#světovéČesko a největší trháky Ameriky: s nadhledem, vesele i vážně

Jedním z nejoblíbenějších míst návštěvníků portálu Kudy z nudy je vápencový lom v Českém krasu, jemuž se kdysi podle nedaleké samoty začalo přezdívat Amerika. Nejznámější z nich, Velká Amerika, navíc není jediná: na téměř kilometr dlouhý, dvě stě metrů široký a až sto metrů hluboký lom navazuje lom Mexiko (památník připomíná, že v letech 1949–1953 sloužil jako pracovní tábor pro politické vězně), lom Kanada a lom Malá Amerika. Jsou krásné, nicméně tak jediný a pravý český Grand Canyon je jen jeden: oslnivá a kouzelná Velká Amerika. Znáte ji například z pohádek Malá mořská víla a Micimutr, impozantní skalní stěny vytvořily také skvělé kulisy pro film Limonádový Joe.

Nejhezčí výhled do Velké Ameriky se otvírá z několika míst podél silnice z Mořiny do Bubovic, k dispozici je tu i malé parkoviště. Pokud bude plné, můžete zaparkovat v Mořině a nechat se vést žlutou turistickou značkou. Vstup do lomů, prozkoumávání štol i koupání v jezerech na dnech sice je zakázáno, ale po horní hraně vede síť značených i neznačených stezek s řadou vyhlídek. Nejkratší cesta kolem všech lomů měří přibližně sedm kilometrů a dá se zvládnout i s terénním kočárkem. Zvlášť menší děti ale nepouštějte z očí, trasa po horní hraně lomů není nijak jištěná a každý neopatrný krok bohužel může být poslední.
 

Český Mount Rushmore

Co mají společného Želízy na Kokořínsku s americkým památníkem Mount Rushmore? Odpověď je jednoduchá: záplavy turistů a obří hlavy, vytesané do skály. Naše Čertovy hlavy jsou starší, vznikly už kolem roku 1850, zatímco hlavy čtyř amerických prezidentů byly vytesány do žulových skal Jižní Dakoty v letech 1927–41. Liší se velikostí: Čertovy hlavy jsou přibližně devět metrů vysoké, hlavy George Washigtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna měří přibližně osmnáct metrů. Značný rozdíl ale je v tom, kolik lidí na nich pracovalo: ďábelské tváře do pískovcových skal Kokořínska vytesal jediný člověk, Václav Levý, zato ve skalách Black Hills se činily čtyři stovky dělníků.

Zatímco ale Čertovy hlavy jsou společně s jeskyní Klácelkou, Harfenicí a dalšími díly Václava Levého milou kuriozitou na mapě výletních míst, s památníkem Mount Rushmore jsou potíže. Skála totiž dřív patřila Lakotským Siouxům a příslušníci tohoto kmene ji dodnes považují za posvátnou.

Památník navíc pošpinila zrada: smlouva z Fort Laramie (1868) indiánům slibovala vlastnictví zdejší oblasti „na věky věků“. Když se ale krátce nato zjistilo, že se tu nachází zlato, Američané vlastní dohody porušili a indiánům jejich půdu zase sebrali. Přestože v roce 1980 Nejvyšší soud USA oficiálně uznal, že území bylo zabráno nelegálně a vrátilo se pod správu indiánských kmenů, potomkům původních obyvatel Severní Ameriky je památník trnem v oku a veřejné akce považují za zneuctění památky vyvražděných předků.
 

Český Pentagon

Český Pentagon se přezdívá místu, kam se opravdu nechcete podívat: plzeňské věznici Bory. Vznikla už v druhé polovině 19. století a až na detaily se zvenčí příliš nezměnila. Její tvar vynikne zejména při pohledu z výšky: budova totiž má tvar osmicípé hvězdy, každé její křídlo je přibližně 85 metrů dlouhé a 18 metrů široké. V jejich průsečíku stojí 24 metrů vysoká hala s kopulovitou střechou. Není tu pro parádu: z ní se totiž daly sledovat všechny trakty s minimálním množstvím dozorců.

Ani do Pentagonu se nedostanete jen tak: je sídlem Ministerstva obrany Spojených států amerických. Budova, která se stavěla za druhé světové války, má rozlohu 600 000 metrů čtverečních, sedm podlaží (dvě pod zemí, pět nad zemí) a skládá se z pěti pravidelných pětiúhelníkových dílů přibližně 200 metrů dlouhých. Pět prstencových koridorů, které procházejí všemi patry, dohromady měří 28 kilometrů. Ve středu komplexu pak je volná plocha, neoficiálně nazývaná Ground zero. Přezdívka pochází z dob studené války a vychází z teorie, že právě tohle by byl jeden z velmi důležitých cílů nukleární války.

Kuriozita? Přesně 60 let od zahájení stavby 11. září 2001 se Pentagon stal cílem teroristického útoku, když do jeho jižní stěny narazil unesený Boeing 757 letu 77. Při neštěstí zahynulo 189 lidí.
 

Lehce utajený skvost Klatovska zvaný Americká zahrada najdete cestou z Klatov směrem na Koloveč. Arboretum poblíž rodového sídla Černínů, takzvaného starého zámku v Chudenicích, založil v roce 1828 hrabě Evžen Černín. V prvních letech převažovaly okrasné dřeviny, pocházející ze severní Ameriky. Název Americká zahrada zřejmě poprvé probleskl mezi řádky v Černínově deníku: 20. září 1844 si hrabě po prohlídce zahrady zapsal, že chudenický vrchní Jílek nazval část školky se severoamerickými dřevinami Americkou partií.

Nejkrásnější je dřín květnatý a douglaska tisolistá, která sem byla dovezena jako čtyřletá sazenice z Flottbecku u Hamburku a je společně se stejně starou douglaskou u německého Oldenburgu nejstarší strom svého druhu v Evropě.

Pečlivě vyměřené cesty lemované alejemi i skupiny stromů, komponované jako cíle i rámy dálkových průhledů, už sice v dnešní krajině rozluštit nedokážeme, ale původní část parku je udržovaná a dochovala se dodnes. Pátrání po nejhezčích místech Americké zahrady vám usnadní naučná stezka: zavede vás k rozhledně Bolfánek, kapli sv. Anny, líbeznému letohrádku Kuchyňka i ke Kvapilovým jezírkům. Chudenického rodáka a pozdějšího dramaturga, režiséra a ředitele Národního divadla Jaroslava Kvapila prý romantická lesní jezírka inspirovala k napsání libreta Dvořákovy opery Rusalka.