Adolf Loos se narodil v
Brně, v rodině kameníka a sochaře. Gymnazijní léta strávil v rodném městě, v
Jihlavě a v
rakouském Melku, maturitu složil na průmyslovce v
Liberci.
Architektonická studia zahájil na vídeňské Akademii užitých umění a pokračoval v nich na univerzitě Drážďanech, nejvíc zkušeností ale posbíral během tříletého pobytu v USA. Po návratu v roce 1896 se usadil ve Vídni, kde byl nejprve zaměstnán v ateliéru architekta a urbanisty Carla Mayredera, ale už o rok později si založil vlastní projekční kancelář.
Dekl od kanálu a stěhování císařské ložnice
Zatímco dnes se
Loosovy vily, bytové a obchodní domy řadí mezi ikonické stavby 20. století, v době svého vzniku takové nadšení ani zdaleka nesklízely. Evropě vládla dekorativní a zdobná secese, a tak se říkalo, že
architekti jako Loos ani nepotřebují tužku, protože jim stačí guma. Už v roce 1899 Vídeňáky zaskočil
kavárnou Museum, které se díky strohému interiéru přezdívalo Café nihilismus. Po ní následoval například
American Bar,
Steinerův dům na St. Veit Gasse nebo
terasový Scheuův dům na Larochegasse, který Vídeňáci přirovnávali k alžírským chatrčím. S ještě většími rozpaky se setkal
obchodní dům Goldman a Salatsch na Michalském náměstí. Strohost fasády bez sebemenších ornamentů a ozdob vynikla tím spíš, že přímo naproti se otvírá honosný vchod do barokního palácového komplexu Hofburgu.
Vídeňáci domu přezdívali obilní silo nebo dekl od kanálu, prý podle rozmístění oken. Zatímco ale tehdy prý císař František Josef I. nechal přestěhovat svou ložnici, aby se na takzvaný Looshaus nemusel dívat každý den hned po probuzení, dnešní Vídeň Loose miluje. Jubilejní rok 2020 a 150. výročí nabízí Loosovým fanouškům řadu zajímavých aktivit včetně
exkluzivních prohlídek běžně nepřístupných interiérů, bytů, vil a sídlišť.
První vila s plochou střechou
Přehled realizovaných děl prozrazuje, že po rozpadu monarchie Loos přesunul pozornost z Rakouska jinam: nadšené obdivovatele našel v modernistickém Československu. Pro významného průmyslníka a vizionáře
Viktora Bauera, majitele cukrovaru v
Hrušovanech nad Jevišovkou, Loos v letech 1914–1916 navrhl jak průmyslový podnik, tak
vilu, považovanou za vůbec první dům s plochou střechou na našem území. Navrhl rovněž zařízení Bauerovy
vily v Drážďanech a interiéry
dvou vídeňských bytů, kolem roku 1925 se podílel se i na úpravách interiéru
Bauerova zámečku v dnešním
areálu Výstaviště na
Starém Brně. Jediným dochovaným dílem Adolfa Loose v jeho rodném městě tak je
jídelna obložená tmavě zeleným mramorem se zapuštěnými zrcadly, přístupná jen výjimečně.
Plzeňské interiéry
V Česku nesou Loosův rukopis asi tři desítky budov a interiérů. Na přelomu 20. a 30. let často působil v
Plzni, kde se některé jeho myšlenek promítly do návrhů bytových interiérů pro bohaté podnikatele. Vzácná a z dnešního pohledu unikátní
kolekce Loosových třinácti plzeňských bytů vznikala v letech 1907–1910 a 1927–1932. Po desetiletích chátrání jsou nyní k vidění v plné kráse, a to včetně původního vybavení s pohodlnými obývacími pokoji, mramorovými, travertinovými nebo mahagonovými obklady, originálními lustry či tapetami s geometrickým vzorem.
Každý z nich je jiný, za návštěvu ale rozhodně stojí všechny. V
bytě manželů Krausových v Bendově 10 se podíváte do podle odborníků nejkrásnějšího Loosova salónu s obkladem ze švýcarského mramoru Cipollino a stropem z mahagonových desek. Návštěva
apartmánu doktora Vogla v Klatovské 12 představí jako zázrakem dochovanou místnost, obývací salón s replikami původního nábytku a travertinovou jídelnu. K vidění je i
Brummelův dům na Husově 58, Loosem přestavěný v dvougenerační bydlení, anebo
byt rodiny Oskara Semlera na Klatovské 110. Jedná se o jediný z plzeňských interiérů, ve kterém byl využit Loosův princip raumplanu. Architekt navrhl také
interiér bytu pro rodinu Otty Becka, jehož dcera Claire se později stala třetí Loosovou manželkou.
