ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic
Památky

Věda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic

Poslechněte si audio verzi článku
Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.
Druhá vlna heydrichiády přinesla českému národu tolik násilí a hrůzy, kolik ve svých moderních dějinách nikdy předtím a nikdy potom nepoznal. Heydrich podlehl zraněním až týden po atentátu, 4. června 1942. Jeho ostatky byly převezeny do Berlína, kde se 9. června za účasti Adolfa Hitlera a dalších špiček režimu konal údajně nejpompéznější pohřeb v dějinách Třetí říše. O krvavém konci Lidic bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy ještě nedozněly smuteční projevy. Státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank při pohřbu předložil Hitlerovi svůj návrh odvety a už večer téhož dnes do Prahy sdělil, že Vůdce s postupem souhlasí. Nic netušící Lidice mezitím prožívaly svůj poslední den.
 

Lidice jaké byly

Nejstarší zmínka o Lidicích, obci ležící jižně od Buštěhradu a východně od Kladna, je z roku 1309, nejvýznamnější památkou byl farní kostel sv. Martina z poloviny 14. století. V druhé polovině 19. století se charakter vesnice změnil, řada obyvatel začala pracovat jako horníci a hutníci a v průmyslových podnicích na Kladensku. V osudný den 9. června 1942 měly Lidice obec 102 domů a 493 obyvatel. Ve vesnici bylo čtrnáct statků, mlýn, tři obchody se smíšeným zbožím, tři hostince, dva řezníci, kovář, holič, trafika, obchod s uhlím a další drobní živnostníci. Proč volba padla právě na Lidice? Šlo o nešťastnou souhru náhod, významnou roli v celé tragédii sehrál K. H. Frank. K válečným zločinům, za něž byl v roce 1946 popraven, se počítalo i vyhlazení Lidic.

 

Lidická tragédie

Vzápětí po vydání nařízení byla obec uzavřena; kdo chtěl, mohl do ní projít, ven se ale už nedostal nikdo. Starosta musel gestapu předložit dokumenty všech obyvatel a jmění obce. Samotná akce začala několik hodin po půlnoci 10. června. Všichni muži starší 16 let byli odvedeni do Horákova statku, ženy s dětmi do místní školy. Byla provedena blesková evakuace hospodářských zvířat, strojů i zásob. Popravy mužů v zahradě Horákova statku začaly v sedm hodin ráno, k polednímu byl konec. Na místě leželo 173 mrtvých. Nejstarší z nich byl čtyřiaosmdesátiletý Emanuel Kovařovský, nemladšímu Josefovi Hroníkovi bylo necelých patnáct. Mezitím začali nacisté zapalovat jednotlivá stavení podle toho, jak probíhala evakuace; poslední domy vzplály večer. Následující den přivezl do Lidic velitel terezínského ghetta Siegfried Seidl a velitel Malé pevnostiTerezíně Heinrich Jöckel skupinu třiceti Židů, aby pro popravené lidické muže vykopali hromadný hrob, v dalších dnech pak pokračovalo boření lidických domů pomocí silných náloží.
 

Osudy lidických žen a dětí

Ženy s dětmi prožily poslední tři společné dny v tělocvičně reálného gymnázia v Kladně. Pouze tři děti vybrali příslušníci gestapa jako schopné poněmčení a umístění v rodinách SS, a to šestiletou Dagmar Veselou, tříletého Václava Zelenku a dvouletou Haničku Špotovou. K jedné z nejstrašlivějších scén celé lidické tragédie, a to oddělení matek a dětí, došlo 12. června. Všech 203 lidických žen bylo deportováno do koncentračního tábora Ravensbrück, 82 dětí bylo odvezeno do Polska. Tam zahynuly v plynových autech ve vyhlazovacím táboře Chełmno, dalších šest dětí zemřelo na následky nelidského zacházení.

K lidickým obětem je třeba připočítat také dalších šestadvacet lidí, popravených 16. června na střelnici v Praze – Kobylisích. Šlo o příslušníky rodin Horákových a Stříbrných, muže, kteří byli osudné noci na noční směně, a dokonce dva patnáctileté chlapce. Jméno obce Lidice bylo vymazáno ze světa, kromě domů zmizely i sady, cesty a aleje. Místo úhledné středočeské obce zbyla jen holá pláň a tabule se zákazem vstupu.
 

