ÚvodAktualityV Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody
Příroda

V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody

  • 22. března 2023
Stejně, jako jsou lesy úplně zásadní součástí planetárního ekosystému z celosvětového hlediska, jsou krkonošské lesy velmi podstatné z pohledu našeho regionu, Česka i střední Evropy. Lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).
KrkonošeKrkonošské lesy jsou domovem tisíců druhů živé přírody. Většina z odhadovaných dvou tisíc druhů makromycet, tedy okem viditelných a plodnic tvořících hub, je doma právě v lese. V krkonošských lesích roste přes 400 druhů mechů a játrovek. Stovky druhů lesních bylin, vždyť jen dřevinných druhů roste v lesích Krkonoš přes 60. V lesích žije kolem 200 druhů obratlovců, z toho přes 100 zde hnízdících druhů ptáků a významná část z několika desítek tisíc druhů bezobratlých vyskytujících se v Krkonoších.

Málokdo ovšem dnes ví, že Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby a hory jsou opět zelené.

krkonošeKrkonošské lesy jsou také úžasným průvodcem pestrosti vegetačních stupňů našich nejvyšších hor. Začínají v nadmořské výšce kolem 400 m v údolích horských potoků listnatých lesů podhorského stupně, které tvoří (nebo by v přirozených lesích měl tvořit) především buk lesní, ovšem spolu s dalšími druhy, jako jsou javory (zejména klen), jasany, olše, osiky, různé druhy vrb, břízy a další. Od 800 do 1 200 metrů nad mořem tvoří horský vegetační stupeň především pravé horské smrčiny – tedy lesy, kde je v českých podmínkách doma smrk ztepilý (pak ještě v chladných údolích, tzv. mrazových kotlinách). Ani horské smrčiny ale nejsou zdaleka jednotvárné. Najdeme tu smrčiny podmáčené, suché i rašelinné. Mezi smrky můžete tu a tam najít i statečné jedince buku, častěji ale břízy bělokoré i karpatské, nebo charakteristický jeřáb ptačí. A poslední výškový stupeň, kam zasahují v Krkonoších lesy, i když poněkud nezvyklé, je stupeň vysokohorský neboli alpínský (1 200–1 450 m n. m.). I tam jsou to lesy, i když jsou tvořeny zejména keřovitými borovicemi klečemi, mezi nimiž se můžeme potkat s jeřáby, břízami, vrbou laponskou či krkonošskou specialitou, jeřábem sudetským. Tyhle lesy už jsou také součástí biotopů krkonošské arkto-alpínské tundry, největšího přírodního pokladu světového významu, který chrání Krkonošský národní park.
 

Správa Krkonošského parku pečuje i o potoky, potůčky a říčky

KrkonošeSpráva KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravuje škody, buduje hrazenářská díla a vysazuje břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. Kromě toho se snaží stabilizovat vodní režim v krajině. Likviduje v minulosti vytvořené meliorační kanály a snaží se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.
Mumlavský vodopád v Krkonoších Příroda

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Sněžné jámy v Krkonoších Příroda

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších Příroda

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Růženčina zahrádka Příroda

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Labský důl – divoké ledovcové údolí Příroda

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži Příroda

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších Příroda

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Pramen Labe na Labské louce Příroda

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Labský vodopád v Labském dole Příroda

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Černohorské vodopády Příroda

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech. Kvůli sesuvům půdy je cesta k vodopádům uzavřena.

Pančavská louka v Krkonoších Příroda

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Liščí vodopád v Krkonoších Příroda

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád se nachází v Teleném dole nedaleko Pece pod Sněžkou. Víceramenný vodopád patří mezi menší krkonošské vodopády. Těsně pod ním vede lávka, odkud se dá velmi dobře pozorovat.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou Příroda

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Pančavský vodopád v Krkonoších Příroda

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory Příroda

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka Příroda

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš Příroda

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Modré kameny v Krkonoších Příroda

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu – původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.

Ptačí kameny v Krkonoších Příroda

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kámen, kterému se také říká Ptačinec, je skalní útvar nacházející se u cesty mezi Brádlerovými boudami a Petrovými boudami nad Medvědím dolem u Špindlerova Mlýna.

Mužské kameny v Krkonoších Příroda

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše Příroda

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše

Lokalita Přední Labská Volský Důl se nachází Krkonoších a jedná se o malou horskou osadu, z které úplně jiný pohled na střední Krkonoše.

Stříbrný hřbet v Krknoších Příroda

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km od Špindlerova Mlýna. S výškou 1490 m n. m. jde o šestou nejvyšší tisícovku v Česku.

