ÚvodAktualityVelké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby
Památky

Velké manévry: malá kaple, obří kostel a další „stěhovavé“ stavby

Když se mluví o stěhování staveb, většině lidí se vybaví kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Věděli jste ale, že staveb, které změnily své místo, je u nás daleko víc? A některé z nich musely překonat opravdu velké vzdálenosti, jiné byly posunuty o několik metrů... Na výlet po stopách kaplí a kostelů, které původně stály na jiných místech, než stojí dnes, vás zve portál Kudy z nudy.

Kaple sv. Máří Magdaleny byla první "zděná"

kaple Máří MagdalenyAč se hovoří o první „velké“ přesunutí stavbě, jedná se vcelku o malou sakrální stavbičku stojící na břehu Vltavy pod Letenskými sadyPraze. Oválná kaple sv. Máří Magdaleny vyrostla v roce 1635 pod klášterní vinicí řádu Křižovníků s červeným srdcem. Je to kaple-chameleonka. Některé zdroje ji řadí mezi stavby pozdně renesanční, jiné mezi raně barokní. Prý se u ní rádi zastavovali voraři, později po josefínských reformách sloužila jako sklad dřeva či uhlí a dokonce i jako holubník a ovčín pro majitele blízké plovárny. Od roku 1908 o ni pečuje starokatolická církev. Otevřená ale bývá málokdy, většinou při Noci kostelů nebo o Vánocích, bývají tu vystaveny arabské jesličky.

čechův mostV polovině 20. století kapli hrozila kvůli přestavbě nábřeží a budování tramvajové tratě demolice; podle některých pamětníků ale spíš "hyzdila" skvostný výhled na tehdejší Stalinův pomník na Letné. Ať tak či onak, její záchranu inicioval slavný statik a betonář Stanislav Bechyně – a právě on prý vymyslel způsob, jak kapli přestěhovat o 31 metrů proti proudu Vltavy. Stavba s nově vybudovaným základovým věncem, sevřená v ocelových obručích a zevnitř vyztužená dřevěnými trámy, putovala po kolejích do předpolí Čechova mostu, kam definitivně dosedla 4. února 1956. Kapli to na novém místě docela sluší a historicky první přesun velké zděné budovy v českých zemích dodnes připomínají vitráže v jejích oknech.
 

Dřevěné stěhovavé kostely

Zdůrazněme slova „zděné budovy“, protože kaple sv. Máří Magdaleny měla několik předchůdců, dřevěných kostelů, které do Česka přicestovaly z Podkarpatské Rusi. Prvenství držel patrně kostel sv. Archanděla Michaela v zahradě Kinských na Petříně, který bohužel 28. 10. 2020 vyhořel do základů. Do Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva.

kostel sv. Mikuláše v HradciZ obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází kostel Všech Svatých; když si tamní lidé postavili nový kamenný kostel, ten starší dřevěný začal chátrat. Před zánikem jej zachránil senátor Václav Klofáč, který jej objevil při své cestě na Podkarpatskou Rus v roce 1927. O tři roky později se kostel přestěhoval do Dobříkova u Chocně. V roce 1936 přijel po železnici do Blanska pečlivě rozebraný dřevěný kostel sv. Paraskivy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu. Z Hliňance u Mukačeva pochází kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, a několikrát se stěhoval také kostel Proměnění Páně a sv. Mikuláše v Nové Pace, původně zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice.

A konečně je tu i kostel sv. Mikuláše v Hradci Králové, byť nepochází z Podkarpatské Rusi, ale z východoslovenské Habury. Tam si mimochodem před několika lety postavili jeho repliku. V letech 2016 – 2019 prošel kostelík zásadní obnovou – dočkal se nového opláštění, supermoderní hasicí zařízení a restaurace bohatého mobiliáře a nástěnných maleb.
 

Nejslavnější stěhování se odehrálo v Mostě

kostel mostKdyž je řeč o stěhování velkých staveb, nesmíme zapomenout na kostel Nanebevzetí Panny Marie, přesunutý při likvidaci starého Mostu. Technicky složitá přeprava vzácného gotického chrámu ze 16. století začala v září 1975, kdy byla 10 000 tun vážící stavba „naložena“ na 53 podvozků, speciálně vyrobených k tomuto účelu v plzeňské Škodovce. Do pohybu se 60 metrů dlouhý a více než 30 metrů vysoký kostel dal 30. září a po zdolání 841 metrů dlouhé trasy dosedl po sedmadvaceti dnech na dnešní místo. Po listopadu 1989 byl znovu vysvěcen a do interiéru se vrátil i původní oltář. Mnozí z těch, kteří jej dnes navštíví, jsou původní obyvatelé Mostu, města, které muselo ustoupit těžbě uhlí. Zajímavým zastavením je nejen pro ně stálá fotografická expozice ve vyhlídkové věži kostela, kde si prohlédnete snímky původního Mostu i jeho bourání, dokumenty o přesunu chrámu, atraktivní fotografie zachycující situaci před a po či záběry nového Mostu a rekultivované krajiny v okolí. V roce 2023 byla v blízkosti kostela nainstalována unikátní památkakus kolejové konstrukce (kolejové lože). Je k vidění v místě, kde nynější parková úprava odkazuje na původní pozici kostela a naznačuje směr, kterým byl kostel přesunut.
 

