Nejvzácnější poklad naší země – korunovační klenoty Českého království

Kdyby existovalo české království, vídali bychom korunovační klenoty častěji. Jenže krále ani královnu nemáme, a tak Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i korunovační plášť odpočívají téměř trvale tam, kde je nikdo nevidí: hluboko ve zdech svatovítské katedrály na Pražském hradě. Kdo to rozhodl a jak složité je české korunovační klenoty dostat na denní světlo? A jak to mají zařízeno v jiných zemích?

Chcete navštívit Prahu, ale nemáte moc času? Kudy z nudy vám přináší několik skvělých nápadů, jak poznat ta nejhezčí místa během jediného dne. Samozřejmě můžete náš návod použít i jako tipy pro vícedenní dovolené a pobyt si prodloužit, třeba na dva dny nebo na prodloužený víkend.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Příběh hlavního hradního komplexu v ČR a lidí s ním spojených, tedy panovníků a prezidentů přes šlechtice a dvořany, proslulé umělce, stavitele, architekty či vědce až po řemeslníky a služebnictvo, vám představí expozice Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Objevování historie, touha po dobrodružství a také fantastické příběhy o náhodách: to všechno provází úžasné české poklady. Pojďte s Kudy z nudy prozkoumat nejcennější poklady České republiky! Možná vás překvapí, že to nemusí být jen zlaté koruny, mince a šperky, ale také lebky, meče anebo láhve starého vína.

Na Kudy z nudy si připomeneme nejenom nového britského krále Karla III. a jeho maminku, zesnulou královnu Alžbětu II., ale i další panovníky a jejich návštěvy českých zemí. Podívejte se, kam jezdili na návštěvy králové a císaři, kde zanechaly své stopy české královny a kam až vedou spletité panovnické rodové kořeny.

Byl podzim 1350 a český král Karel IV. zmizel ze světa. Kronikář mlčeli a jen hrstka věrných věděla, co se děje. Co se stalo dnes už víme i my: král se léčil po zranění v turnajovém klání. Ovšem nebyl by to Karel, kdyby dlouhé měsíce zotavování nevyužil k práci. Současní historikové předpokládají, že právě v té době vznikl kodex Maiestas Carolina neboli Karolínský majestát.

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Majestátní budovy kolem tří nádvoří, Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, bazilika sv. Jiří, Zlatá ulička, věže Mihulka a Daliborka, jízdárna, míčovna, zahrady… tohle všechno a ještě mnohem víc nabízí Pražský hrad.

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Historičtí šperkaři vytvořili přesné repliky Českých korunovačních klenotů a částí Svatovítského pokladu jako poctu svému řemeslu a dovednostem. Unikátní exponáty můžete vidět v historickém šperkařství Graciella.

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.