ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic
Památky

Věda a historie není nuda: nacistický zločin z června 1942 a vyhlazení Lidic

Poslechněte si audio verzi článku
Odstranění zastupujícího říšského protektora a prominentního nacisty Reinharda Heydricha vyvolalo obrovskou vlnu represí. Na celém území protektorátu byl vyhlášen výjimečný stav a lidem, kteří cokoliv věděli o pachatelích anebo jim pomáhali, hrozila poprava s celou rodinou. Nejdrsnější ukázkou rázného postupu nacistických okupantů bylo vyhlazení středočeské obce Lidice a smrt nejméně 340 nevinných lidí. Výročí masakru si připomínáme každoročně 10. června.
Druhá vlna heydrichiády přinesla českému národu tolik násilí a hrůzy, kolik ve svých moderních dějinách nikdy předtím a nikdy potom nepoznal. Heydrich podlehl zraněním až týden po atentátu, 4. června 1942. Jeho ostatky byly převezeny do Berlína, kde se 9. června za účasti Adolfa Hitlera a dalších špiček režimu konal údajně nejpompéznější pohřeb v dějinách Třetí říše. O krvavém konci Lidic bylo rozhodnuto ve chvíli, kdy ještě nedozněly smuteční projevy. Státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank při pohřbu předložil Hitlerovi svůj návrh odvety a už večer téhož dnes do Prahy sdělil, že Vůdce s postupem souhlasí. Nic netušící Lidice mezitím prožívaly svůj poslední den.
 

Lidice jaké byly

Nejstarší zmínka o Lidicích, obci ležící jižně od Buštěhradu a východně od Kladna, je z roku 1309, nejvýznamnější památkou byl farní kostel sv. Martina z poloviny 14. století. V druhé polovině 19. století se charakter vesnice změnil, řada obyvatel začala pracovat jako horníci a hutníci a v průmyslových podnicích na Kladensku. V osudný den 9. června 1942 měly Lidice obec 102 domů a 493 obyvatel. Ve vesnici bylo čtrnáct statků, mlýn, tři obchody se smíšeným zbožím, tři hostince, dva řezníci, kovář, holič, trafika, obchod s uhlím a další drobní živnostníci. Proč volba padla právě na Lidice? Šlo o nešťastnou souhru náhod, významnou roli v celé tragédii sehrál K. H. Frank. K válečným zločinům, za něž byl v roce 1946 popraven, se počítalo i vyhlazení Lidic.

 

Lidická tragédie

Vzápětí po vydání nařízení byla obec uzavřena; kdo chtěl, mohl do ní projít, ven se ale už nedostal nikdo. Starosta musel gestapu předložit dokumenty všech obyvatel a jmění obce. Samotná akce začala několik hodin po půlnoci 10. června. Všichni muži starší 16 let byli odvedeni do Horákova statku, ženy s dětmi do místní školy. Byla provedena blesková evakuace hospodářských zvířat, strojů i zásob. Popravy mužů v zahradě Horákova statku začaly v sedm hodin ráno, k polednímu byl konec. Na místě leželo 173 mrtvých. Nejstarší z nich byl čtyřiaosmdesátiletý Emanuel Kovařovský, nemladšímu Josefovi Hroníkovi bylo necelých patnáct. Mezitím začali nacisté zapalovat jednotlivá stavení podle toho, jak probíhala evakuace; poslední domy vzplály večer. Následující den přivezl do Lidic velitel terezínského ghetta Siegfried Seidl a velitel Malé pevnostiTerezíně Heinrich Jöckel skupinu třiceti Židů, aby pro popravené lidické muže vykopali hromadný hrob, v dalších dnech pak pokračovalo boření lidických domů pomocí silných náloží.
 

Osudy lidických žen a dětí

Ženy s dětmi prožily poslední tři společné dny v tělocvičně reálného gymnázia v Kladně. Pouze tři děti vybrali příslušníci gestapa jako schopné poněmčení a umístění v rodinách SS, a to šestiletou Dagmar Veselou, tříletého Václava Zelenku a dvouletou Haničku Špotovou. K jedné z nejstrašlivějších scén celé lidické tragédie, a to oddělení matek a dětí, došlo 12. června. Všech 203 lidických žen bylo deportováno do koncentračního tábora Ravensbrück, 82 dětí bylo odvezeno do Polska. Tam zahynuly v plynových autech ve vyhlazovacím táboře Chełmno, dalších šest dětí zemřelo na následky nelidského zacházení.

K lidickým obětem je třeba připočítat také dalších šestadvacet lidí, popravených 16. června na střelnici v Praze – Kobylisích. Šlo o příslušníky rodin Horákových a Stříbrných, muže, kteří byli osudné noci na noční směně, a dokonce dva patnáctileté chlapce. Jméno obce Lidice bylo vymazáno ze světa, kromě domů zmizely i sady, cesty a aleje. Místo úhledné středočeské obce zbyla jen holá pláň a tabule se zákazem vstupu.
 