Vyhlazené obce a osady

Osudy Lidic sdílely stovky dalších vesnic. Pravděpodobně nejvíc jich bylo za druhé světové války na Ukrajině, řadu vyhlazených vesnic má i Slovensko. Zpráva o vyvraždění a vyplenění Lidic záhy obletěla celý svět a podobně jako baskická vesnice Guernica připomíná hrůzy španělské občanské války, středočeská obec zničená o pár let později se stala celosvětovým symbolem nacistických válečných zločinů. První připomínkou tragédie se na území bývalé obce Lidice stal pomník u hrobu lidických mužů, který postavili a 3. června 1945 odhalili vojáci Rudé armády. Dnes v pietně upraveném areálu najdete památník Lidice s několika expozicemi a řadu soch a pomníků. Pozornost přitahuje zejména sousoší dvaaosmdesáti zavražděných lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové. Projít se můžete kolem odkrytých základů kostela, školy a několika statků, vyznačený je i Horákův statek a společný hrob lidických mužů. Mezi pietním územím a novou vesnicí Lidice, která začala vyrůstat po válce o několik stovek metrů dál, se rozkládá Růžový sad.
 

Obce vymazané z map

Dva týdny nato, 24. června 1942, následovala osud Lidic osada Ležáky na Chrudimsku, kde byla ukryta vysílačka Libuše parašutistického oddílu Silver A. Nacisté popravili desítky dospělých obyvatel a spolupracovníků parašutistů, třináct dětí z Ležáků bylo zavražděno stejným způsobem jako děti z Lidic, tedy v plynových vozech v polském Chełmnu. Terčem nacistického běsnění se staly také další obce, namátkou Zákřov (18. až 20. dubna 1945), Ploština (19. dubna 1945), Vařákovy Paseky (2. května 1945), Javoříčko (5. května 1945) či Leskovice (5. a 6. května 1945).
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Kladno

Kladno

Než byla v polovině 19. století v okolí objevena ložiska černého uhlí a železné rudy, bývalo Kladno docela obyčejná zemědělská vesnice. Pak nastal rychlý rozvoj, několikanásobně stoupl počet obyvatel a dnes je výsledkem město pro moderní život s historickým centrem, aquaparkem a řadou sportovišť.

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti Památky

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti

Interiér poválečného domu v Lidicích si prohlédnete u Památníku Lidice. Ukáže vám původní poválečnou lidickou domácnost včetně vybavení v 50. letech minulého století. Rodinný dům č. 116 byl upraven tak, jak vypadal v době, kdy se do něj nastěhovaly lidické ženy, které přežily vyhlazení obce nacisty.

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech Kultura

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky Kultura

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník je věnován tragické události z 24. 6. 1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Růžový sad v Lidicích Příroda

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad v Lidicích patří mezi největší sad růží v naší zemi. Roste a kvete tu přes 24 000 růžových keřů ve 240 odrůdách, včetně unikátní odrůdy Lidice. A nové keře stále přibývají. Vysazují je sem například novomanželé poté, co si na tomto romantickém místě řeknou své "ano".

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty Kultura

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Lidice

Lidice

Jméno středočeské obce poblíž Buštěhradu a Kladna se za druhé světové války stalo symbolem fašistického běsnění. Staré Lidice byly v noci 10. června 1942 vyhlazeny, nová vesnice začala po válce vyrůstat asi 300 metrů od té původní. Tragédii připomíná památník s muzeem, růžový sad a několik expozic.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Kobyliská střelnice na Praze 8 Památky

Kobyliská střelnice na Praze 8

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Další aktuality

Hradozámecká noc ve středních Čechách: vypravte se na Konopiště, Loučeň nebo do Veltrus

Každoroční Hradozámecká noc, kdy se hrady a zámky otevírají po setmění, se letos koná v ustáleném termínu, tj. předposlední prázdninovou sobotu, která letos připadá na 23. 8. 2025. Všem milovníkům historických sídel se doširoka otevřou brány hradů a zámků ve správě středočeského pracoviště NPÚ i památky v soukromých rukou. A na co se můžete těšit? To vám prozradí Kudy z nudy.
19. srpen 2025 13:00
Památky, Středočeský kraj

Rekonstrukce kutnohorské kostnice pokračuje

Odborníci v kutnohorské kostnici restaurují další pyramidu z lidských kostí, která musela být rozebrána při celkové rekonstrukci památky, která je naplánována až do roku 2030. Obnova kostnice byla navržena po jednotlivých etapách tak, aby návštěvníci nebyli zásadně limitováni a mohli v průběhu rekonstrukce vidět nejenom výzdobu, ale i postupující práce.
17. srpen 2025 8:43
Památky, Středočeský kraj

Nejúspěšnější světová reality show Zrádci opět na Křivoklátu!

