ÚvodAktualitySvatováclavská koruna dorazí na hrad Veveří
Památky

Svatováclavská koruna dorazí na hrad Veveří

  • 22. dubna 2016
Z Karlštejna na hrad Veveří doputuje v pátek 29. dubna 2016 kopie Svatováclavské koruny. Na hradě Veveří bude vystavena při příležitosti Lucemburského roku 2016 a veřejnost si ji může prohlédnout o víkendu 30. dubna. – 1. května 2016. Hlavní myšlenkou celé akce je symbolicky propojit Čechy a Moravu jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti – Českou svatováclavskou korunou.
VeveříNa hrad Veveří přivezou správci vzácný klenot za přísných bezpečnostních opatření a pod policejním dohledem. Lidé si korunu mohou prohlédnout v sobotu 30. dubna 2016 od 9.30 do 16 hodin a v neděli 1. května 2016 od 9.30 do 17 hodin. Svatováclavská koruna se stane o tomto víkendu nejvýznamnějším exponátem I. prohlídkového okruhu a vystavena bude v prostoru břitové věže.

Návštěvníci hradu Karlštejn se nemusí obávat, že místo Svatováclavské koruny zhlédnou o víkendu (30. 4. – 1. 5. 2016) jen prázdnou vitrínu, naopak budou mít jedinečnou příležitost prohlédnout si Šternberskou madonu, jejíž kopii zapůjčila správa hradu Šternberk.


Svatováclavská koruna – klenot nevyčíslitelné hodnoty

Svatováclavskou korunu nechal vyhotovit v roce 1346 následník českého trůnu Karel IV., který s ní byl o rok později korunován na českého krále v katedrále sv. Víta. Karel IV. nechal novou korunu zasvětit sv. Václavovi, oblíbenému patronovi a svému předchůdci. Svatováclavská koruna nebyla majetkem českého krále, nýbrž patřila sv. Václavovi, proto ji podle Karla mohli čeští králové používat pouze při své korunovaci a během důležitých ceremonií a událostí. Český král si ji vypůjčoval od patrona českých zemí, tedy sv. Václava, za poplatek 200 hřiven stříbra. Touto korunou bylo korunováno 22 českých králů a poslední korunovace proběhla na počátku 19. století, kdy byl posledním korunovaným českým králem Ferdinand V. Habsburský.
 
KorunaSvatováclavská koruna má průměr 19 cm a vysoká je taky 19 cm. Váží 2 358,3 g. Koruna je zhotovena z nelegovaného zlata o ryzosti 21 až 22 karátů. Je zdobena 96 drahými kameny (safíry, spinely, smaragdy) a 20 perlami. Posvátný charakter umocňoval i fakt, že se jedná o korunu relikviářovou. Na vrcholu koruny je křížek s nápisem „Hic est spina de corona domini“. Do daného křížku byl zasazen údajný trn z Kristovy trnové koruny. V současné době se originální koruna nachází na Pražském Hradě v Kapli sv. Václava a je chráněna sedmi zámky, k nimž má klíč sedm důležitých představitelů české státnosti. Svatováclavská koruna je důležitým symbolem české státnosti a české suverenity.

Karlštejnská kopie je celá ze stříbra a je pozlacená, má na sobě 96 drahokamů a 20 perel. Vyrobila ji v roce 1998 Umělecká škola pro zpracování drahých kovů v Turnově pod dohledem profesora Jaroslava Prášila.
Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury Památky

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou Památky

Státní hrad Veveří – perla na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou

Jeden z nejrozsáhlejších moravských hradních areálů posazený na ostrohu nad soutokem řeky Svratky a potoka Veverky vznikl zřejmě již na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad moravských markrabat.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty Památky

Karlštejn – hrad ochraňující korunovační klenoty

Hrad Karlštejn, gotický skvost na jihozápad od Prahy, nechal v roce 1348 vystavět Karel IV., aby zde uchoval vzácné korunovační klenoty. Na hradě Karlštejn můžete prozkoumat nejen české korunovační klenoty a sbírku svatých relikvií, ale také prožít svůj Den na Karlštejně.

