Skalní hrad Sloup je snad vůbec nejpůsobivějším skalním hradem u nás. Pokud jste ho ještě nenavštívili, zařaďte jej určitě do svých letošních cestovatelských plánů. Mohutný skalní blok dal základ
středověkému opevnění a později
barokní poustevně, jejíž prostory jsou zde zastoupeny nejvíce. Skála přes 30 metrů vysoká a sto metrů dlouhá, byla ve svrchních, téměř nedostupných patrech, dávnými budovateli značně rozčleněna. Ruce kameníků prorazily v hloubi kamene
úzké vstupní chodby ambitu a vytesaly prostor kostela, který byl
završen věží. Jižní osluněná stěna skály byla vytvarována do stupňovitých zahradních teras. Jedno z nejstarších a nejzajímavějších prostor je
hladomorna ve tvaru džbánu, původně vyhloubená do skály pro uskladnění obilného zrna.
Obyvatelé hradu zde nacházeli
útočiště ve válečných dobách, někteří však, jako Mikeš Pancíř, odsud vyráželi na loupeživé výpravy. Třicetiletá válka způsobila zkázu opevnění a ukončila éru vojenského využití objektu. Po dlouhém období zpustošení se v době barokní nový majitel
Ferdinand Hroznata z Kojotova se s náboženským zanícením pustil v roce 1690 do rozsáhlé přestavby se záměrem vybudovat zde
poutní místo s klášterem. Po jeho smrti však byl tento velkorysý plán redukován na poustevnu, kterou v osmnáctém století obývalo šest poustevníků. A poustevnickou historii připomíná na terase skalního hradu
socha Samuela Görnera, nejslavnějšího ze zdejších poustevníků, pátého ze sedmi. Tento muž proslul jako výrobce dalekohledů, proto jeden drží a pozoruje jím svou bývalou poustevnu.
Procházka Sloupským vyhlídkovým okruhem
Čtyři kilometry dlouhý pěší okruh vás povede po nejkrásnějších sloupských skalních vyhlídkách. Ten může být alternativou, když bude mít hrad
Sloup zavřeno. Okruh je označen od místního
koupaliště i od
Sloupského hradu zelenou turistickou značkou. Ulicí Pod Stráží projdete lesem po obnovené cestě do
Lesního divadla z roku 1923. Po lesní cestě vystoupáte na
nejkrásnější sloupskou vyhlídku u bývalé chaty Na stráži.Ostroh souvisí s
rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna pěkným vyhlídkovým místem.
Brzy se dostanete k
rozcestí U křížku s dřevěným křížem. Odtud vystoupáte na
Dolní Hraběcí cestu. Zde se na vyhlídce Emanuela Maxe můžete pokochat pěkným výhledem na vršky
Českého středohoří a
Lužických hor. Další v pořadí je
Hraběnčina vyhlídka, která poskytuje pohled na střed obce se zámkem a kostelem sv. Kateřiny, v pozadí s Novým Borem a
vrcholem Klíč (759 m). Dále vás čeká ještě
Hradní a
Maxmiliánova vyhlídka s překrásnými panoramatickými výhledy na
Sloup,
Nový Bor a
Lužické hory. Na konci Dolní Hraběcí cesty odbočíte do
Sloupského skalního města se třemi dalšími vyhlídkami. Zpět se vrátíte
Konvalinkovým dolem, poté se kolem hřbitova dostanete zpátky do obce. Působivé je i místní
Lesní divadlo.
Oblíbené místo k natáčení pohádek
Hrad Sloup a jeho okolí nejednou posloužilo filmovým štábům k natočení dnes notoricky známých pohádek. Tak například v pohádkovém příběhu
S čerty nejsou žerty se objevuje
Rytířské schodiště, kudy se sestupuje do pekla. Barokní
grotta ve východní straně hradu posloužila jako část pekla s ohnivými efekty. Ve filmové pohádce
Z pekla štěstí 2 se na Sloupu nachází Brambasův hrad. V pohádce
Anička s lískovými oříšky se
Sloup stává říší víl a v
Malé mořské víle se skalní hrad změní v sídlo Mořské čarodějnice. V další pohádce
Princezna a písař se Sloup objevuje coby hradní vězení.
Poznejte Skalní hrad Sloup, jeho tajemné labyrinty a okouzlující okolí nabízející vyhlídkové stezky a filmové lokace. Ideální výlet pro milovníky historie a přírody.
Hlavní atrakcí Skalního hradu Sloup je tajemný labyrint chodeb a místností vytesaných ve skále.
Okolí hradu nabízí Sloupský vyhlídkový okruh, Samuelovu jeskyni a možnost prozkoumat Sloupské skalní město.
Skála, na které stojí Skalní hrad Sloup, je 35 metrů vysoká.
Na Skalním hradu Sloup byly natočeny pohádky jako S čerty nejsou žerty, Z pekla štěstí 2, Anička s lískovými oříšky a Malá mořská víla.
Sloupský vyhlídkový okruh je čtyři kilometry dlouhý.
Na Skalním hradu Sloup se konají různé kulturní akce, včetně možnosti konání svateb.
Samuel Görner byl jeden z nejslavnějších poustevníků v historii skalního hradu Sloup, proslulý výrobou dalekohledů.
Samuelova jeskyně je skromné obydlí poustevníka uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu ve Sloupu v Čechách.
Třicetiletá válka způsobila zkázu opevnění hradu a ukončila jeho éru vojenského využití.
Ferdinand Hroznata z Kojotova se v roce 1690 pustil do rozsáhlé přestavby s plánem vybudovat na místě poutní místo s klášterem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.