V době stavby
Televizní věže na Žižkově se
Praha loučila s minulým režimem. Vysílači se proto posměšně říkalo Jakešův prst nebo Biľakova jehla, a to podle tehdejších představitelů komunistické strany a vlády. Další přezdívky jako raketa a Bajkonur komentovaly spíš štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem. Jenže právě svým tvarem je televizní pražský vysílač originální a od jiných věží ho rozeznáte na první pohled.
Žižkovská televizní věž – Tower Park Praha
O výstavbě nového telekomunikačního centra pro
Prahu se rozhodlo v 70. letech, a to kvůli špatnému stavu televizního vysílače, který od roku 1953 fungoval na
petřínské rozhledně. Ze seznamu deseti lokalit vybrala odborná komise
Mahlerovy sady na rozhraní
Vinohrad a
Žižkova. Důvody? Pro dokonalé pokrytí
Prahy televizním signálem musela být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem, místo navíc leželo mimo letecké koridory.
Projekt vypracoval
architekt Václav Aulický, představitel takzvané high-tech architektury a autor dnes už zbouraného
Transgasu, společně s
Jiřím Kozákem a
Alexem Bémem v roce 1984. Tým připravil asi dvacet různých návrhů, od štíhlého hyperboloidu přes osvědčenou variantu „jehla s jablkem“ až po vítěznou, 216 metrů vysokou konstrukci ze tří sloupů.
Radiokomunikace z vysílače nadšené nebyly, spokojily by se s obyčejným železobetonovým stožárem, nejlépe opět na
Petříně, ale architekti své dílo obhájili. Třísloupová ocelobetonová konstrukce znamenala menší zásah do panoramatu města, technické provedení s dvojitými ocelovými stěnami vyplněnými betonem a kryté ochrannými laminátovými vrstvami mělo také být trvanlivější a pohlednější. Ve své době šlo o
unikátní technologii, kterou si její autoři nechali patentovat.
Vyhlídka, hotel a restaurace
Samotná stavba
televizní věže začala na podzim roku 1985, její slavnostní otevření proběhlo v únoru 1992. Základ tvoří v hloubce 15 metrů železobetonová, čtyři metry silná deska s průměrem 30 metrů. Výchylka věže na vrcholu činí až 120 centimetrů, v běžném provozu ale není žádný výkyv znatelný, eliminuje ho kyvadlový tlumič kmitů.
Věž neměla být jen ryze technická stavba, v jiných městech podobné stavby úspěšně sloužily jako rozhledny, často doplněné kavárnami anebo dokonce otáčecími restauracemi. Ve výšce 93 metrů se proto nachází
tři vyhlídkové kabiny, z nichž můžete kromě
Prahy vidět i krajinu až do vzdálenosti sta kilometrů: dohlédnout lze až do
Hradce Králové, Ústí nad Labem nebo do
Plzně. O 30 výškových metrů níž si podobný výhled můžete užívat z oken
restaurace Oblaca, dokonce tu je i
One Room Hotel, hotel s jediným šestihvězdičkovým apartmá. V nejvyšších patrech pak je umístěna veřejnosti nepřístupná kabina s vysílací technikou.
Televizní věž a mimina
Vztah Pražanů k strohé stavbě uprostřed historické zástavby a na místě
starého morového židovského hřbitova, jehož velká část musela stavbě ustoupit, byl zpočátku spíš nepřátelský. Mnozí se se stavbou dlouho nemohli smířit a dokonce žádali její zbourání. Jeden z originálních nápadů například řešil dvě kontroverzní stavby z přelomu 80. a 90. let najednou: žižkovskou věž navrhoval podříznout a zastrčit do podobně oblíbeného Strahovského tunelu.
Zajímavým zpestřením, které věži zajistilo laskavější a tolerantnější přístup, byla
obří miminka od sochaře Davida Černého: po pilířích usilovně šplhají od roku 2000. Kromě toho
režisér Jan Němec ve věži po návratu z emigrace natočil film V žáru královské lásky a věž je dějištěm řady
kulturních a uměleckých projektů. V létě si tu zahrajete
minigolf, v zimě tu bývá
kluziště, oblíbená je i
restaurace Garden Restaurant Miminoo přímo pod věží. Žižkov se zkrátka postupem let s novou dominantou smířil a věž s barevným nasvětlením dnes láká k návštěvě rodiny, turisty i starousedlíky. Trvale také patří k
nejnavštěvovanějším technickým památkám v Česku.
