Někteří domácí z
Českých Budějovic i přespolní výletníci tvrdí, že náklon
Černé věže je skutečně patrný při obyčejném pohledu bez speciální techniky. Nejlépe je prý vidět z jihovýchodního rohu
náměstí Přemysla Otakara II., tak si to dojděte ověřit.
Věž je vychýlená ze své osy o 36 centimetrů, což je při její výšce 72,29 metru od prahu v přízemí ke korouhvi vlastně docela málo: například slavná
šikmá věž v Pise je o šestnáct metrů nižší a vyklání se o plné čtyři metry.
O stavitelích a kameníkovi
Budějovičtí jsou na svou
Černou věž náležitě
pyšní a během staletí ji stihli ověnčit spoustou pověstí: třeba o tom, že když se v letech 1549—1577 stavěla, vedlo k ní lešení až z
Rudolfova. Ve skutečnosti se hlásná a strážná věž sloužící jako zvonice i reprezentační symbol města stavěla podobě jako jiné věže. Kámen na stavbu pocházel z
městského lomu u Ohrazení; tam se hrubě opracoval, na čisto je až pod věží přitesávala
kamenická huť mistra Tomáše Jarolíma.
Kvůli složitým hydrogeologickým poměrům se do podloží pod základy zarážely dubové piloty (takže máme jasno, kde hledat důvod dnešního náklonu) a na stavbě věže se vystřídalo
několik stavitelů. Prvním byl
Hans Spatz, někdy uváděný jako Giovanni Spatio; v roce 1555 rozestavěnou věž převzal
stavitel Lorenc, od roku 1565 pak vedl stavbu
Vincenc Vogarelli. Mimochodem, dochoval se záznam o sporu mezi Vogarellim a kameníkem Jarolímem, který podle stavitele dělal pod věží nepořádek a bránil tím klidnému průběhu pohřbů. Pod věží a kolem kostela se totiž rozkládal hřbitov. Jarolím protestoval, Vogarelli se nakonec omluvil a kamenického mistra si prý
udobřil pintou vína.
Zvony, byt věžného a otvírací doba
Věž byla založena na čtvercovém půdorysu o hraně 11,6 metrů a rozdělena do devíti podlaží. V šestém a sedmém jsou zavěšeny zvony. Kraluje jim téměř 3,5 tuny vážící
Bumerin z roku 1723. Vznikl přelitím asi o tunu těžšího jmenovce z 1507, který býval zavěšený ve staré hodinové věži gotického
kostela svatého Mikuláše. Ta se nedochovala, v 17. století ji společně s kostelem zničil požár. Další zvony se jmenují
Marta, Octava, Maria a
Stříbrný, nejmladší je
Budvar z roku 1995.
V devátém podlaží měla byt
rodina věžného. Ten dbal na běžnou údržbu věže a hlásil i pohyby vojsk a případné požáry; dokud neexistovalo telefonické spojení s hasičskou stanicí, podezřelý oheň či kouř údery se ohlašoval údery do zvonu. Na starosti měl i hlášení předpokládaného počasí a času. K jeho měření sloužily hodiny, poprvé instalované roku 1606.
Díky krásným výhledům
Černá věž patří k
nejvyhledávanějším turistickým cílům Budějovicka; na vyhlídkový ochoz 46 metrů nad zemí je potřeba zdolat 225 převážně dřevěných schodů. Otevřeno je denně od 10 do 17.45 a vstupné stojí 40 Kč.
Nakloněné věže aneb víte že…?
Dne 18. prosince 1576 si Černou věž prohlédl budoucí císař Rudolf II. při své návštěvě Českých Budějovic. Věž v té době už byla dokončená a není vyloučeno, že Rudolf patřil k prvním návštěvníkům, kteří po svých vyšplhali až nahoru na ochoz. Důkaz chybí, ale vyloučené to není: Rudolf v té době byl poměrně mladý, ještě nebyl císařem, ale spolukrálem: do smrti jeho otce Maxmiliána II. zbývalo už jen pár měsíců.- Makovici pozlatil veřejně na náměstí zlatník Bonifác Riedl, spotřeboval na to 42 holandských dukátů. 7. června 1577 byla 17 kilogramů těžká makovice upevněna na vrchol věže.
- Stavitel Vogarelli obdržel za svou práci 9 560 míšeňských grošů, za což se tehdy dalo koupit přibližně patnáct domů na náměstí.
- Iniciátor stavby Černé věže někdejší purkmistr Quirinus se dokončení sice nedočkal, ale viděl ji téměř hotovou: zemřel rok před jejím dokončením.
- Voda, potraviny a další potřebné věci pro domácnost věžného se vytahovaly nahoru na věž pomocí rumpálu. Občas touto cestou cestovala i domácí zvířata, která rodina chovala nahoře na věži: husy, králíci a někdy i koza či ovce.
- Věžný měl nižší plat než ostatní zaměstnanci obce, ale měl služební byt (někdy v něm bydlela až dvanáctičlenná rodina) s pokojem s rozlohou 20 metrů čtverečních a kuchyní, o kterou se dělil s ponocnými. Na záchod chodila celá rodina o patro níž do dvou velkých sudů.
Šikmá věž v italské Pise (Torre pendente) je vysoká téměř 56 metrů, kruhová a postavená z bílého mramoru. Naklánět se začala už krátce po zahájení stavby v roce 1173, a to kvůli mělkým základům v měkkém jílovitém podloží. Odklon o pět metrů se podařilo s využitím moderních stavebních technologií vyrovnat na dnešní přibližně čtyři metry.