Městská vila manželů Alfreda a Hermine Stiassnych s velkoryse koncipovanou zahradou, postavená mezi lety 1927-28 podle návrhu Ernesta Wiesnera, je jedním z dokladů mezinárodního významu brněnské meziválečné architektury.
Unikátní stavbu, jakých není v Česku mnoho, nezná tolik lidí jako její slavnou sestru,
vilu Tugendhat. Manželé
Alfred a Hermine Stiassnych pocházeli z rodin významných židovských průmyslníků předválečného Československa. Hermine pocházela z rodiny severočeských uhelných podnikatelů a rodina Alfreda Stiassného se věnovala hlavně textilnímu průmyslu. Pro svůj dům si vybrali rozlehlou tříhektarovou parcelu v brněnském
Pisáreckém údolí, které bylo v té době jakousi prestižní zónou města.
Velkolepý projekt rozděloval dům na
obytné a provozní prostory, takže členové rodiny nebyli rušeni služebnictvem a zároveň veškeré zázemí bylo dokonale propojeno. Domácí personál měl vlastní vchod, případně i vlastní bydlení na pozemku. Stiassnych byli sportovně založení. Na zahradě byl proto
bazén i tenisový kurt, ve sklepě
velká tělocvična, vlastnili také čtyři koně. V přízemí se nacházely pokoje pro služebnictvo, kuchyně s přípravnou a výtahem na jídlo. Pro ilustraci noblesnosti domu zde například byly
samostatné dřezy na mytí skleniček, aby nepřišly do kontaktu s jiným nádobím. Samozřejmostí se stala reprezentativní jídelna, salon, v patře samostatné ložnice pro oba manžele či dětský pokoj s hernou. Nechyběly
místnosti pro zavazadla a
skladování kožichů. Stiassnych si však domu užívali jen deset let, než uprchli před nacismem do Spojených států.
Centrum obnovy památek architektury 20. století
Dnes vzniká v areálu vily Centrum obnovy památek architektury 20. století COPA – metodické centrum pro výzkum a presentaci funkcionalistické architektury pro Brno, Českou republiku i zahraničí.
Areál slouží ke studijním a badatelským účelům, připravuje konference, výukové a poradenské programy a metodiky pro obnovu památek moderní architektury s tématikou staveb a zahrad. Úkolem Centra je také vytvořit databázi původních stavebních, řemeslných a industriálních výrobků. Kromě historických staveb a parkově upravené rozsáhlé zahrady je součástí areálu i rekonstruovaný objekt s učebnami a nově budovaný moderní objekt pro přednáškovou činnost, bazén a tenisový kurt. Pro návštěvníky je vila otevřena vždy od pátku do neděle po celý rok.
Z historie vily Stiassni
Za okupace vilu zabavilo gestapo, slavné dny si stavba užila zejména od 12. do 16. května 1945, kdy v ní prezident Edvard Beneš krátkodobě bydlel a úřadoval těsně po skončení druhé světové války při své známé cestě z Košic do Prahy. V červnu 1946 přešel dům i celý pozemek pod národní správu a v srpnu 1952 si je uzmul komunistický krajský národní výbor. Brněnští papaláši se totiž rozhodli, že vila Stiassni bude využívána pro schůzky a ubytování významných politiků, kteří přijedou do moravské metropole. Od té doby se o ní mezi místními obyvateli hovoří jako o "vládní vile". Toto pojmenování přetrvalo až do dnešních dnů. A kdo byl nejvýznamnějším hostem vily v dobách komunismu? V roce 1972 kubánský diktátor Fidel Castro. Podle některých spekulací zde hostil i zpěvačku Evu Pilarovou, kterou prý obdivoval.
Od roku 2009 je vila ve správě Národního památkového ústavu, který zahájil její kompletní obnovu. Jako výjimečná památka moderní architektury byla vila zpřístupněna veřejnosti na sklonku roku 2014. Od roku 2018 ji najdeme na prestižním seznamu Iconic Houses – světové sítě ikonických domů 20. století.
Cestování bez bariér
Bezbariérová je pouze zahrada.