Tvar kopce
Bořeň s téměř kolmo vzhůru stoupajícími stěnami je unikátní široko daleko. A tak, přestože leží už za hranicemi
Českého středohoří, patří k jeho symbolům. Charakteristický je i pro město
Bílinu: ostatně od zdejších
lázní Kyselka vede na Bořeň nejznámější výletní trasa.
Bořeň: vrch jedinečný v mnoha směrech
S nadmořskou výškou 539 metrů sice
Bořeň nepatří mezi nejvyšší v okolí, přesto je nepřehlédnutelný: údolí
řeky Bíliny, která pod ní protéká, převyšuje o 340 metrů. Až nahoru vás dovede
naučná stezka, odměnou pak je báječný kruhový výhled na hradbu
Krušných hor s
Klínovcem,
Bouřňákem a
Komáří hůrkou, na
Ještěd,
České středohoří s
Milešovkou,
Bílinu i pozvolna se zotavující krajinu radovesické výsypky. V podkrušnohorské pánvi rozeznáte města
Most,
Teplice a rozsáhlé povrchové lomy, vidět jsou i vzdálené
Doupovské hory nebo
Děčínský Sněžník.
Kromě titulu nejskalnatějšího samostatně stojícího vrchu České republiky Bořeň představuje
největší znělcové těleso v Evropě. Není divu, že černě zbarvené skalní stěny a věže, zubaté hřebeny, suťové svahy a rozsedliny si už na začátku 20. století oblíbili horolezci. Až sto metrů vysoké skalní stěny dokonce nabízejí výstupy vysokohorského rázu, navíc lezení se tu dá provozovat celoročně. Jenže kopec je díky své geologické výjimečnosti zároveň domovem řady unikátních druhů rostlin a živočichů, a tak tu už v roce 1977 byla vyhlášena národní přírodní rezervace. Proto jsou některé oblasti pro horolezce uzavřené a přednost dostala flóra a fauna.
Magie a draci
Neobvyklým tvarem přitahoval
Bořeň pozornost už před stovkami let. Nikoho nepřekvapí, že si výstup nenechal ujít
německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt nebo
německý básník Johann Wolfgang Goethe, ale už dávno před nimi, v druhé polovině 17. století, nahoru vystoupal také
jezuitský učenec, historik, literát i cestovatel Bohuslav Balbín. V latinsky psané knize
Miscellanea historica regni Bohemiae, poprvé vydané roku 1681, píše:
„…mezi těmi horami, jež jsem nazval Prostředními (České středohoří) a jež se táhnou v nepřerušeném sledu od Litoměřic až k Mirošovicům, je proslulá hora, které lidově říkají Bílinská (Bořeň), poněvadž ční nad Bílinou. V pravdě by se měla jmenovat Veliká Skála nebo Bradlo, z větší části je totiž příkrá a holá, na samém vrcholku pak nemá nic než beztvará skaliska, avšak toto náhodné seskupení balvanů dodává horám půvab. Staří vykládají, že tato hora má své zajímavosti: že byli někdy spatřeni draci, jak vylétají z jeskyň a opět tam zalétají. Že ve svém nitru chová zlato a stříbro a že tam byly nejednou nalezeny drahé kameny, ale také hadi s korunkami, a že tam rostou vzácné byliny. To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda.“
Dál Balbín líčí, jak nejednou na tu horu vystoupil, ačkoli se tam jde příkrou cestou a dost nebezpečně po kluzkých kamenech, a že v životě nespatřil strmější výšinu (nevyjímaje prý tu, kterou ukazují na Moravě u
hradu Letovic). Popisuje, že uprostřed má
Bořeň svažitou pláň podobnou louce nebo zahrádce, a tady že rostlo plno květin, které neznal a dosud nespatřil. Spatřil také vlčí doupata a jeskyni a připomněl, že u blízké vesnice Hrobčice byla roku 1438 svedena bitva s Míšňany. Padlí prý tehdy byli pochování z jedné i druhé strany hory a pří svých návštěvách objevil prastaré náhrobky s erby.
Stará alpská zahrada
Draky, vlky nebo zlato současným výletníkům
Bořeň nabídne jen těžko, ale jedna rarita je dosud patrná. Za první republiky vznikla na úpatí kopce skvostná
alpská zahrada zvaná Borschengarten, kde rostly různé druhy růží, vřesu a cypřišů, skutečným hitem se však staly skalničky. Její zakladatel ale záhy zemřel a po druhé světové válce zahrada zanikla. Kromě několika netypických dřevin už její živé pozůstatky nenajdete, dochovala se ale
romantická vstupní brána a několik zdí. Najdete je kousek zatáčky na silničce stoupající k
chatě Pod Bořeněm (GPS 50.5310097N, 13.7595372E).
Víte, že?
Bořeň se objevuje v ženském i mužském rodě a původ slova neznáme. Hora možná byla pojmenována podle Bořeny, manželky bájného knížete Kroka.- Kopce podobné Bořeni najdete i jinde, například v Broumovských stěnách. Strmý vrch Koruna s nadmořskou výškou 769 metrů se tyčí nad Božanovem, na jeho vrchol stoupá žlutě značená trasa. Z vyhlídky je rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.
Dalšího bratříčka má Bořeň v americkém Wyomingu. Devils Tower / Ďáblova věž sice má nadmořskou výšku 1 559 metrů, nad okolní terén ale vystupuje „jen“ 386 metrů vysoký kužel.- Ďáblova věž je 200 metrů široká, Bořeň až půl kilometru. Hora se objevila například ve Spielbergově filmu Blízká setkání třetího druhu.