Populace vlků u Máchova jezera se rozrůstá

Vlci na Dokesku se letos rozmnožili již popáté a v blízkosti Máchova jezera našli svůj stálý domov. Předběžné výsledky analýz z trusu, kteří dobrovolníci sbírají, ukazují, že se vlci živí především volně žijícími jelenovitými a divokými prasaty. Lesníkům a myslivcům tak vlci pomáhají regulovat stavy přemnožených kopytníků.

První záběry vlčat pocházejí z 30. července. Dnes je vlčatům nejméně pět měsíců. Mláďata se u vlků rodí po 59 až 63denní březosti, většinou v dubnu nebo v květnu. Ve věku šesti týdnů se s dospělými vzdalují až několik kilometrů od doupěte a přibližně v této době také přestává vlčice mladé vlky kojit. Mladí vlci dospívají v jednom až druhém roce života a postupně smečku opouštějí – hledají si nová teritoria, proto počet dospělých vlků v jednom vlčím teritoriu neroste. Zajímavé je, že i v oblasti vlčího teritoria je po tolika letech stále přemnožená vysoká a černá zvěř.
 

Vlci napříč republikou

Úplně poprvé se vlci objevili na Kokořínsku. Pak osídlili okolí Doks a rezervace Břehyně – Pecopala. Potom se ukázali v Ralsku a dokonce nedaleko Frýdlantu v Jizerských horách. Jejich přítomnost je doložena i v Lužických horách a spekuluje se o tom, že brzy se vlci objeví i v Českém ráji. Výskyt šelem letos na jaře potvrdily i fotopasti v chráněném území – Národním parku České Švýcarsko. Od roku 2015 se vlci trvale usídlili v Broumovském výběžku na hranici s Polskem.

Zajímavé přitom je, že na našem území se vyskytuje několik druhů populace vlků. Takzvaná středoevropská nížinná pochází původem z Pobaltí, odkud osídlila polské a německé nížiny. Genetické analýzy potvrdily, že vlčí smečka žijící v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj je příbuzná s vlky ze Saské Lužice.

Na jihu našeho území, především na Šumavě, se vyskytují spíše zvířata z alpské populace. Karpatská populace náleží k největším populacím vlka v Evropě, ovšem na našem území zasahuje jen malou oblast Beskyd. Středoevropská nížinná populace vlků včetně zvířat žijících na severu Čech má proti karpatským vlkům jednodušší genetickou strukturu. Početnost této populace mírně vzrůstá, což souvisí zřejmě s její schopností adaptace na hustě osídlenou krajinu.
 

Když se potká vlk s člověkem

To, že se šelmy občas podaří zaznamenat v blízkosti lidí, není podle zoologů nic nenormálního. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid.

Vlky lze občas zahlédnout nebo i potkat či vyplašit při průchodu krajinou. V takovém případě ale vlk nemusí zběsile utíkat pryč. Může člověka nejprve chvíli pozorovat, než situaci vyhodnotí. Vlci jsou totiž zvědavá zvířata. Oproti člověku za dne hůře vidí, a proto jejich reakce může být opožděná. Po vyhodnocení situace však vlk odběhne. Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt.