V červenci 1839 do
Brna po více než čtyřhodinové jízdě přijely
čtyři parní lokomotivy, Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalus. Když se odpoledne vracely do Vídně, došlo kousek za městem, ve
Vranovicích, ke srážce dvou souprav.
Dobová černá kronika uvádí, že strojvůdce vlaku taženého strojem
Gigant včas nezabrzdil a narazil do posledního vozu předchozího vlaku. Nehoda se obešla bez vážnějších zranění, nicméně první parní dráha v monarchii tak získala rovněž kuriózní prvenství první evropské srážky vlaků.
Smutné
prvenství automobilové nehody, při které došlo ke smrtelnému zranění, drží
Leopold Sviták (1856–1931), rodák z
Frenštátu pod Radhoštěm a vynálezce, který v letech 1897–1898 sestavil
první rakousko-uherský osobní automobil NW Präsident. Při jedné ze zkušebních jízd v roce 1900 Sviták havaroval v
Rychalticích na mostě přes řeku. Jeden ze spolujezdců se na místě zabil, druhý utrpěl těžká zranění, pouze třetí vyvázl bez zranění. Poraněný byl i Sviták: část motoru mu rozdrtila nohu tak, že mu ji lékaři museli amputovat. Je pochovaný v
Hukvaldech.
V roce 1977 v
závodě Tatra v
Kopřivnici postavili podle původní technické dokumentace funkční repliku prvního automobilu; dnes je k vidění v kopřivnickém
Technickém muzeu. Originál je vystavený v
Národním technickém muzeu v
Praze.
Obě nehody se týkají pouze
kontinentální Evropy. Patrně vůbec první automobilová nehoda se stala v srpnu 1896 v Londýně, a zavinil ji automobil, který s řítil ulicemi závratnou
rychlostí asi šest a půl kilometru za hodinu.