Odkud se vzala popularita
Svojanova? Ano, jednomu z našich nejstarších královských hradů poblíž
Poličky se říká
vila českých královen, nad hradbami s obrannými baštami se „vznáší“ půvabná hradní zahrada,
jediná zahrada s tradičním gotickým členěním na území střední Evropy, a na celý areál dohlíží
šestadvacet metrů vysoká hlásná věž opatřená břitem k odklánění nepřátelských střel, ale důvody musíme hledat jinde.
Svojanov totiž provází řada příběhů, trochu pohádkových a trochu strašidelných. Jsou tak zvláštní, že k hradu přitahují milovníky tajemna a ti pak zkoušejí třeba nocovat v zamčených komnatách a číhat na přízraky. Kdo by měl chuť pátrat na vlastní pěst, může se k nim připojit:
na hradě se totiž můžete ubytovat.
Duch malé Kateřiny
Přestože se na
Svojanově robustní gotická architektura mísí s elegantním empírem, jde o poctivý a nefalšovaný hrad, uzavřený ve věnci hradeb, parkánů a teras. Kdysi střežil prastarou kupeckou stezku, dnes se z něj otvírá úchvatný výhled do údolí řeky Křetínky. Areál není nijak rozsáhlý, ale dá se procházet křížem krážem a zvídavým návštěvníkům nabídne spousty schodišť, vyhlídek, bašt, terásek a lákavých obíhaček.
Hlavní trasa vede přes interiéry empírového paláce a ukáže vám, jak se na hradě žilo ve druhé polovině 19. století. Navštívíte například hradní kuchyni se spižírnou, podíváte se na model hradu v podobě ze 16. století a v patře se projdete několika zařízenými pokoji. V jednom z nich po tragické nehodě zemřela malá Kateřinka a od té doby prý na hradě zjevuje jako duch, který přechází ztichlými komnatami do druhé části paláce.
Mimochodem, její rodiče v té době sídlo obnovovali, ale smrt dcery je od dalšího zvelebování odradila, takže proto část Svojanova zůstala ve zříceninách.
Zazděné přízraky, mučení a hradní zbrojnoši
S okny, která se sama otvírají a zavírají, anebo kroky z míst, kde nikdo není, se setkáte leckde, ale
Svojanov má něco navíc: třeba obrázek, který si žije svým životem a stařenka na něm má někdy oči zavřené a jindy otevřené. Navíc v mnoha částech hradu se nalezly zazděné lidské kostry nebo zbytky dětských kostřiček, některé se dokonce dosud nepodařilo z jejich nedobrovolných hrobů osvobodit. Přijeďte si ověřit, jestli podobně jako mnozí citlivější lidé budete mít při návštěvě Svojanova pocity náhlého chladu, uslyšíte zvláštní zvuky a uvidíte něco, co byste zahlédnout neměli.
Kdo se nebojí, může se vypravit na druhý, hradní prohlídkový okruh: představí se vám podzemní prostory s expozicí středověkého útrpného práva, dřevěnou klecí, skřipci, španělskou botou, cejchy na vypalování, noži na vyříznutí jazyka a dalšími mučicími nástroji. Prohlédnete si také vězeňské kobky, hradní lidomornu a výstavu připomínající hradní pověsti a legendy, třeba o zazděné hradní paní. Nahlédnete také do
Domu zbrojnošů, kde se seznámíte s životem hradní posádky na konci 15. století. K vidění jsou zbraně, brnění i dobové hry, které strážným sloužily k ukrácení dlouhé chvíle.
Od svojanovských strašidel až do Francie
- O svojanovských strašidlech dokonce existuje knížka. Napsal ji Bohuslav Březovský, nazval ji Tajemný hrad Svojanov a dětská parta na jejích stránkách prožívá báječné letní dobrodružství společně se strašidly, například s obrem Pulusánem, Babou Kalafunou, bezhlavým holičem Kubíčkem či panem Hamrlíkem na ohnivé svini. Samozřejmě tady nesmí chybět skřítci mezulíni, kteří prý mají prsty v každé nepravosti, k níž na hradě dojde.
- Podobný půdorys jako Svojanov má hrad Gisors ve francouzském departementu Eure severozápadně od Paříže. Anglo-normanská pevnost má pozoruhodný a málokdy používaný tvar oktagonu, který odkazuje na korunovační kapli římských císařů v Cáchách. Gisors byl posledním vězením velmistra templářského řádu Jacquese de Molay, který byl v březnu 1314 upálen v Paříži.