foucaultovo kyvadlo a otáčení Země

V samém srdci Květné zahrady v Kroměříži se nachází zvláštní pavilonek a v něm mimořádná technická památka. Lusthaus, jinak také osmiboký centrálně orientovaný pavilon – Rotunda, byla postavena v 17. století podle projektu Giovanniho Pietra Tencally. Celou stavbu zvenčí obklopovaly dle dobové módy rostliny v nádobách – vavříny a granátová jablka. Na přelomu 19. a 20. století byly v Rotundě provedeny četné stavební úpravy a v roce 1908 sem bylo instalováno Foucaultovo kyvadlo, zařízení k demonstraci zemské rotace. Umístil jej sem, z vlastní iniciativy, kroměřížský gymnaziální profesor, fyzik a astronom František Nábělek. Na 22,35 m dlouhou strunu zavěsil třicetikilovou kouli, která po rozkývání hrotem ve spodní části zapisuje svou dráhu do písku a zaznamenává tak postupné otáčení země. Kyvadlo v rotundě Květné zahrady je jedním je čtyř kyvadel tohoto druhu na světě! Pojmenováno je po francouzském fyzikovi Jeanovi Bernardovi Léonovi Foucaultovi (1819–1868). Všechny zajímavosti o kyvadle a jeho spouštění, které se provádí přepálením lanka, se dozvíte na prohlídce s průvodcem s názvem "Květná zahrada s komentovanou prohlídkou Rotundy". Probíhá od května do konce října a stojí 220 Kč. Jinak je Květná zahrada otevřena denně od 9:00 do 19:00, poslední vstup přes pokladnu je v 18:00 hodin.
 

Akustické zrcadlo v Mohyle míru

Mohyla míru na Prateckém kopci je historicky ojedinělý válečný památník s mírovým vzkazem. Není věnován ani hrdinným vítězům, ani statečným poraženým. Ztělesňuje pietu za veškeré životy ztracené ve válce, a to jako první mírový památník v Evropě! Stojí na bojišti jako prostor pro světlo, jako memento válek a na počest všech obětí prosincové bitvy u Slavkova roku 1805. Další raritou je zdejší kaple – má půdorys čtverce o straně 10 x 10 metrů, pod podlahou je hrobka s kostnicí a v čelní zdi byl zbudovaný mramorový oltář. Kaple má zvláštní zaklenutí stropu, díky čemuž zde vzniklo pozoruhodné akustické zrcadlo. Jestliže se postavíte v jednom rohu kaple směrem ke zdi a šeptáte, přenese se zvuk přes stropní zvukové zrcadlo do protějšího (diagonálního) rohu, kde ho přesně uslyší ten, kdo v rohu stojí. A navíc, pokud se postaví další dvojice šeptajících do zbylých protějších rohů kaple, mohou si rovněž předávat šeptem informace, aniž by se zvuk navzájem rušil s komunikací první dvojice.