Zbytky Arnoštovy leštírny na ploché sklo, která se jako jediná dochovala na našem území, se nachází v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka. Pohon leštírny zajišťovalo původně vodní kolo a po roce 1910 jej poháněla elektrická energie z vodní turbíny.
Kdybyste se v krajině nedaleko obce
Stará Knížecí Huť v západních Čechách,
těsně u hranic s Německem, ocitli před sto lety, vůbec byste tohle místo nepoznali. Stálo tam totiž přes deset sklářských provozů, které využívali vodu ze zdejších potoků pro výrobu energie. A bylo tu i
několik vesnic. Skláře a jejich stavení vzal čas a také
železná opona a hustý les. Zapomenutou krajinou se dnes vine
naučná stezka věnovaná sklářství. Jejím hlavním lákadlem je teprve nedávno objevená (r. 2013) a odkrytá
průmyslová leštírna skla v Čechách.
Arnoštova leštírna stojí dnes uprostřed lesa. Je to
jediná leštírna tohoto druhu na světě. Své jméno získala podle majitele Zahájského panství Arnošta Malovce, který tuto leštírnu založil. Do dnešních časů se zachoval pouze leštírenský stroj, který Lesy ČR zastřešily jednoduchou dřevěnou konstrukcí se střechou.
K jeho obnovení došlo téměř náhodou – při své procházce
v místech, kde bývaly sklárny, si regionální historik všiml
části kovového zařízení, částečně zasypaného, ale i zakrytého popadanými stromy. Při odkrytí pak došlo k objevení
celého leštírenského stroje z poloviny 19. století. Až když bylo vše vyčištěno a začalo se s úpravou plochy okolo leštírny, všimli si historikové otvoru, který naznačoval, že
pod leštírnou by mohlo být ještě jedno patro. Když se tam dostali, našli tam původní stroje, které umožňovaly pohyb leštírny. Tím, že vrchní patro bylo zasypáno, sem nemohl vzduch a
stroje tak zůstaly ve velmi dobrém stavu. Bohužel toto spodní patro nebude z bezpečnostních důvodů běžně přístupné.
A jak stroj fungoval?
Tabule skla, které prošly brusírnami, sice
byly hladké, ale zcela neprůhledné. V leštírnách se proto přisádrovaly na spodní kamennou desku a další
železnou deskou potaženou filcem se
krouživým pohybem postupně leštily. K leštění se používala červená brusná pasta, podle potřeby ředěná vodou, zvaná potte. Ta má na svědomí
dodnes rudě zbarvenou hlínu v okolí.
Do roku 1910 poháněl leštírnu tabulového skla
klasický vodní náhon, jaký známe třeba od mlýnů na obilí. Pak nastoupily vodní turbíny. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce pohltilo zdejší oblast včetně
deseti sklářských provozů a vesnic hraniční pásmo a neprostupná železná opona. Arnoštova leštírna, nad kterou v době největší slávy stála prý dokonce patrová budova, byla bagry zbořena.
Objavte históriu a záhady Arnoštovy leštírny, jedinečnej průmyslové památky v srdci Českého lesa, s bohatou historií a přírodou.
Nachází se v hlubinách Českého lesa, nedaleko Huťského rybníka v západních Čechách, hned u hranic s Německem.
Pohon leštírny zajišťovalo vodní kolo.
Po roce 1910 byl pohon leštírny zajištěn elektrickou energií z vodní turbíny.
Před sto lety v oblasti stálo přes deset sklářských provozů a bylo zde několik vesnic.
Hlavním lákadlem je nedávno objevená a odkrytá průmyslová leštírna skla.
Je to jediná leštírna tohoto druhu na světě.
K leštění se používala červená brusná pasta, zvaná potte.
Pod leštírnou bylo objeveno ještě jedno patro se stroji, které umožňovaly pohyb leštírny.
Po vysídlení byla oblast, včetně leštírny, pohlcena hraničním pásmem a železnou oponou, a leštírna byla bagry zbořena.
Protože vrchní patro bylo zasypáno, vzduch se tam nedostal a stroje tak zůstaly ve velmi dobrém stavu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.