Zřícenina hradu Zbořený Kostelec
Vydejte se do přírodní rezervace u
řeky Sázavy a navštivte
zříceninu gotické stavby královského
hradu Zbořený Kostelec, která je volně přístupná. V minulém století zbytky hradu často navštěvovali romantici, umělci i zájemci o českou historii. Když Posázavím putoval
Karel Hynek Mácha, nakreslil si zříceninu do svého památníku.
Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase, která na něj vede
z Čakovic, dále po červené trase, která vede
údolím Sázavy z Nespek nebo po modře značené trase z
Týnce nad Sázavou. Pod hradem je také autobusová zastávka
pražské linky č. 339 a menší parkoviště. Oba břehy řeky spojuje 143 m
unikátní visutá lávka pro pěší a cyklisty, kterou nechal v roce 2015 postavit
Středočeský kraj.
Vydejte se na Posázavskou stezku
U Posázaví ještě chvíli zůstaneme. Vykročit totiž můžete i na
romantickou naučnou stezku, která je dlouhá přibližně
jedenáct kilometrů je považována za trempskou klasiku. Řeč je o
Posázavské stezce, která vede
z Petrova u Prahy
do Kamenného Přívozu, a pokud nemáte dost, můžete se odtud vydat zpět do Petrova pěšky, ti méně zdatní či rodiny s dětmi vlakem. Ideálním výchozím místem je
železniční stanice Petrov u Prahy, odkud sejdete k řece
Sázavě a vydáte se podél jejího toku.
Stezka vede kolem trempské osady Pikovice, vrchu
Medník, stoupá i klesá, vede
lesní pěšinou, po
šotolině nebo kamenných schodech, některé její části jsou
vytesané ve skále. Na trase se můžete kochat pohledy do malebného kraje i na údolí řeky sevřené z obou stran skalnatými útesy.
Nezapomenutelný zážitek nabízejí např.
vyhlídky Klimentova, která patří k nejznámějším a je pojmenována po Josefu Klimentovi (1858–1938), dlouholetém pracovníkovi Klubu českých turistů a „objeviteli“ této stezky, nebo
Raisova, nesoucí název po spisovateli Karlu Václavu Raisovi (1859–1926), který ji rád navštěvoval. Ze
Žampašské vyhlídky je zase krásný výhled na pozoruhodný
železniční viadukt z roku 1900. Dál musíte pěšky dojít až do Kamenného Přívozu a zde můžete zhruba jedenáctikilometrový výlet ukončit, případně se otočit a vyrazit zpět pěšky, nebo se po druhé straně řeky
vrátit do výchozího bodu
vlakem.
Výlet k Bubovickým vodopádům
Bubovický potok je sice po většinu roku vyschlý, ale právě v zimě, když
zamrznou, je ideální čas na návštěvu jeho
vodopádů. Díky mrazivému údolí zde led vydrží poměrně dlouho.
Vodopády na Bubovickém potoce patří k nejkrásnějším místům na Karlštejnsku. Jsou tvořeny
až dvoumetrovými vápencovými schody pokrytými mechem a řasami.
Vodopády jsou jedním z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v NPR Karlštejn. Před vodopády se Bubovický potok vynořuje a za nimi se pomalu opět
noří na dno suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou, kterým teče až do
Berounky. Po povrchu teče pouze v jarních měsících a do Srbska dotéká jen v případě velmi vlhkých zim.
Vodopády jsou dobře přístupné po turistické značce z obce
Srbsko (po modré značce), nebo z
Karlštejna či
Svatého Jana pod Skalou (červená značka).
Ideální čas na návštěvu Bubovických vodopádů je v zimě, kdy zamrznou, protože díky mrazivému údolí led vydrží poměrně dlouho.
K zřícenině hradu Zbořený Kostelec se můžete dostat po zeleně značené turistické trase z Čakovic, červené trase z Nespek, nebo po modře značené trase z Týnce nad Sázavou. U hradu je i autobusová zastávka linky č. 339 a parkoviště.
Posázavská stezka je dlouhá přibližně jedenáct kilometrů a vede z Petrova u Prahy do Kamenného Přívozu. Na cestě narazíte na Pikovice, vrch Medník a malebné výhledy, stezka vede lesními pěšinami, šotolinovými a kamennými cestami i skrze skalní útvary.
Na Posázavské stezce můžete obdivovat výhledy z vyhlídek jako Klimentova, pojmenovaná po Josefu Klimentovi, Raisova po spisovateli Karlu Václavu Raisovi, a Žampašská vyhlídka s výhledem na železniční viadukt z roku 1900.
První písemná zmínka o Zbořeném Kostelci, původně jmenovaném Kostelec nad Sázavou, pochází z roku 1341. Stavba má gotický původ a byla místem častých návštěv umělců a romantiků.
Na řece Sázavě můžete zažít sjíždění peřejí Stvořidla, které v době vysoké vody dosahují obtížnosti WW III. Také jsou k dispozici jezy s vorovými propustmi v dolní a střední části řeky.
Vodácká naučná stezka Berounka prochází řekou Berounka a je primárně určena pro vodáky. Začíná na západním konci CHKO Křivoklátsko a končí na východním kraji CHKO Český kras.
Vrch Medník je známý jako jediné naleziště kandíku psího zubu v Českých zemích a chráněný východní a severní srázy vrchu pokrývají smíšené listnaté lesy s pásy suťových porostů. Zde byla založena jedna z nejstarších naučných stezek v roce 1965.
Týnec nad Sázavou se proslavil v minulosti výrobou kameniny a od roku 1931 zde sídlí výrobna motocyklů JAWA. Město má také letní kolonii netopýrů ve hradní věži.
Srbsko je výchozím bodem pro výlety do Českého krasu, k Bubovickým vodopádům nebo do různých lomů a její řada atrakcí zahrnuje i blízkost k hradu Karlštejn a oblast Tetín.