Cesta T.G.M. křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.
Začátek trasy je v
Hustopečích, kde první československý prezident
studoval na piaristické reálce (dnes SOŠ a SOU) u Masarykova náměstí. Mladý student zde pobýval v letech 1861–1863. Ubytování mu tehdy poskytl strýc František Kos ve svém domě v Zámečnické ulici (dnes Dobrovského č. 7).
Z města se cesta ubírá po červené značce shodně s
Mandloňovou NS, kolem Předního a Zadního rybníka. Vede ve
stepních trávnících přírodní památky
Kamenný vrch u Kurdějova, kdo by zde dostal žízeň, uhasí ji ve studánce Jasmínka. Pak cesta přechází silnici 420 a vstupuje do
lesa Cukmandle, a kolem Diváckého potoka přijde do
Diváků. Zde objevíte
pískovcový pomník věnovaný padlým hrdinům první světové války
s bustou T.G.M. Pak trasa vyjde z obce po silnici a uhne do lesa směrem na
Klobouky u Brna. Tady stojí za podívání
větrný mlýn a
městské muzeum. Vzpomínku na T.G.M. najdete v podobě pamětní desky na evangelickém kostele, která informuje o
účasti T. G. Masaryka na bohoslužbách v letech 1878–1882.
Čejč a Čejkovice
Z Klobouků vede trasa
přes vinohrady na kopci Harasky k obci
Brumovice a pod Kobyliskou skálu, skalnatý hřbet lemovaný kolmými stěnami někdejších lomů, na dohled obce
Kobylí. Trasa však přijde do další vyhlášené vinařské obce, a to do
Čejče. Příchozí uvítá
sirný pramen Heliga (v letech 1716-1857 vodu pramene využívaly stejnojmenné lázně). V centru obce si prohlédnete kostel, v létě pak otevřené sklepy. Nutno vzpomenout skutečnost, že T.G.M. prožil jako hoch
významnou dobu svého života v Čejči. Rodina Masarykova se do Čejče přistěhovala v dubnu roku
1864 a nejprve bydlela na panském dvoře v domě č.3, kde byl zaměstnán otec. Druhým bytem Masaryků byla
panská myslivna na č. 93, naposledy Masarykovi bydleli v domě č. 27 u Fabiána Slabého.
Posilněni vínem pokračujte z Čejče směrem k fotovoltaické elektrárně, kde cesta zahýbá k rybníku Čejč a
stepními loukami Špidláky se přiblíží k vinicím u
Čejkovic. Masaryk do obce přišel v roce
1856 jako šestiletý chlapec. Chodil zde do školy, prožíval radosti dětského života a studoval v zámecké knihovně. Do
Čejkovic se vrátil ještě jednou v letech
1864-65, kdy zde působil jako
praktikant ve škole. Nahlédnout zde můžete do
jeho domku. Za vinařskými zajímavostmi se vydejte k
vinnému lisu (Templářská 1005), do Čejkovických sklepů (Templářská 75),
Templářských sklepů (Na Bařině 945) a v létě do otevřených sklepů. Opomenout byste neměli ani
Bylinkový ráj Sonnentor (Příhon 943) s krásnou
zahradou.
Masaryk a Hodonín
Okolo vinic pak stezka pokračuje k
Starému Poddvorovu a do
Mutěnic, kde rodiče s
dvouletým Tomášem několik měsíců roku 1852 pobývali, než se vrátili do
Hodonína. Domu, ve kterém rodina bydlela se říká
Drábovna (U Obory 120) a je veřejnosti nepřístupný. Z
Mutěnic se cesta ubírá okolo vlakové stanice a přes
soustavu rybníků do místních lesů (
NPR Hodonínská Dúbrava). U
zoologické zahrady pak přichází do
Hodonína, kde se
Tomáš Garrigue 7. 3. 1850 narodil, jako prvorozený syn Terezie a Josefa Masarykových. Jako jeho rodiště je v matrice uveden domek čp. 121 v pozdější
Školské ulici; ten byl roku 1898 zbořen a na jeho místě vybudován studentský domov tehdejší německé reálky. Masarykův otec, pracující na císařském velkostatku na Hodonínsku (postupně jako kočí, dráb a šafář), byl překládán na jednotlivé dvory v rámci panství, proto se rodina (jako již víme z předchozích řádků) často stěhovala.
Masaryk nechoval ke svému rodišti sentimentální vztah; vnímal je jako jedno z několika míst, kde prožil dětství, z nichž
nejvíce přilnul k Čejkovicím, a centrum rodného kraje, do nějž se v dobách svých
brněnských a vídeňských studií i později vracel na prázdniny k rodičům. Ve dnech 13. až 15. 8.
1911 se Masaryk v
Hodoníně účastnil sjezdu pokrokového studentstva, kde pronesl
neobyčejně osobní řeč o sociálním prostředí svého dětství a mládí a o svém vztahu ke slováckému regionu. Městské zastupitelstvo jmenovalo
2. 11. 1918 T. G. Masaryka
čestným občanem Hodonína (prvním českým) a přejmenovalo dosavadní náměstí Františka Josefa I. na náměstí Masarykovo.
Jako prezident republiky se Masaryk v
Hodoníně krátce
zastavil v roce 1921, když tudy projížděl jeho vlak. Vzápětí převzal záštitu nad Krajinskou výstavou živnostensko-průmyslovou, uspořádanou ve městě v červenci a srpnu 1922, a v červnu 1923 svolil, aby zdejší
muzeum neslo jeho jméno. Prezidentova
oficiální návštěva rodiště se uskutečnila až
18. 6. 1924.
Ve městě nemůže chybět
Masarykovo muzeum, to najdete na Zámeckém náměstí. Úplně
posledním bodem Cesty T. G. Masaryka je hraniční
přechod Hodonín/Holíč (CZ/SK) za řekou
Moravou.