Další aktuality

Zámek Hrubý Rohozec zahajuje sezonu

První dubnový víkend 5. a 6. dubna otevírá své brány zámek Hrubý Rohozec obklopený anglickým parkem. V zámku si prohlédnete více jak třicet bohatě zařízených místností, které dříve sloužily jako reprezentační a obytné pokoje příslušníků původem francouzské hraběcí rodiny Des Fours Walderode.
5. duben 2025 12:00
Památky, Liberecký kraj

Hrady a zámky Libereckého kraje letos lákají na archeologické skvosty a novinky v expozicích

Začíná hradozámecká sezona – návštěvníkům se v Libereckém kraji otevře hospodářský dvůr v Zákupech, zámek Grabštejn, který pomocí aplikace představí archeologické skvosty a na Lemberku připomenou výročí 30 let od svatořečení Zdislavy. Na návštěvu zve také hrad Bezděz, Trosky a zámky Frýdlant, Sychrov či Hrubý Rohozec.
2. duben 2025 16:00
Památky, Liberecký kraj

Sezona na hradech a zámcích v Královéhradeckém kraji přinese spoustu zážitků

Letošní návštěvnická sezona otevře bárny hradů a zámků první dubnový víkend. Zámky Náchod a Opočno připomenou v roce 2025 odkazy italských rodů na našem území, na Hrádku u Nechanic chystají tematické prohlídky parku a na Kuksu je připravena Mapa zážitků pro rodiny s dětmi. V Ratibořicích si letos připomínají 170. výročí vydání Babičky.
2. duben 2025 14:00
Památky, Liberecký kraj

Hrad Trosky otevře po zimě své brány

Oblíbený hrad Trosky, symbol Českého ráje, otevře letos poprvé po zimě svou bránu v sobotu 5. dubna 2025, a do konce měsíce pak bude přístupný každý víkend od 9:00 do 16:00 hodin. Udělejte si první jarní výlet na Trosky a prohlédněte si svět z věží Panna a Baba.
1. duben 2025 13:00
Památky, Liberecký kraj

Nejen v Lukášově rozkvétají vzácné krokusy

Louky na severu Čech v těchto dnech začínají zdobit něžné kvítky bílé či fialové barvy. Jednou z nejdostupnějších lokalit, kde krokusy uvidíte je louka v Lukášově mezi Jabloncem nad Nisou a Libercem. Právě tady potěší vaše oči stovky barevných kvítků. Vzácné rostlinky se nacházejí i na dalších místech severu – například na Farské louce u České Lípy nebo v Kytlici pod Lužickými horami.
27. březen 2025 8:00
Příroda, Liberecký kraj

Zámek Zákupy letos otevře císařskou konírnu a expozici o nepřístupných zámcích

Celoročně zpřístupněný zámek Zákupy na Českolipsku má v sezóně 2025 pro návštěvníky řadu novinek. Jednou z nich je otevření císařské konírny, která se několik desetiletí objevovala v seznamech nejohroženějších památek v Česku a před několika lety se část její zdi dokonce zřítila. Ostatně menší expozice vám zkázu barokní konírny a její stav před rekonstrukcí připomene. Od dubna na milovníky památek čeká především nová velká expozice o nepřístupných zámcích. A že jich u nás je! Připomene vám třeba zámek Hrubá Skála, který dnes slouží jako hotel, nebo zámek v Mimoni, který byl v roce 1985 nadobro srovnán se zemí.
23. březen 2025 12:00
Památky, Liberecký kraj

Pekelské údolí láká nejen na bledule – udělejte si krásný jarní výlet

Bledule jsou společně se sněženkami poslové jara. Souvislý koberec tisíců těchto drobných bílých kvítků právě pokrývá údolí Robečského potoka v národní přírodní rezervaci Peklo u České Lípy. To můžete projít po naučné trase, která vede kaňonovitým údolím v délce 8 km ze Zahrádek do České Lípy.
21. březen 2025 20:00
Příroda, Liberecký kraj

Pěší turistika v Libereckém kraji: na túry láká Hřebenovka, Máchova cesta i Maloskalsko

Málokterá oblast v Česku se může chlubit tak pestrým přírodním bohatstvím, jako má právě Liberecký kraj. Na pěší turistiku zvou nejen Jizerské hory, ale také Máchův kraj. K výletům a procházkám je jako stvořený Český ráj, do něhož v Libereckém kraji patří například okolí Malé Skály nebo Hruboskalsko.
17. březen 2025 18:00
Letní sporty, Liberecký kraj