Z

atímco jsou originály českých korunovačních klenotů k vidění jen jednou za rok, jejich
dokonalé repliky se vystyvují častěji.
Od 7. června do 30. srpna 2025 budou
České korunovační klenoty – Svatováclavská koruna, renesanční žezlo a jablko, ale také gotické korunovační žezlo a jablko
Karla IV. k vidění na
zámku Kunštátě. Klenoty se staly součástí výstavy
Vivat Georgius rex Bohemiae, která se vztahuje k osobě krále
Jiřího z Poděbrad (1420-1471). Akce se koná u příležitosti 20. výročí přechodu zámku do péče Národního památkového ústavu. Interiéry
zámku Kunštát jsou
zařízené původním vybavením seznamují návštěvníky s kulturou bydlení posledních šlechtických majitelů. Absence novodobých úprav dodává vnitřním prostorám zcela jedinečný autentický výraz.
Samotnou výstavu můžete exkluzivně navštívit
každý čtvrtek v 17.00 hodin, a to p
o předchozím objednání na telefonním čísle
516 462 062 nebo mailem na adrese: kunstat@npu.cz. První speciální prohlídka se bude konat 12. června, poslední pak 28. srpna 2025.
Svatováclavská koruna, žezlo a jablko
Svatováclavskou korunu nechal v letech 1345 až 1346 zhotovit
Karla IV. ke své korunovaci českým králem, což ji dělá
čtvrtou nejstarší v Evropě. Ostatní předměty se staly součástí později.
Koruna, žezlo a jablko jsou trvale uloženy v korunní komoře v
chrámu sv. Víta,
roucho je uchováváno ve speciálním klimatizovaném depozitáři ve Sbírkách
Pražského hradu.
Kříž a meč jsou vystaveny ve stálé expozici
Svatovítského pokladu na II. nádvoří.
Nejcennější kus souboru českých korunovačních klenotů je samozřejmě
Svatováclavská koruna. Má podobu
zlaté čelenky složené ze čtyř dílů, každý z nich má na vrcholu velkou lilii. Váží
2358 gramů, průměr čelenky je 19 až 21 centimetrů a byla zhotovena ze zlata o ryzosti
22 karátů. Díly jsou nahoře spojeny dvěma příčnými pásky (kamarami) o šířce čtyř centimetrů, které jsou v místě svého překrytí osazeny
křížkem. Kamary jsou posázeny dvojicemi
30 zelených smaragdů a rubínů. Pásy pocházejí ze zlatého opasku, který byl
svatebním darem Blanky z Valois, snad od jejího nevlastního bratra, francouzského krále Filipa VI.

Koruna je osazena
96 drahými kameny, z nichž
nejvzácnější je červený rubelit (do roku 1998 považovaný za rubín, dokonce
největší na světě) na čelní straně. Ve středověku byla většina červených drahokamů považována za rubíny, díky atypickému uchycení pouze třemi drápy tento kámen vyniká hvězdičkovými odlesky a bohatou vnitřní strukturou leštěného přírodního valounu. Rubíny špičkové jakosti a velikosti jsou vzácnější a cennější než velké diamanty. Na korunu bylo celkem použito
19 safírů, a jeden z nich –
chrpově modrý z čelní strany – je vůbec největším kamenem použitým na koruně. Zároveň se rozměry řadí mezi rekordmany svého druhu na světě. Dále tu máme
30 smaragdů,
44 spinelů, jeden
rubín,
rubelit a
akvamarín, dále
20 perel. Do křížku na vrcholu byl údajně vložen
trn z koruny Ježíše Krista, který
Karlu IV. daroval francouzský král Jan II. Dobrý. Což by měla dokládat i rytina latinského nápisu „Hic est spina de corona Domini“ (Zde je trn z koruny Páně) na zlaté obroučce křížku.
Komorní výstava korunovačních klenotů Vivat Georgius Rex Bohemiae probíhá na zámku Kunštát, prezentujíc poklady české královské historie.
Výstava korunovačních klenotů na zámku Kunštát probíhá od 7. června do 30. srpna 2025.
Hlavním předmětem výstavy jsou oficiální repliky českých korunovačních klenotů a osobnost krále Jiřího z Poděbrad.
Ano, je možné si rezervovat prohlídku výstavy telefonicky na čísle 516 462 062 nebo mailem na adrese: kunstat@npu.cz.
Speciální prohlídka se koná každý čtvrtek ve 17.00 a zahrnuje exkluzivní návštěvu výstavy korunovačních klenotů.
Nejcennější kus je Svatováclavská koruna, zhotovená z 22karátového zlata vážící 2358 gramů.
Unikátní je, že koruna je posázená 96 drahými kameny, které zahrnují rubely, safíry a smaragdy.
Kromě koruny, žezla a jablka, jsou na výstavě též pohřební roucha panovníka a další osobní předměty krále Jiřího z Poděbrad.
Inspirací byla osoba krále Jiřího z Poděbrad a 20. výročí přechodu zámku do péče Národního památkového ústavu.
V interiérech zámku lze obdivovat původní vybavení posledních šlechtických majitelů a jedinečný autentický výraz prostor.
Návštěvníci mohou prozkoumat historický psí hřbitov a procházet se po jedněch z nejstarších parket v Evropě.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.