Nemusíte mít obří zahradu, stačí zahrádka jako dlaň nebo alespoň balkon, abyste mohli využít
výlety pro inspiraci a třeba i pro
nákup sazenic bylinek a dalších rostlin. Společně s nimi si můžete domů odvézt i další neobvyklé upomínkové předměty, od
bylinných čajů přes koření, oleje, sirupy a další výrobky až po nejrůznější
dobroty, šálky, konvice a třeba i
zahradnické náčiní.
Čejkovicemi od bylinek až do Templářských sklepů
Skvělým místem je
Bylinkový ráj, který
zpracovatelskou a výrobní firmu Sonnentor v
jihomoravských Čejkovicích zařadil mezi hojně navštěvované a oblíbené výletní cíle. Při exkurzi do výrobních prostor se dozvíte, odkud se bylinky v biokvalitě dováží, kdo je pěstuje, kde a jak se ukládají a co všechno se s nimi stane, než se z nich vyrobí čajový sáček. Čaje a společně s nimi kávu a další dobroty si vychutnáte v
čajovém salonu Čas na čaj, je tu i
terasa s úchvatnými výhledy na okolní vinohrady a překrásná
Bylinková zahrada sv. Hildegardy. V ní jsou mnohé bylinky, které najdete v čajích ze Sonnentoru a které lze vypěstovat ve středoevropských podmínkách. Křesťanská mystička, přírodovědkyně, lékařka, hudební skladatelka a spisovatelka
Hildegarda z Bingenu (1098–1179) dobře věděla, že příroda je mocná čarodějka a její dary mohou pomáhat při nemocech i nejrůznějších obtížích. Jejími starodávnými recepturami jsou ostatně inspirované i některé čajové směsi.
Skvělým pomocníkem při toulkách zahradou jsou cedulky se jménem bylinek a květin na jednotlivých záhonech, takže tu můžete rozšířit své znalosti, pro radost poslouží houpací sítě, bosochodníček, velké dřevěné bylinkové pexeso anebo starý repasovaný traktor Zetor, který je k dispozici všem milovníkům silných zemědělských strojů. Návštěvu Bylinkového ráje můžete spojit s prohlídkou nedalekých
Templářských sklepů ze 13. století.
Kouzlo skryté v hlíně
Než se po hlavě vrhneme do dalších voňavých království, dejme slovo tomu nejpovolanějšímu zahradníkovi. Takhle o tajemství semínek a přípravě půdy psal
Karel Čapek ve skvělé sbírce fejetonů
Zahradníkův rok:
„…Někteří říkají, že se tam má přidat dřevěného uhlí, kdežto jiní to popírají; někteří doporučují trochu žlutého písku, protože prý obsahuje železo, zatímco jiní před ním varují z toho prostého důvodu, že prý obsahuje železo. Jiní opět doporučují čistý říční písek, jiní pouhou rašelinu a ještě jiní dřevěné piliny. Zkrátka příprava půdy pro semínka je veliké tajemství a čarodějský obřad. Má se do ní přidávat mramorový prášek (ale kde jej vzít?), tříletý kravský trus (zde není jasno, má-li to být trus tříletých krav nebo tři leta stará hromádka), špetka čerstvé krtiny, na prach roztlučený jíl ze starých vepřovic, labský písek (ale nikoliv vltavský), tři leta stará pařeništní půda a snad ještě humus ze zlatého kapradí a hrst půdy z hrobu oběšené panny; to vše se má řádně smísit (zahradnické knihy nepraví, zda za novoluní či úplňku či v noci filipojakubské), a když tuto tajemnou půdu nasypete do květináčů (vymáčených ve vodě tři leta stojící na slunci, na jichž dno dáte vyvařené střepy a kus dřevěného uhlí, proti čemuž se jiné autority ovšem vyslovují), když tedy to vše vykonáte, šetříce přitom sta předpisů podstatně se různících, čímž se tento obřad velmi ztěžuje, můžete přikročit k jádru věci, totiž k vysetí semínek.
Pokud se týče semínek, jsou některá podobna šňupavému tabáku, jiná světloučkým a plavým hnidám, jiná lesklým a černě brunátným blechám bez nožiček; některá jsou plochá jako penízky, jiná kulatě nalitá, jiná tenká jako jehličky; křídlatá, trnitá, ochmýřená, nahá i vlasatá; veliká jako šváb i drobná jako sluneční prach. Dávám svědectví, že každý druh je jiný a každý je podivný; život je složitý. Z této velké chocholaté obludy má vyrůst nízký a suchý bodláček, kdežto z této žluté hnidy prý vzejde tučný, obrovský cotyledon. Co mám dělat? Prostě nevěřím tomu.“
Návštěvy zahrad, farem, sušíren a květnatých luk
Líbit se vám bude
barokní areál Žireč, který najdete na cestě mezi
Safari Parkem ve Dvoře Králové a
barokním areálem v Kuksu. Bývalá jezuitská rezidence nabízí řadu atraktivních míst, od
cyklomuzea přes
kavárnu až
po Bylinkovou zahradu Josefa Kamela, nejstarší bylinkovou zahrádku ve
východních Čechách. Svou třísetletou tradicí navazuje na středověké klášterní zahrady, bylinné produkty a domácí bylinkové sirupy se však nevyrábí jen z bylin vypěstovaných v Žirči, ale i z bylinek nasbíraných v čistých přírodních lokalitách v okolí.