Vyhlazené obce a osady

Osudy Lidic sdílely stovky dalších vesnic. Pravděpodobně nejvíc jich bylo za druhé světové války na Ukrajině, řadu vyhlazených vesnic má i Slovensko. Zpráva o vyvraždění a vyplenění Lidic záhy obletěla celý svět a podobně jako baskická vesnice Guernica připomíná hrůzy španělské občanské války, středočeská obec zničená o pár let později se stala celosvětovým symbolem nacistických válečných zločinů. První připomínkou tragédie se na území bývalé obce Lidice stal pomník u hrobu lidických mužů, který postavili a 3. června 1945 odhalili vojáci Rudé armády. Dnes v pietně upraveném areálu najdete památník Lidice s několika expozicemi a řadu soch a pomníků. Pozornost přitahuje zejména sousoší dvaaosmdesáti zavražděných lidických dětí od akademické sochařky Marie Uchytilové. Projít se můžete kolem odkrytých základů kostela, školy a několika statků, vyznačený je i Horákův statek a společný hrob lidických mužů. Mezi pietním územím a novou vesnicí Lidice, která začala vyrůstat po válce o několik stovek metrů dál, se rozkládá Růžový sad.
 

Obce vymazané z map

Dva týdny nato, 24. června 1942, následovala osud Lidic osada Ležáky na Chrudimsku, kde byla ukryta vysílačka Libuše parašutistického oddílu Silver A. Nacisté popravili desítky dospělých obyvatel a spolupracovníků parašutistů, třináct dětí z Ležáků bylo zavražděno stejným způsobem jako děti z Lidic, tedy v plynových vozech v polském Chełmnu. Terčem nacistického běsnění se staly také další obce, namátkou Zákřov (18. až 20. dubna 1945), Ploština (19. dubna 1945), Vařákovy Paseky (2. května 1945), Javoříčko (5. května 1945) či Leskovice (5. a 6. května 1945).
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Kladno

Kladno

Než byla v polovině 19. století v okolí objevena ložiska černého uhlí a železné rudy, bývalo Kladno docela obyčejná zemědělská vesnice. Pak nastal rychlý rozvoj, několikanásobně stoupl počet obyvatel a dnes je výsledkem město pro moderní život s historickým centrem, aquaparkem a řadou sportovišť.

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti Památky

Lidický domek – expozice lidické poválečné domácnosti

Interiér poválečného domu v Lidicích si prohlédnete u Památníku Lidice. Ukáže vám původní poválečnou lidickou domácnost včetně vybavení v 50. letech minulého století. Rodinný dům č. 116 byl upraven tak, jak vypadal v době, kdy se do něj nastěhovaly lidické ženy, které přežily vyhlazení obce nacisty.

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech Kultura

Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky Kultura

Památník obětem vypálené vesnice Ležáky

Památník je věnován tragické události z 24. 6. 1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Růžový sad v Lidicích Příroda

Růžový sad v Lidicích

Růžový sad v Lidicích patří mezi největší sad růží v naší zemi. Roste a kvete tu přes 24 000 růžových keřů ve 240 odrůdách, včetně unikátní odrůdy Lidice. A nové keře stále přibývají. Vysazují je sem například novomanželé poté, co si na tomto romantickém místě řeknou své "ano".

Česko ve filmu –  kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Česko ve filmu – kasovní trháky i zásadní snímky české kinematografie

Český film má dlouhou tradici. První filmy se zde natáčely koncem 19. století, tehdy ještě černobíle a bez zvukového záznamu. Díky dlouhé tradici a rozvoji filmových ateliérů v Praze před druhou světovou válkou, které z filmu udělaly doslova průmysl, je Česká republika dodnes místem, kde své filmy režiséři z celého světa natáčí rádi. Někdy si české památky zahrají sama sebe, jindy jen zastanou roli kulis a výsledný film se odehrává někde úplně jinde. Poznáte místa, která vidíte na stříbrném plátně nebo televizi?

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty Kultura

Památník Lidice – vzpomínka na obec vypálenou nacisty

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

7 věcí, které nevíte o… operaci Anthropoid

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Věda a historie není nuda: heydrichiáda

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

Atentát na Heydricha – nejvýznamnější odbojový čin

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Lidice

Lidice

Jméno středočeské obce poblíž Buštěhradu a Kladna se za druhé světové války stalo symbolem fašistického běsnění. Staré Lidice byly v noci 10. června 1942 vyhlazeny, nová vesnice začala po válce vyrůstat asi 300 metrů od té původní. Tragédii připomíná památník s muzeem, růžový sad a několik expozic.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Věčné jméno Lidice – nejstrašnější příklad pomsty na českém obyvatelstvu

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Kobyliská střelnice na Praze 8 Památky

Kobyliská střelnice na Praze 8

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.

