Říčka
Bílá Opava pramení v nadmořské výšce 1 280 metrů na
jižním svahu Pradědu,
nejvyšší hory Hrubého Jeseníku, a po necelých patnácti kilometrech u
Vrbna pod Pradědem vtéká do Střední Opavy. Na první třetině své cesty zdolává strmé úbočí Pradědu v četných peřejích a kaskádách, dokonce tu objevíte i
vodopády. Ten nejvyšší měří téměř osm metrů – a až k němu se podíváte právě díky
jedné z nejkrásnějších výletních tras v Jeseníkách.
Naučnou stezkou podél Bílé Opavy
Pokud se rozhodnete pro
cestu po březích Bílé Opavy z kopce, modře značená stezka začíná u
chaty Barborka; samotný
pramen Bílé Opavy leží ještě o něco výš ve svahu a nevede k němu vyznačená cesta. Druhá, žlutě značená trasa podél řeky, začíná o kousek níž na úbočí
Pradědu u
chaty Ovčárna. Obě značky se posléze setkají v kaňonu a společně s bystřinou překonávají 500 metrů převýšení. Nenechte se zmást tím, že místy obě vedou po stejné cestě, zkrátka jen nabízejí možnost podívat se na atraktivní místa z více stran anebo zblízka – třeba na
vodopády nebo obří hrnce, mísovité prohlubně o průměru několika decimetrů a hloubce několika centimetrů, vymleté v kamenech vířivým pohybem vody a vodou unášených pevných částic. Znáte je například z
krkonošské Mumlavy nebo
šumavské Vydry, ale v
Jeseníkách jsou zcela ojedinělé. Cestou po chodníčcích a lávkách můžete studovat
informační panely popisující okolní přírodu a Bílou Opavu. Čím hlouběji budete sestupovat, tím víc se budete blížit ke
Karlově Studánce, známým
horským lázním s neopakovatelným koloritem: tam naučná stezka končí.
Náročná žlutá nebo jednoduchá modrá?
Žlutě značená cesta vedoucí bezprostředně kolem
vodopádů je obtížně přístupná, v některých místech vede po
kamenech, lávkách, žebřících a je jištěna řetězy. Při zvýšené opatrnosti se bát nemusíte, jen je potřeba dávat pozor na kořeny a kluzká místa – a ta jsou na březích horské říčky téměř všude. Nejkrásnější úseky Bílé Opavy ale budete mít doslova na dosah ruky. Samozřejmě s kočárkem nebo kolem je nesjízdná.
O náročnosti trasy svědčí i to, že v zimě je trasa po žluté značce uzavřená. Modrá stezka je bezpečná a celoročně přístupná, ale míjí nejkrásnější pasáže údolí i vodopády.
Výhodou je, že
kaňonem lze chodit oběma směry, tedy stoupat nahoru i sestupovat dolů –některé podobné trasy v zahraničí jsou pouze jednosměrné. Pokud máte strach a tak docela si na kluzkých strmých svazích nevěříte, vyberte si cestu směrem vzhůru, je to bezpečnější varianta.
Co se vyplatí vědět?
Přestože když ráno vyrážíte na výlet a někde dole v údolí je hezký letní den, je potřeba stále myslet na to, že jste v horách. Vždy počítejte s tím, že se může zatáhnout a ochladit, často začne foukat silný vítr nebo pršet.
Pokud vystoupáte k
chatě Barborka a bude stále pěkně, vydejte se dál do hor: třeba k
Petrovým kamenům, k
vysílači na Pradědu anebo k
turistické chatě Švýcárna, která leží v nadmořské výšce 1 304 metrů v nejfrekventovanější části hřebenové trasy
Jeseníků, mezi
Pradědem a
Červenohorským sedlem. Byla postavena již v roce 1887, avšak její historie je mnohem starší; dodnes slouží jako spolehlivá základna pro milovníky horské turistiky a lyžování.
Proměny kaňonu zdaleka nejsou dávnou geologickou minulostí, koryto řeky se každoročně mění, sesouvají se v něm svahy i velké balvany. Vesměs jde o přirozený vývoj, kterému v přírodní rezervaci není třeba bránit, ani mu napomáhat.
Medvědí soutěska a Trojská kráva
Cesta kolem Bílé Opavy připomíná
výlet Medvědí soutěskou / Bärenschützklamm. Najdete ji ve Štýrsku, druhé největší spolkové zemi Rakouska asi 40 kilometrů od Grazu nad vesničkou Mixnitz. Medvědí soutěskou protéká říčka Mixnitz, která na několika místech vytváří kaskády úchvatných vodopádů. Stezka se klikatí po stovkách dřevěných lávek, žebříků a můstků, vesměs s vysokým a bezpečným zábradlím. Na cestě navíc najdete řadu odpočívadel: budou se hodit, cesta měří přibližně pět kilometrů, zdolává převýšení přes 700 metrů a na její zdolání budete potřebovat asi tři hodiny.
Na nejvyšším místě soutěsky čeká horská
hospůdka Zum Guten Hirten (1 219 m). Odtud můžete sestoupit zpět do údolí (6 km), pokračovat dál do kopce na
Hochlantsch (1 720 m), nejvyšší horu Štýrské pahorkatiny s překrásným výhledem do širokého okolí, anebo se přes pastviny a lesy téměř po rovině vydat do
Teichalmu. Oblíbené je zejména
slatinné jezero Teichalmsee, kde se dá v létě koupat, na děti pak čeká populární atrakce v podobě
osm metrů vysoké Trojské krávy, sochy zhotovené z několika tisíců dřevěných destiček.