Výlety pro samotáře: ticho a samota Českého lesa

Okružní naučnou stezku se dvanácti zastávkami najdete při hranici s Bavorskem v Českém lese.

Dnes zaniklá osada bývala nedaleko dosud existující Staré Knížecí Huti. Před válkou zde bylo 29 usedlostí, v 50. letech zničených. Dnes zbývají pouze nevýrazné zbytky základů a starý kámen, připomínající stavbu silnice Pavlův Studenec-Waldheim, při níž osada ležela.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Český les připomíná starou Šumavu – takovou, jakou už nezažijete. Šumavu, jak vypadala kdysi, po pádu železné opony, a místy takovou, jak ji měl rád Josef Váchal. Je to kraj zaniklých vesnic a sklářských hutí, hlubokých lesů a prosluněných pasek. V nejzápadnějším cípu, kam se vůbec můžete dostat, objevíte v lesích zámek, o kousek dál rozhlednu a také legendární místo zdejších sklářů.

Přírodní rezervace Farské bažiny se rozprostírá na půli cesty mezi bývalým loveckým zámečkem Ostrůvek a zámkem Lesná v CHKO Český les.

Početné sklářské hutě a s nimi spojené vsi a obce, které vznikaly v Českém lese od 17. století, připomíná Huťský rybník, který napájel vodou sklárny v okolí.

Osada ležela v hlubokých příhraničních lesích západně od Lesné, na přítoku Celního potoka. Ve středověku se zde rýžovalo zlato, osada vznikla až ve 30. letech 18. století současně se zdejší sklárnou.

V lesích mezi Pavlovou Hutí a Zadními Milíři na Tachovsku byla obnovena kaple sv. Anny. Byla postavena na původních základech z roku 1935.

Naučná stezka přibližuje jedinečný vodní ekosystém dlouhodobě nevyužívaných vodních nádrží Na Kolmu. Stezka, dlouhá necelé 2 km, je vedena okolo rybníků a seznámí vás se životem živočichů, kteří na Kolmu žijí. Zajímavostí na trase je bobří pozorovatelna.

Z původně chodské vsi, patřící k nejstarším ve zdejším kraji, zbylo jen pár rozbořených pozůstatků obvodových zdí a propadlých sklepů ve zdivočelé krajině. Netypický, okrouhlý půdorys obce a rozložení jednotlivých stavení dává tušit jen cesta, vinoucí se kolem zarostlého rybníka k pamětnímu kříži.

Kamenné ruiny Starého zámku, nebo také Waldheimského zámku, se nachází uprostřed lesů přímo na hranicích. Celá ves Waldheim byla i se zámkem nejprve vysídlena a následně v 50. letech 20. století srovnána se zemí, aby ustoupila železné oponě.

Lovecký zámeček v klasicistním stylu pochází z roku 1742 a byl vybudován rodem Kolowratů údajně dle návrhu světově proslulého českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho. Zámeček je pojmenová po řecké bohyni lovu, Dianě.

Poutní kostel sv. Anny v zaniklé obci Pořejov na Tachovsku pochází z 60. let 17. století. Původně zde stála dřevěná kaple z roku 1658, kostel byl barokní. Kostel je v současnosti velice zchátralý. Vypadá to tu, jak prokleté místo z hororu, až vám bude běhat mráz po zádech.

U hranic s Německem, nedaleko Rozvadova se nachází bezesporu jedna z nejhodnotnějších lokalit CHKO Český les. Z krajiny na vás dýchne doba stále ještě nedávno minulá, kdy místem procházela „železná opona“.

Nově vybudovaná nádrž v hloubi lesa se nachází nedaleko obce Smolov u Bělé nad Radbuzou. Jedná se o retenční nádrž, která není určena ke koupání.

Na zalesněném vrchu asi 2 km severozápadně od pohraniční osady Ostrůvek je patrné hradiště s obranným valem, příkopem a s velkými balvany uprostřed.

Zvon s nadmořskou výškou 859 m je nejvyšším vrcholem Českého lesa na Bělsku. V minulosti byl využíván jako strážní bod. V 19. století se místo nazývalo Kocova vyhlídka a panstvo sem jezdilo na nedělní výlety. Areál není veřejnosti přístupný.

V Chráněné krajinné oblasti Český les je od října 2009 zpřístupněno vzácné rašeliniště Podkovák. Naučnou stezku Podkovák najdete v severní části Českého lesa cca 1 km jižně od komunikace Lesná – Stará Knížecí Huť.

Uprostřed hlubokých lesů daleko od moderní civilizace leží malá osada Ostrůvek s loveckým zámečkem, dřevěnou kaplí, hájovnou a několika dalšími stavbami, které si tu v 19. století nechali postavit Windischgrätzové.

Obec na náhorní planině při česko-německé hranici vznikla pravděpodobně ve 2. polovině 16. století, nicméně nejstarší zmínka o Pleši se vztahuje až k roku 1609. Nacházela se přibližně šest kilometrů severozápadně od vsi Rybník.

Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.

Na přelomu let 1937 a 1938 byla na cestě Neudorf – Zlatý Potok postavena závora s průjezdnou šířkou 3,5 metru. Stojany chráněné dvojicí kolejnic jsou zasazeny do masivního betonového bloku. Cílené překročení této překážky nepřítelem bylo chápáno jako projev agrese proti ČSR.