Další aktuality

Užijte si léto na Zámku Loučeň

Léto plné zážitků a dobrodružství vás čeká na Zámku Loučeň. Prohlídky se na zámku konají každý den, a to jak klasické, tak také dětské, čokoládové nebo večerní. Otevřeno je samozřejmě i labyrintárium s 12 labyrinty a bludiští, dětský lanový park a odpočinková zóna. A na co se v průběhu letní sezóny můžete těšit? Tak například na narozeniny zámeckých labyrintů, bosou turistiku, Léto s Robinem Hoodem či Hradozámeckou noc.
3. červenec 2025 15:00
Zážitky, Středočeský kraj

Svezte se mimořádným parním vlakem po Kolešovce

V neděli 6. července 2025 vyrazí opět na svou trasu parní vlak Kolešovka, která sveze zájemce z Lužné u Rakovníka do Kolešovic malebnou krajinou chmelnic chmelařské oblasti Kněževes a Kolešovice. Nostalgické jízdy krajem plným chmelnic vás čekají nejen první neděli v červenci (6. 7.) ale i v srpnu (3. 8.). V Kněževsi si také můžete prohlédnout expozici Klubu historie kolejové dopravy.
2. červenec 2025 12:00
Zážitky, Středočeský kraj

Červenec ve znamení putování: Den poutníka otevře Stezku sv. Ludmily

Poutní sezóna je v plném proudu – v červenci přivítá Mělník akci Den poutníka, kde se slavnostního zahájení provozu dočká Stezka sv. Ludmily. Otevře ji Spolek Svatá Ludmila, který podporuje duchovní témata ve spojení s historií i udržitelný turismus. V pátek 18. července 2025 čeká poutníky tradiční setkání, tentokrát v rodišti české světice, ve městě Mělník. Na jednodenní akci naváže pětidenní putování po nově otevřené Stezce sv. Ludmily.
2. červenec 2025 9:00
Kultura, Středočeský kraj

Kačinou vás v létě bude provázet duch Rudy i sám hrabě Chotek, čeká vás i hodování v parku

Zámek Kačina otevírá brány léta, nastal čas plánovat dovolené, výlety, setkání s přáteli i pikniky v parku. Proč nenavštívit nejkrásnější empírový zámek v Čechách? Zámek plný příběhů o tom, jak se žilo v zámeckých komnatách, hospodařilo v podzámčí, o duchu zámeckého pána, o tisících vzácných knih v knihovně či hraběcích dětech na prknech zámeckého divadla. Během letní sezóny probíhá v Kutné Hoře a okolí oblíbený festival s názvem Kutnohorské léto, festival netradičních prohlídek a zábavných vystoupení, který vzniká ve spolupráci s provozovateli památek a kulturních objektů.
2. červenec 2025 6:48
Památky, Středočeský kraj

Prokopská pouť v Příbrami oslaví práci horníků

V Příbrami se chystá další ročník tradiční Prokopské pouti. Letos se pouť uskuteční o víkendu 5. a 6. července 2025. Vstup do expozic Hornického muzea Příbram na Březových Horách bude v neděli za symbolické vstupné jednu korunu. Nebudou chybět ani stánky a pouťové atrakce, které naleznete v areálu dolu Marie a na nám. J. A. Alise.
1. červenec 2025 16:00
Památky, Středočeský kraj

Láká vás jízda v obrněném transportéru? Víme, kde se svezete!

Adrenalinová zábava pro rodinu nebo přátele: taková je projížďka obrněným transportérem. Super jízdu si užijete třeba na tankodromu ve středočeských Milovicích, ve Vojenském muzeu v Králíkách v Pardubickém kraji anebo v Račeticích, které náleží do Ústeckého kraje. Nejlepší je to ale samozřejmě při akcích – nezapomeňte si je včas zapsat do kalendáře!
1. červenec 2025 9:00
Zážitky, Středočeský kraj

Kalendář 2025: letní rytířská klání – tipy, kam vyrazit za rytíři, šermíři a mušketýry

Šermíři, rytíři a další členové historických spolků mají v létě pořádně nabitý program: bojuje se na hradech, při městských slavnostech i na dobových jarmarcích, své umění navíc předvádějí při velkých bitvách. Pojďme se podívat kde všude můžete v létě 2025 potkat rytířská klání.
30. červen 2025 18:29
Zážitky, Středočeský kraj

Polabím a kolem Kolína vás proveze prázdninová řepařská drážka

Už jste byli na Kolínské řepařské drážce? Jízdy po úzkorozchodné trati vláčkem taženým parní anebo dieslovou lokomotivou Řepařka nabízí po celé prázdniny. Úrodné roviny v Polabí kdysi protkávaly úzkorozchodné železnice, po kterých se do cukrovarů vozila cukrová řepa. Už dávno by se na ně zapomnělo, nebýt té poslední a dnes jediné: Kolínské řepařské drážky.
29. červen 2025 9:00
Zážitky, Středočeský kraj