Další aktuality

Podzimní Festival otevřených sklepů odzátkuje lahve na Podluží

V pořadí již 34. Festival otevřených sklepů se uskuteční o víkendu 2. a 3. listopadu 2024 ve třech vinařských obcích mezi malovanými sklepy Podluží. Jako na každém z festivalu milovníky čeká návštěva 32 vinařství, které nabídnou ve volné degustaci kolem 370 místních vín. Obce Hrušky, Moravská Nová Ves a Mikulčice spojí obousměrně kyvadlová doprava.
30. říjen 2024 6:00
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Netradiční Halloween v brněnském science centru Vida! nabídne speciální program pro dospělé

Vida! je zábavní vědecký park u brněnského výstaviště a je úplně pro všechny. Ale o Halloweenu, ve čtvrtek 31. 10. 2024 od 19:00 se budou ve Vida dít strašné věci a proto je vstup povolen jen plnoletým osobám. Užijte si halloweenský večer v zábavním vědeckém parku s interaktivní expozicí i originálními míchanými nápoji.
28. říjen 2024 11:34
Zážitky, Jihomoravský kraj

Podzim v Brně patří Leoši Janáčkovi: Festival Janáček Brno 2024 a bohatý program Moravského zemského muzea

V rámci mezinárodního hudebního a operního festivalu Janáček Brno 2024 připravilo Moravské zemské muzeum řadu výstav a přednášek, které proběhnou od října do prosince 2024. Tyto akce jsou zároveň příspěvkem k Roku české hudby.
28. říjen 2024 11:00
Kultura, Jihomoravský kraj

Ohavná rebélie na Moravě: Proč chtěli Uhři s Turky a Tatary vypálit Hodonín?

Třicetiletá válka se zapsala krvavým písmem do mnoha míst Rakousko-Uherské monarchie. Jedním z nich byl i jihovýchod Moravy, kde se sice zdejší obyvatelstvo zpočátku zaleklo katolického úspěchu na Bílé hoře, ale pak se místní protestanté a odbojní Valaši přidali na stranu uherského rebela Gábora Bethlena, který se spojil s Turky i Tatary a podnikal ničivé výpady do Horních Uher (Slovensko), na Moravu a napadl dokonce i Dolní Rakousy s Vídní. Jak to vše dopadlo vám vylíčí Kudy z nudy.
25. říjen 2024 9:00
Památky, Jihomoravský kraj

Gourmet Brno 2024: Poznejte špičku brněnské gastronomie

Skvělé chuťové zážitky, originální kombinace, kvalitní suroviny a autentická atmosféra. To jsou podniky, které představuje brněnské informační centrum v nezávislém hodnocení Gourmet Brno 2024! Nejedná se o gastro soutěž, ale výběr toho nejlepšího. V tištěném průvodci, který je k dostání zdarma v informačních centrech i dalších místech, jsou podniky v dané kategorii řazeny abecedně a zvýrazněno je vždy jen první místo.
21. říjen 2024 14:15
Gurmánská turistika, Jihomoravský kraj

Kateřinská jeskyně vydala další tajemství: ulitu plže starou až 12 tisíc let!

Epigrafické a archeologické výzkumy ve staré Kateřinské jeskyni v Moravském krasu běží od roku 2017 a přinesly mimo jiné objev nejstarších kreseb na stěnách jeskyně v ČR, jejichž stáří je až 7200 let. Na jaře se podařilo datovat další dvě neolitické kresby v zadní části Ledové chodby a k dnešnímu dni je tak známo celkem 15 pravěkých kresebných objektů rozmístěných na různých místech Kateřinské jeskyně. Třetím rokem také pokračoval archeologický výzkum uvnitř jeskyně, nedaleko pravěkých kreseb. Významným objevem se staly tři ozdoby – ulity plže zubovce dunajského.
17. říjen 2024 6:00
Příroda, Jihomoravský kraj

Vydejte se za podzimní romantikou do Lednicko-valtického areálu

Podzim je pro návštěvu Lednicko-valtického areálu jako stvořený: jedna z perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky i celé Evropy ani mimo hlavní sezonu neztrácí nic ze své atraktivity. Nemůžeme sice slíbit, že se jednou z největších parkově upravených krajin na světě budete toulat sami, ale rozhodně tu potkáte méně lidí, než v letních měsících.
13. říjen 2024 10:38
Památky, Jihomoravský kraj

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
12. říjen 2024 5:27
Památky, Jihomoravský kraj