Od 2. do 30. 7. probíhá v Hořicích v lomu U Sv. Josefa tvoření sochařů v rámci Sochařského symposia. V pátek 13. července mají zájemci jedinečnou možnost setkat se se sochaři v lomu. Od 20 hodin zahraje pražská blues-rocková formace Stormin.
Po dokončení budou sochy převezeny do Hradce Králové na Nábřeží sochařů, kde dojde v neděli 29. 7. k jejich slavnostnímu odhalení, během něhož se můžete těšit na koncert Podkrkonošského symfonického orchestru a ohňostroj. Zpátky do Hořic se pak díla vrátí až s dalším ročníkem symposia po dvou letech, kdy budou trvale instalovány v parku U Sv. Josefa.
Mezinárodní setkání sochařů jsou v Hořicích pořádána od roku 1966. Autoři vytvářejí sochy z hořického pískovce v nádherném prostředí opuštěného historického lomu Sv. Josefa. Zde je jim také poskytováno potřebné zázemí a technické vybavení. Sochařská díla jsou instalována v jedinečné přírodní galerii na vrchu Sv. Gotharda, kde můžete shlédnout téměř stovku plastik mapujících současné světové sochařství.
Součástí tohoto sochařského parku jsou i Galerie plastik (založená roku 1908) a přilehlé Smetanovy sady se sbírkami českého sochařství první poloviny 20. století. Od ročníku 2002 sochařského symposia, jsou plastiky trvale instalovány v nově založeném Sochařském parku II, situovaném v krajinném prostředí na severovýchodním okraji Hořic.
Celý komplex sochařského parku U sv. Gotharda spolu s barokními plastikami i překrásným hřbitovním portálem na vrcholu Gothardu podává návštěvníkům představu o cestě, kterou urazilo české sochařství od sklonku 18. století do současnosti a můžete tu obdivovat zručnost zdejších sochařů a kameníků i krásu kamene.
Vrch Gothard připomene nejen sochařskou tradici, ale i pravěké osídlení a Žižkovu bitvu
Památný pískovcový vrch Gothard vznikal v období posledních výraznějších geologických proměn ve čtvrtohorách důsledkem ledovcové a vodní erozní činnosti a nánosem červeného písku z někdejší náhorní plošiny mezi Chlumy a Zvičinským hřbetem. Nejstarší osídlení vrchu pravěkými lovci a sběrači je datováno do starší doby kamenné před 25 až 30 tisíci lety. Archeologické nálezy poblíž barokního kostelíku sv. Gotharda jsou dokladem pozůstatků lidu lužické kultury popelnicových polí, ty novější pak slovanského osídlení z mladší i pozdní doby hradištní.
Název Gothard vrch dostal od německy hovořících řeholníků strahovského kláštera, kteří jej spolu s částí tehdejších Hořic, tehdy ještě vsí, i několika okolními vesnicemi získali od pražského biskupa. Do celonárodního povědomí vstoupil vrch Gothard jako dějiště vítězné bitvy orebitů v čele s tehdy již slepým vojevůdcem Janem Žižkou a opoziční kališnickou šlechtou vedenou Čeňkem z Vartenberka. Památnost vrchu zvýšily během hladomoru v 18. století lidové pouti i víra v zázračnou studánku, jejíž voda pomáhala proti nemocem a hladu. Po událostech kolem rakousko-uherského vyrovnání se i na Gothardu v letech 1868 — 69 konala protestní shromáždění vlasteneckých táborů lidu.
Z hořického pískovce je i Svatovítská katedrála
Tradice hořického pískovce jsou velmi staré. Byl prvním trvanlivým stavebním materiálem, který pro své stavby používal již slavný Petr Parléř. Z hořického kamene je například katedrála Sv. Víta na Pražském hradě, chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře nebo renesanční část Vladislavského sálu.