Všechny církevní skvosty spojuje ještě jedna báječná věc: nenajdete je jen u nás na Kudy z nudy, ale také v muzeích, speciálních expozicích nebo přímo v chrámech a klášterech. Jinde takové poklady na vlastní oči neuvidíte!
Stará Boleslav a Palladium země české
Mariánský reliéf, jemuž je připisována ochranná moc nad českými zeměmi: to je kovový reliéf Panny Marie s Ježíškem, zvaný
Palladium země české. Svým významem a cenou bývá srovnáván s
korunovačními klenoty, legendy je spojují se
svatým Metodějem,
svatou Ludmilou a
svatým Václavem. Unikátní mariánská ikona je k vidění v boční kapli
baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve
Staré Boleslavi, podívat se sem můžete v doprovodu průvodce.
Bečov nad Teplou: relikviář sv. Maura
Nejcennější památkou v Česku jsou samozřejmě
korunovační klenoty, ovšem co do velikosti patří prvenství
relikviáři sv. Maura. Skvost, vyrobený během 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes na území dnešní Belgie, je asi 140 centimetrů dlouhý, 42 centimetrů široký a 65 centimetrů vysoký. Jádro má z ořechového dřeva a zdobí jej soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány, emaily a také unikátní ropuší kámen. Vzácnému
relikviáři je na
hradě a zámku v Bečově nad Teplou věnovaná samostatná expozice, kde si prohlédnete nejenom samotnou památku, ale dozvíte se také podrobnosti o
zmizení a znovuobjevení relikviáře i postupu jeho restaurování.
Vyšebrodský klášter a Závišův kříž
V
klášteře ve
Vyšším Brodě už zhruba 800 let opatrují
Závišův kříž, unikátní zlatnické dílo. Na výzdobu bezmála půl metru vysokého ostatkového kříže, pro naši oblast netypického se dvěma příčnými břevny, tehdejší zlatníci použili to nejlepší, co bylo k mání: zlatý filigrán, drahokamy, perly a byzantské emailové medailonky s vyobrazeními světců. Drahé materiály ale nebyly tím nejdůležitějším.
Hlavní cenností je
relikvie kříže, na kterém zemřel Ježíš Kristus. Kromě velkého úlomku cedrového dřeva se ve schránkách na koncích břeven i v patě kříže uchovávají další ostatky světců a světic. Závišův kříž je vystaven v takzvané
Rožmberské oratoři vyšebrodského opatského chrámu. Prohlídkový okruh je otevřený pouze v hlavní sezoně a pro omezený počet návštěvníků, do oratoře se chodí po vřetenovém schodišti.
Olomouc a kočár biskupa Troyera
Při prohlídce
Arcidiecézního muzea v
Olomouci uvidíte vedle řady pokladů olomoucké arcidiecéze, od obrazů středověkých mistrů přes sochy svatých a monstrance ze zlata a stříbra až po pompézní
ceremoniální kočár biskupa Ferdinanda Julia z Troyeru. S ním v roce 1745 vjel do města v čele obrovského
intronizačního průvodu. Vůz ze zlaceného a barveného dřeva, mosazi, železa, kůže, červeného hedvábného sametu a růžového, zlatě protkávaného hedvábného atlasu, zdobený výšivkami, zlatými dracouny, třásněmi, střapci a olejomalbami na dřevě i plátně, splňuje všechno, co byste od kočáru nejsvětější svátosti očekávali, přesto ho provází jedna kuriózní maličkost. Původním majitelem kočáru byl pravděpodobně vyslanec francouzského krále na císařském dvoře ve Vídni vévoda de Richelieu; při restaurování totiž na podvozku objevili jeho erb. Biskup kočár koupil jako „ojetinu“, kterou ovšem před svou olomouckou intronizací nechal znovu přezdobit a upravit.
Praha a Loretánská klenotnice
Pokladů má pražská Loreta celou řadu, od barokního kostela Narození Páně přes Svatou chýši a věž se světoznámou zvonkohrou až po Loretánský poklad. Takzvaná Loretánská klenotnice je rozsáhlá sbírka několika set liturgických a votivních uměleckých předmětů, šperků i užitkového nářadí a nádobí. Po Svatovítském pokladu je druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. I klenotnice má svůj klenot: legendárním kouskem loretánských sbírek je monstrance zvaná Pražské slunce. Na mistrovské barokní zlatnické práci je zasazeno 6 222 diamantů, které údajně pocházejí ze svatebních šatů Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat. Tato šlechtična v roce 1695 odkázala Loretě veškerý svůj majetek; v něm měly být i svatební šaty, které o pár let později vídeňští zlatníci použili pro zhotovení slavného Pražského slunce. Monstranci navrhl císařský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu.