Z kopců v okolí Zlatých Hor (Zuckmantel) získávali lidé kovové rudy už odnepaměti. Prvními těžaři v těchto končinách Jeseníků byli staří Keltové, po nich zůstala naleziště zlata nějakou dobu opuštěná a opravdový rozvoj hornictví zde nastal až po 10. století našeho letopočtu. Ve druhé polovině 16. století rubali hledači zlata až ve 100 metrech, nejvýznamnější štola Svatých Tří králů přitom měla délku šest kilometrů. Zlatá ruda se v okolí Zlatých Hor přestala dobývat se ztrátou horních svobod v roce 1753.
Ve druhé polovině 19. století se pak na Zlatohorsku těžil pyrit a chalkopyrit a o sto let později se pozornost státu zaměřila na získávání mědi. Poslední horníci vyfárali z šachet v roce 1993, kdy byla ukončena obnovená těžba zlata a také zinku.
Údolí ztracených štol s replikou zaltorudných mlýnů
Jako z pohádky zní název skanzenu, který leží asi 2 km od Zlatých Hor směrem na obec Ondřejovice – Údolí ztracených štol. Najdete tu funkční repliky středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy, včetně exteriéru a vnitřního zařízení kompletně postavené podle obrázků v knize G. Agricoly Dvanáctero knih o hornictví a hutnictví. Venkovní expozice jsou volně přístupné po celý rok, prohlídka interiéru s ukázkou provozu trvá asi půl hodiny, dokonce si tu můžete zkusit vyrýžovat zlato. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Prohlídky probíhají od května do října.
Zlaté Hory: město plné zlata
Zlaté Hory vznikly jako hornická osada na rýžovištích zlata, táhnoucích se podél potoků od Příčné hory až za polskou hranici. Připomenou vám města z filmů o Divokém západu, protože domy podél Zlatého potoka vytvořily náměstí dlouhé téměř 1 km; na město pak dohlíží barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. S historií okolního kraje, s kilometry zavalených starých dolů, kde se téměř tisíc let těžilo zlato a s průběhem čarodějnických procesů vás seznámí zlatohorské muzeum.
Cestou po Zlatohorské hornické naučné stezce navštívíte také vyhledávané slezské poutní místo s kostelem Panny Marie Pomocné – Ochránkyně nenarozených (zvané jako Maria Hilf). Před druhou světovou válkou sem ročně přicházelo až sto tisíc poutníků, za komunistického režimu poutní místo pustlo a chátralo. Dnes stojí na místě původního chrámu poutní areál s ambity a novým chrámem. Na začátku legendy o zázračných uzdraveních byl skutečný příběh z dob třicetileté války, místo bylo pojmenováno podle slavného obrazu Madony Pasovské od L. Cranacha. V roce 1955 sem byl zakázán přístup pod záminkou důlních prací, v listopadu 1973 byl kostel srovnán se zemí. Základní kámen nového chrámu posvětil papež Jan Pavel II. při návštěvě Velehradu v dubnu 1990.
Modrá výzdoba Poštovní štoly
Ve Zlatých Horách si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko. Doslova fascinující jsou barevné náteky na zdech – nejpozoruhodnější je modrá barva na stěnách, kterou vytváří je alofán, neboli sirníky mědi, bílý povlak jsou sirníky zinku. Tvoří je voda, která prosakuje skálou a obohacuje se o tyto látky. Během prohlídky uvidíte ručně vytvořené chodby a komíny, dřevěnou zakládku, která podle dendrologického průzkumu pochází ze 17. století nebo nejstarší předměty které pocházejí z roku 1609. Archeologové při svém průzkumu popsali asi 600 artefaktů. Na trase se nachází také replika historického dřevěného čepadla, které ve středověku chránilo důl před zaplavením a odvádělo z něj přebytečnou vodu.
Stezka po kopcích provrtaných jak ementál
Hornická naučná stezka začíná i končí u Informačního centra ve Zlatých Horách. Na jednotlivých zastaveních se seznámíte s příklady těžby sedimentů i primárních rud a jejich úpravou, od nejstarších až po novodobá díla. Celková délka trasy je 16 km a výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem dosahuje 545 m. Stezka má 15 stanovišť a procházka zabere zhruba šest hodin. Stezka vede po kopcích, které by po rozkrojení vypadaly jako sýr ementál, a s připomínkami někdejších hledačů drahých kovů se na ní setkáváme na každém kroku. Ať už jsou to dolíky vzniklé po propadlých štolách nebo hromádky kamení po těch, kteří rýžovali horninu ze zlatonosných potoků. Po cestě je nutné být opatrný a nevstupovat mimo vyznačenou trasu kvůli hrozícímu propadu země, doporučuje se také domluvit si předem doprovod průvodce.
Na zlatohorské hornické naučné stezce můžete vidět 10 hornických památek, které byly vyhlášeny za kulturní památky. Dále jsou na trase stanoviště, které představují příklady těžby sedimentů i primárních rud.
Ve Zlatých Horách se těžily kovové rudy už od doby, kdy zde hornictví zahájili Keltové. Především zlato, které se zde těžilo až do roku 1753, kdy byly ztraceny horní svobody.
V skanzenu Údolí ztracených štol si můžete prohlédnout funkční repliky středověkých zlatorudných mlýnů a stoupů včetně jejich exteriérů i interiérů, postavené podle dobových nákresů. Venkovní expozice jsou volně přístupné a během prohlídky interiérů si můžete dokonce zkusit vyrýžovat zlato.
Prohlídky skanzenu Údolí ztracených štol probíhají od května do října. Prohlídka trvá asi půl hodiny a návštěvníci si mohou prohlédnout interiér středověkého mlýna a zkusit si rýžovat zlato.
Poutní místo Maria Hilf bylo založeno v době třicetileté války a je pojmenováno podle slavného obrazu Madony Pasovské. Před druhou světovou válkou sem ročně chodilo až sto tisíc poutníků, ale za komunistického režimu místo chátralo. V roce 1973 byl kostel srovnán se zemí, ale později byl postaven nový chrám posvěcený papežem Janem Pavlem II.
Po obnovení těžby v druhé polovině 20. století se ve Zlatých Horách těžilo zlato a také zinek až do roku 1993, kdy byla těžba ukončena.
V Podzemním labyrintu Poštovní štola mohou návštěvníci vidět historické pomůcky po ruční těžbě, barevné náteky minerálů a křišťálové jezírko. Nejpozoruhodnější jsou modré náteky na stěnách, vytvořené je alofánem.
Celková délka trasy zlatohorské hornické naučné stezky je 16 km s výškovým rozdílem 545 m. Procházka po této stezce zabere přibližně šest hodin.
Okolí Zlatých Hor je popisováno jako lokace ukrývající kouzlo panenské přírody a tajemství středověkých štol.
V Městském muzeu ve Zlatých Horách se můžete seznámit s historií hornictví, průběhem čarodějnických procesů a podrobnostmi o minulosti regionu, souvisejících s těžbou zlata a lokálními tradicemi.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.