Detektivní hra Zrádci, která se stala opravdovým televizním fenoménem a získala uznání i v zahraničí, se dočkala pokračování ve formě druhé řady. Hra The Traitors, česky Zrádci, vznikla v Nizozemsku a koncept okamžitě získal na celosvětové popularitě. Soutěž přejaly televize ve Velké Británii, v Americe a v dalších zemích. Nová série pro rok 2025 slibuje divákům ještě intenzivnější zážitky a posouvá standardy celého pořadu.
10. srpen 2025 0:32
Památky, Středočeský kraj

Léto ještě nekončí! Objevujte krásy Berounska, Brd a Podbrdska s Návštěvnickou kartou

Polovina prázdnin je za námi, ale to nejlepší z léta může být teprve před vámi. Využijte druhou polovinu prázdnin naplno a vyrazte za zážitky s digitální Návštěvnickou kartou Berounska, Brd a Podbrdska, která vám otevře dveře ke slevám a výhodám na více než stovce míst napříč regionem! Digitální karta je zdarma dostupná ke stažení pomocí QR kódu a aktivujete ji jednoduše – při návštěvě muzea, nákupu suvenýru nebo ubytování v partnerském zařízení. Pak už jen stačí ukázat QR kód a čerpat slevy třeba v aquaparcích, muzeích, galeriích, restauracích, kavárnách nebo na kulturních akcích. Nechte se inspirovat a vydejte se na výlet za kulturou, relaxem, gastronomií nebo přírodou.
8. srpen 2025 14:00
Zážitky, Středočeský kraj

#světovéČesko a vydejte se na cestu do minulosti v Koněpruských jeskyních

Existuje asi jen velmi málo milovníků naší přírody, kteří by nikdy neslyšeli o Koněpruských jeskyních. Největší jeskynní systém na území Čech vznikl v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Od roku 1959 přístupné veřejnosti a návštěvníci mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech. Jeskyně jsou známé také svou výzdobou připomínající růžičkovou kapustu. Velmi podobné „kapustičkové“ či „květákové“ útvary byste také našli v Cuevas de Genova, jediné sladkovodní jeskyni na ostrově Mallorca.
8. srpen 2025 12:00
Příroda, Středočeský kraj

Objevujte historii i originální česká vína v Mělníku

Zámek Mělník, nepřehlédnutelná dominanta nad soutokem Labe a Vltavy, místo s historickou pamětí sahající až do 9. století, vyhlášená vinařská oblast, ideální lokalita pro dokonalý den... Zámek Mělník by do cestovních či výletních plánů měli zahrnout příznivci historie, romantiky, výtečného vína a gastronomie, rodiny s dětmi i senioři, zkrátka každý, kdo rád poznává pozoruhodná místa České republiky. Jedinečné setkání mělnických vinařů spojené s degustací místních vín zde proběhne v sobotu 9. srpna 2025 od 15:00 do 22:00 hodin.
7. srpen 2025 16:27
Gurmánská turistika, Středočeský kraj

Historické slavnosti v Kolíně připomenou konce II. světové války

V sobotu 9. srpna 2025 se budou v Kolíně konat již tradiční historické slavnosti na Kmochově ostrově. Celá akce je letos věnována konci II. světové války, od kterého uplynulo rovných 80 let. Můžete se těšit na dobovou tržnici a ukázky řemesel, výstavu zbraní, bojové ukázky z let 1938 a 1945 i dobovou hudbu a mnoho dalšího.
6. srpen 2025 14:00
Zážitky, Středočeský kraj

Letní open air Festival hudby zavítá zámek Dobříš

Zámkem Dobříš bude opět znít vážná hudba – ve dnech 7. až 10. srpna 2025 se zde již popáté odehraje Festival hudby na zámku Dobříš. Celovečerní koncertní projekty doplňují o víkendu divadelní představení pro děti. Za dramaturgií festivalu stojí houslový virtuos Jaroslav Svěcený a herečka Dejvického divadla Zdeňka Žádníková.
5. srpen 2025 9:38
Kultura, Středočeský kraj