Přesun kaple sv. Šebestiána v Uherském Hradišti

kaple šebestiánBarokní kaple sv. Šebestiána nyní stojí na Palackého náměstí, ale původně ji v roce 1715 postavili vojáci hradišťské pevnosti jinde, do míst, kde nyní vede jedna z přístupových cest do centra. Když se v roce 1968 realizovaly nové rozvojové plány města, kaple jim ustoupila a byla přesunuta o 9 metrů. Stavba ale nestojí na původních základech, protože v důsledku úprav místních komunikací bylo rozhodnuto o jejím posunutí. Dle unikátní technologie československého patentu Dr. Wünsche a Ing. Šuláka byla kaple v roce 1969 odříznuta od základů, hydraulicky nadzvednuta, na válcích přesunuta o necelých deset metrů jihovýchodním směrem a usazena na nové základy na zvýšeném terénu.
Dřevěný kostelík sv. Paraskivy v Blansku Památky

Dřevěný kostelík sv. Paraskivy v Blansku

Jedinou stavbu svého druhu na celé Moravě najdete v Blansku. Jedná se o dřevěný kostel sv. Paraskivy, který byl do tehdejšího Československa dovezen až z Podkarpatské Rusi. Setkávají se zde všechny generace při bohoslužbách, pobožnostech, koncertech, kulturních akcích, křtech, svatbách a pohřbech.

Expozice starého Mostu – v současné době uzavřena Kultura

Expozice starého Mostu – v současné době uzavřena

Nová expozice věnovaná starému Mostu potěší nejen pamětníky, kteří si tak mohou zavzpomínat na známá zákoutí, ale i ostatní zájemce o historické město Most. Od 17. prosince 2015 až do odvolání je z technických důvodů uzavřena Expozice starého Mostu.

Kolejové lože v Mostě – část konstrukce pro přesun děkanského kostela Památky

Kolejové lože v Mostě – část konstrukce pro přesun děkanského kostela

Zajímavý historický artefakt věnovala obyvatelům Mostu skupina Sev.en Česká energie, která v okolí města provozuje uhelné lomy ČSA a Vršany. Jejím pracovníkům se totiž podařilo objevit část speciální kolejové konstrukce, po které byl unikátně přesunut děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie.

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně Památky

Pravoslavný kostel sv. Michala v zahradě Kinských na Petříně

Na stráni Petřína, v zahradě Kinských, stával dřevěný pravoslavný kostelík svatého Michala, který sem byl dovezen až z Podkarpatské Rusi roku 1929. Celodřevěná stavba patřila mezi nejkrásnější lidové stavby tohoto regionu, avšak dne 28. 10. 2020 vyhořel do základů.

Barokní kaple sv. Šebestiána v Uherském Hradišti Památky

Barokní kaple sv. Šebestiána v Uherském Hradišti

Barokní kaple sv. Šebestiána nyní stojí na Palackého náměstí, ale původně ji v roce 1715 postavili vojáci hradišťské pevnosti jinde, do míst, kde nyní vede jedna z přístupových cest do centra. Když se v roce 1968 realizovaly nové rozvojové plány města, kaple jim ustoupila a byla přesunuta o 9 metrů.

Kaple sv. Máří Magdaleny u Čechova mostu v Praze Památky

Kaple sv. Máří Magdaleny u Čechova mostu v Praze

Na pražském nábřeží Edvarda Beneše v bezprostředním sousedství dnešního Čechova mostu se na břehu Vltavy nachází zajímavá kruhová barokní kaple sv. Máří Magdaleny. Počátkem padesátých let hrozilo kapli zbourání, naštěstí však byla přesunuta o necelých jednatřicet metrů proti proudu toku Vltavy.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Památky

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

Mostecký kostel Nanebevzetí Panny Marie je známý kvůli svému přesunu. Byl přemístěn o celých 841 metrů. Díky tomu je kostel dodnes považován za raritu světového formátu.

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem Letní sporty

Kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem

V severní části obce Kunčice pod Ondřejníkem stojí dřevěný kostelík svatého Prokopa a Barbory z konce 17. století. Kostelík stával na Podkarpatské Rusi v obci Hliňanec a je typickou ukázkou podkarpatskoruské kostelní architektury a jeho inventář zase dokladem řeckokatolického vysvěcení.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky