Tajemný zámek nad řekou Jizerou
Málokde v České republice narazíte na
zříceninu zámku. Jedním z těchto míst jsou
Zvířetice, rozsáhlý areál na pravém břehu řeky Jizery, nedaleko dnešního nádraží v
Bakově nad Jizerou. Náhodného turistu asi ani nenapadne, že přišel ke zřícenině zámku, na první pohled rozdíl není poznat. A přece bývaly
Zvířetice kdysi
nádherným renesančně-barokním zámkem, jehož dávnou slávu odvály proudy času. Život v zámeckých komnatách utichl požárem roku 1720.
Již před rokem
1287 se v místech současných zřícenin vypínala
gotická pevnost dvou věží – mocný hrad Zdislava z
Lemberka, syna samotné legendami opředené léčitelky svaté
Zdislavy. Své sídlo založil
Zdislav na táhlé ostrožně nad
řekou Jizerou na pradávné zemské stezce vedoucí z
Prahy do
Severních Čech. Cílem stavby byl
výběr mýta od kupců při pojizerském brodu. Při pravé věži se nacházel padací most a gotická brána s lomeným obloukem, původní vstup do hradního nádvoří. Zbytky brány můžeme vystopovat na starých pohlednicích a jeden z kamenných článků je zachován na svém původním místě dodnes. Uprostřed nádvoří byla vyhloubena
42 metrů hluboká studna s průměrem přes 3 metry, zasahující svou hloubkou
až na dno samotné
Jizery. V ostatních částech nádvoří se v počátcích
hradu nacházely zřejmě jen dřevěné hospodářské budovy. Prostor vnitřního hradu se však od 13. století v průběhu desítek let proměňoval a rostl, až byl původní hrad na konci 16. století za
vlády Vartenberků na
České Kamenici zcela přestavěn v
pohodlný zámek ve stylu renesance, který původní středověkou pevnost proměnil k nepoznání.
Existenci
hradu ohrozil požár roku 1693, jehož následky byly sice ještě odstraněny, ale po druhém požáru roku
1720 přestal být zámek obyvatelný. Z bývalého hradu a pozdějšího zámku tak do dnešní doby vydržely jen zdi paláců, část věže a zbytky hradeb.
Procházka minulostí pomocí 3D rekonstrukce a film Zvířetice: Vzkříšení
Unikátní projekt
Zvířetice 3D vznikl jako velká vize: Zprostředkovat dávnou, již neexistující skutečnost prostředky virtuální reality a opět spatřit podobu míst, která
nenávratně změnila svou původní tvář. I když původním úmyslem byl pouze papírový model zvířetického zámku, původní úmysl brzy přerostl v ambiciózní vizi
průkopnického, v naší zemi dosud ojedinělého počinu. Rekonstrukčním bodem se stal rok 1683, kdy byly Zvířetice renesančně-barokním zámkem ve svém vrcholném stavebním rozkvětu: Právě tohoto roku vznikla barokní jízdárna v Podhradí, poslední stavba vystavěná v
zámeckém areálu. Po třech letech usilovné práce týmu se na počátku roku 2015 podařilo dokončit a slavnostně odhalit
první podrobnou rekonstrukci zříceniny prostředky moderní 3D grafiky vytvořenou na území České republiky. Díky moderním technologiím spatříte nyní v infocentru i na zřícenině Zvířetice zámek roku 1683 opět ve své původní kráse.
Fascinace minulostí však tvůrce neopouští a
tajemné trosky nad Jizerou poutají i nadále jejich pozornost – tentokrát se zaměřili na období temného středověku, kdy okolí vládl Zdislav z Lemberka. Ve vývoji je tentokrát
podoba středověkého hradu Zvířetice, a to hned ve 4 stavebních fázích. V návaznosti na nový model hradu probíhá rovněž vylepšení 3D modelu zámku, který bude obohacen o stavební fázi na konci 16. století, kdy ještě neexistovala barokní kaple.
Oba modely se stanou
součástí připravovaného filmového projektu „Zvířetice: Vzkříšení“, celovečerního snímku sestávajícího z videoklipu a filmového dokumentu přibližující formou rámcových příběhů tří postav život objektu jakožto středověkého hradu, renesančního zámku i zříceniny současnosti.
Fascinující hradozámek Ogrodzieniec
Pomyslným „dvojčetem“ našich
Zvířetic by mohl být
polský hradozámek Ogrodzieniec. Leží pouhých 145 km od
Ostravy ve slezském vojvodství v okrese Zawiercie. Dnes rozlehlá zřícenina bývala ve 14. století mohutným hradem. Ten ze tří stran chránily
vysoké útesy a kamenná zeď, vstup do hradu byl možný jen úzkou mezeru mezi skalami.
Od roku
1523 hrad vlastnil krakovský purkrabí Jan Boner. Když jeho syn Seweryn přestavěl pro krále krakovský Wawel, rozhodl se i Jan nechat si pro sebe postavit důstojnou rezidenci. Ze svých četných statků si vybral právě
Ogrodziniec a nechal jej
přestavět na okázalý renesanční zámek. Ve stavbě pak pokračoval sám Seweryn a jeho syn Stanislav, poslední Boner na hradě.
Během času se hradozámek ocitl několikrát v nebezpečí – roku 1587 jej ztečí obsadila r
akouská vojska arcivévody Maximiliána, která ustupovala po neúspěšném obléhání Krakova. Třicetiletou válku zámek přežil beze škod, zato za švédského vpádu roku 1655 byl znovu obsazen, škody však nebyly příliš velké. Tečku za zámeckým životem představoval až
požár založený roku 1702 švédskými vojsky. Pak již nebyl obnoven a pomalu se
měnil ve zříceninu. Ještě roku 1784 bylo několik místností obyvatelných, definitivně byl hrad opuštěn roku 1810.
300 let výročí zvířetického požáru
V sobotu 5. 9. 2020 se na
Zvířeticích bude konat velká
akce připomínající třísté výročí od pádu zámku, který 1
5. září 1720 podlehl zničujícímu požáru. Připravena je speciální
hra pro děti v okolí Zvířetic s dárkem od princezny Leontýnky. Velkolepou bubenickou show rozpoutá Václav Kořínek
O příjemnou atmosféru se postará kapela Mezi náma. Večer se můžete těšit na letní kino v areálu s pořady o Zvířeticích a celovečerním
filmem Ať žijí duchové. Celodenní program začne v 10:00, letní kino od 19:30 hodin.