Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.
Jeden ze
stavebních klenotů Starého královského paláce Pražského hradu byl vybudován v rámci velkorysé přestavby paláce, která byla zahájena
na pokyn krále Vladislava Jagellonského – po němž nese své jméno, roku 1483. Reprezentační prostora pochází z let 1486-1502 a je dílem
geniálního stavitele Benedikta Rejta. I dnes vás ohromí neobvykle složitá, převýšená klenboa s krouženými žebry
bez použití středových opěr.
Vladislavský sál byl od šestnáctého století využíván především
ke královským
reprezentačním účelům. Odehrávaly se zde
korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s uměleckým a luxusním zbožím. Svoji reprezentační funkci si prakticky zachoval dodnes. Konaly se zde
volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s
významnými dny České republiky. Z jihozápadní části Vladislavského sálu vede portál do Ludvíkova křídla s místnostmi České kanceláře. Určitě si z hodin dějepisu vzpomínáte na
České stavovské povstání – tak to začalo ve druhé místnosti České kanceláře roku 1618, kdy byli
z okna do hradního příkopu vyhozeni dva místodržící (Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, a Jaroslav Bořita z Martinic)
s písařem Fabriciem. Událost se obešla
bez ztrát na životech a všichni tři aktéři byli posléze za svůj hrdinný pád do kompostu bohatě odměněni.
Vladislavský sál se dnes opouští po
Jezdeckých schodech, které byly původně vystavěné
pro příjezd rytířů, kteří vjížděli na koních přímo do sálu. Schodiště je zaklenuto složitou pozdně gotickou krouženou klenbou. Říká se, že zde mohlo
najednou projíždět na koních až 100 jezdců.
Ze sálu lze
nahlédnout do kostela Všech svatých, jelikož bývá pro veřejnost přístupný pouze při bohoslužbách nebo při koncertech, které se zde pořádají.