Dalším královstvím bylinek je
Botanicus v Ostré. Společnost vyrábějící přírodní kosmetiku je výjimečná uzavřeným cyklem pěstitel – výrobce – prodejce v rámci jedné firmy. Přírodní suroviny v biokvalitě z vlastních zahrad se zpracovávají přímo na místě, vyrábí se z nich přírodní kosmetika, čaje, oleje, svíčky či mýdla. K návštěvě láká
Centrum řemesel a rozlehlé zahrady; Botanicus tak představuje nejenom zapomenutá řemesla, ale i význam a podíl řady přírodních materiálů při výrobě běžných věcí, které nás v denním životě obklopují.
Procházku mezi bylinkovými záhony si užijete také v
Bylinkové zahradě v Českém Krumlově, přímo v zahradě lze zakoupit bylinky, bylinné čaje nebo knihy.
Neobvyklou možnost pro
milovníky lučního kvítí nabízí
společnost Planta naturalis: koupíte tu přírodní rostliny vyryté přímo z květnaté louky, kde vyrostly. Na milovníky květin a bylinek čekají také
Fryzelkovi, jejich Květomluva a sušírna sv. Františka ve Vlachovicích na
východní Moravě. Anebo vás
lákají výlety za levandulemi? Ani na ně jsme nezapomněli!
Bylinky ze zámků
Na bylinkové zahrady vsadila i řada zámků a památek; někde najdete jen upravené a pečlivě označené záhony, jinde se vypěstované bylinky zpracovávají a prodávají. K takovým místům patří třeba
bylinková zahrada, která se za budovou hospitalu Kuks prostírá už od dob jeho vzniku na počátku 18. století. Vždy se zde pěstovaly léčivky pro potřeby zdejší
lékárny U Granátového jablka, ale také ovoce a zelenina pro hospitální kuchyni. Zahrady byly obnoveny společně s celým areálem před několika lety, dnes tu uvidíte celkem 144 záhonů, osázených mnoha druhy bylin a léčivek. Přímo na nádvoří Kuksu pak můžete navštívit
provoněný obchůdek s nabídkou bylinek a regionálních produktů; pořídíte tu třeba sušené bylinné směsi, sušené ovoce, čaje, ovocné šťávy a sirupy, medovinu, tinktury, pro děti ovocná lízátka, hraběcí čokoládu a další dobroty.
Svůj obchůdek ve skleníku má také
Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar v zahradě
zámku Valtice; k dostání jsou bylinky a jejich sazenice i bylinné čaje, pro zájemce se pořádají
kurzy o využití bylin, jejich sběru, účincích a zpracování.
#světovéČesko zve na šálek cejlonského čaje
Jedním z nejznámějších lákadel exotické Srí Lanky jsou čajové plantáže. Od časů, kdy čínskému císaři vítr náhodně zavál do nápojové misky pár lístků čajovníku, uplynulo téměř pět tisíc let, historie čaje na Srí Lance ovšem sahá „jen“ do roku 1867. Tehdy se jeho pěstování začal věnovat Brit James Taylor, a to poté, co nákaza zcela zničila rozsáhlá pole kávovníku. První srílanskou čajovou plantáží byla 19hektarová Loolecondera nedaleko Kandy.- Čajové impérium na Srí Lance vybudoval ale teprve Sir Thomas Lipton: z čaje se rozhodl udělat nápoj pro všechny, nejen pro vyvolenou elitu, popíjející své „čaje o páté“. Nádherný výhled na Srí Lanku se otvírá z vyhlídky Lipton’s Seat, odkud Lipton pozoroval své plantáže v údolí.
Čajové plantáže jsou na ostrově doslova všude, na řadě míst si také můžete prohlédnout způsoby jeho pěstování i zpracování včetně informací, čím se černý čaj liší od zeleného a proč je ten zdejší tak výtečný. Překvapí vás také tradiční čajová jména: výrobci totiž z obchodních důvodů zůstali věrní známým koloniálním britským značkám.- Čaje ze Srí Lanky se rozlišují podle kvality i polohy. Vysokohorské rostou pomaleji a vyznačují se delikátnější chutí, barevnější je i jejich škála. Kromě nejznámějších zelených a černých se vyrábí i čaje růžové a bílé. Ty jsou velmi drahé, na jejich výrobu se totiž ručně sbírají pouze ochmýřené čajové pupeny pučící na jaře, případně jen svrchní dva lístky. Stejně jako zelený se i bílý čaj suší přirozeně a není dobarvován.