Nespravedlivé povídačky o rušičce a propagandě
O
Václavovi Aulickém dnes studenti architektury mluví s obdivem, že musel být statečný, když prosadil takovou stavbu navzdory režimu. Ve skutečnosti ale šlo o státní zakázku. Podle
historika moderní architektury Zdeňka Lukeše navíc byli mnozí přesvědčeni, že věž se staví jako rušička, aby silným signálem přehlušila vysílání ze zahraničí, zkrátka další stavba, symbolizující aroganci moci. Aulického mrzí, že je stavba tolik spojována s minulým režimem, a v té souvislosti zmiňuje zajímavou souvislost s
vysílačem na Ještědu. Zatímco stavba Karla Hubáčka z 60. let se dočkala mezinárodního uznání, přitom se odtud během celé normalizace vysílala komunistická propaganda a rušila polská televize, věž na Žižkově nevysílala komunistickou propagandu ani vteřinu, přesto má pověst stavby minulého režimu. Proto Aulického těší obdiv mladých lidí, nezatížených dobou, jimž jména Jakeš nebo Biľak nic neříkají.
Vzhledem k více než
dvousetmetrové výšce věže je podle něj škoda, že vyhlídka není výše. I tak můžeme být rádi, že vysílač vůbec vznikl: na Žižkově se stavělo proti vůli spojů, strany i vlády. Věž s restaurací tehdy vlastně nikdo nechtěl, ideálem byl strohý a nepřístupný stožár na
Petříně, který by stál někde vedle
rozhledny.
Žižkovský vysílač dnes slouží mimo jiné k šíření
signálu televizních a rozhlasových programů a poskytuje telefonické spojení pro pevné i mobilní sítě. Funguje i jako hlavní stanice televizních kabelových rozvodů, pro monitorování kvality ovzduší a jako zázemí pro rádiové stanice záchranné služby a hasičského sboru. Bylo tu také zprovozněno první peeringové centrum (bezdrátový projekt, jehož cílem je spojit několik internetových poskytovatelů do jednoho celku) sdružení NIX.
Televizní věž v Berlíně
- Každá metropole má svou vyhlídkovou věž a výjimkou není ani německé hlavní město Berlín. Jednou z nejznámějších památek je 368 metrů vysoká televizní věž / Berliner Fernsehturm. Spousta z nás si tu užívala mámivý pocit velkého světa, když v otočné restauraci brčkem usrkávala cola colu a z ohromné výšky se rozhlížela po okolí. Dojmy? Nezapomenutelné, ať už šlo o cestu rychlovýtahem anebo výhled na západní Berlín s barevnými reklamami a zářícími ulicemi, zatímco východní Berlín vypadal jak před Edisonem. Větší rozdíl mezi Východem a nedostupným Západem tehdy být nemohl.
- Berlín leží v rovině, a tak věž ve stylu, který Aulický označuje jako „jehla s jablkem“ bývá vidět z velké dálky. Byla otevřena 3. října 1969, vyhlídka je ale výš než v Praze: ve výšce 203 metrů ve středu koule, jejíž průměr činí 32 metrů. Ještě o čtyři metry výše můžete navštívit otáčivou restauraci.
- Podobně jako televizní věž v Praze i ta berlínská získala pár nelichotivých přezdívek, například svatý Walter podle bývalého generálního tajemníka vládnoucí strany Waltera Ulbrichta.
- Vtipná je i historka, jak soudruzi z NDR věž představili jako stavbu vyšší než všechny kostely, což mělo symbolizovat vítězství socialismu a pokroku nad tmářstvím. Díky materiálu a struktuře materiálu ale odraz slunečního svitu na kouli vykresluje světelný efekt ve tvaru kříže, což se pro křesťany stalo symbolem nezničitelnosti víry; věži to vyneslo přezdívku Papežova pomsta.
- Občas se někde uvádí, že berlínská televizní věž je nejvyšší stavba Evropy. Vyšší ale je například televizní věž Ostankino v Moskvě (537 metrů, vyhlídka 337 metrů) nebo televizní věž v Kyjevě, stavěná podle stejného projektu jako Ostankino, ale na příkaz z Moskvy snížená na 385 metrů. Stejně vysoká jako berlínská je rozhlasová a televizní věž v Rize (368 metrů, vyhlídka ve výšce 97 metrů). Televizní věž Heinricha Hertze v Hamburku měří 279 metrů, vyhlídka je ve výšce 158 metrů. Stejně vysoká jako televizní věž na Žižkově pak je televizní věž v německém Stuttgartu, kde je vyhlídková terasa 148 metrů nad zemí.