Slavné pražské vily a Raumplan
„Žil jsem dlouho ve Vídni a z tohoto města jsem nikdy neslyšel díků za svou činnost. V Československu jsem nežil, a byl jsem tu gentlemansky přijímán vládou i jednotlivými osobami,“ řekl Loos v roce 1930. V té době postupně rostly dvě jeho nejznámější stavby u nás,
Müllerova vila pro stavebního podnikatele Františka Müllera, spolumajitele stavební firmy Kapsa a Müller, a
Winternitzova vila pro rodinu advokáta Josefa Winternitze. Obě vily jsou přístupné a můžete tak na vlastní oči poznat jednu z Loosových originálních vizí, takzvaný Raumplan. Jde o princip uspořádání vnitřního prostoru stavby, který narušil horizontální navazování jednotlivých pater. Interiér tvoří otevřený prostor, kde jednotlivé částí mají rozdílnou výšku stropů i podlah, a to podle funkce a představ klientů.
Osmkrát o Loosovi
- V Brně, kde se Loos roku 1870 narodil, sice žádná jeho budova nestojí, zato se sem můžete vypravit na výstavy. 150. výročí narození světově proslulého architekta připomíná výstava Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy; v Muzeu města Brna na Špilberku je k vidění až do konce roku 2020.
- Nejvíc děl Loosových následovníků najdeme ve Vídni, další jsou rozeseté po celém světě. Najdou se ale i u nás: jejich osudy mapuje výstava Následovníci Adolfa Loose, která proběhne od 2. října do 14. prosince v brněnské vile Stiassni.
- Další výstavu, tentokrát pojmenovanou Adolf Loos – Opakování génia můžete až do konce ledna 2021 navštívit v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov v Praze.
- Loosův rodný dům stával v místech dnešního brněnského Hotelu Continental. V blízkém parku na Janáčkově náměstí byl v srpnu 2020 odhalen pomník od autorské dvojice Oldřicha Moryse a Jaroslava Sedláka. Jde o betonovou sochařskou podobu masivního žulového bloku s nápisem LOOS, který má architekt na vídeňském Ústředním hřbitově. Socha symbolicky propojuje rodné město s místem, kde je pochovaný.
- Loosovi se věnuje také nová Brněnská architektonická stezka; provede vás nejenom Brnem, ale i po jeho okolí, vesměs však místy, která jsou spojená s osudy Adolfa Loose. Dozvíte se také, které stavby jsou inspirovány Loosovým proslulým Raumplanem (cukrárna Kolbaba, hotel Avion, Kavárna Savoy), stezka přiblíží i nerealizovaný „dům na střeše“ na Sedlákově ulici, veřejnosti nepřístupnou přestavbu domu Karla Herolda na Jiráskově ulici nebo rodinné domky na Alešově ulici, využívající Loosovy konstrukční principy.
- Výjimečný v mnoha ohledech je Dům Tristana Tzary, spisovatele a jednoho ze členů pařížské avantgardy, který navrhl Adolf Loos v roce 1925; také tady uplatnil způsob řešení prostoru Raumplan. Stojí v Paříži na malém svažitém pozemku na západním úbočí Montmartru a dodnes se v něm bydlí. Zato návrh vily pro Josephine Bakerovou (1927) se nikdy nerealizoval, údajně kvůli žárlivosti Le Corbusiera.
- Loos celý život trpěl následky v mládí prodělané syfilidy; kromě neplodnosti šlo o nervové potíže, navíc téměř ohluchl. Jeho existenční potíže vyřešila až čestná prezidentská penze, kterou mu na žádost českých umělců udělil Tomáš Garrigue Masaryk. „Československo je ze všech zemí, které znám, nejklidnější, nejpilnější a nejspořádanější,“ říkal vděčný Loos. Zemřel 23. srpna 1933 v sanatoriu Kalksburg u Vídně.
- Slavná Loosova Müllerova vila je často porovnávaná s domem Darwina D. Martina v americkém Buffalu od amerického architekta a interiérového designéra Franka Lloyda Wrighta (1867. Komplex inspirovaný Japonskem vyrostl na začátku 20. století a skládá se z pěti budov, které vznikaly postupně podle toho, jak se rodina bohatého podnikatele rozrůstala.