Rodina Taxisů pocházela ze severoitalské Lombardie. Když se v 17. století zjistilo, že mají shodné kořeny s
italskou dynastií Turriani (della Torre, německy Turm, později zkomoleně Thurn), začali se psát jako
Thurn-Taxisové. Erb je velmi složitý: původní znak tvořily červené věže s cimbuřím podložené překříženými modrými liliovými žezly, postupně přibyl stříbrný jezevec, několik lvů, stříbrné ovčí nůžky a další detaily.
V 15. století stáli Thurn-Taxisové u zrodu
evropského poštovnictví a dálkové dopravy; rodina pak dlouhá staletí spravovala poštovní služby v celé střední Evropě, Španělsku i Nizozemí, a její členové si také postupně předávali dědičný titul generálního poštmistra. S historií působení Thurn-Taxisů v českých zemích se seznámíte v
Poštovním muzeu ve
Vyšším Brodě.
V českých zemích se
Thurn-Taxisové usadili až na začátku 19. století, patřila jim například panství
Valeč a
Libkovice,
Chroustovice, klášterní panství
Chotěšov,
Dobrovice, kde založili
cukrovar,
Loučeň,
Mcely,
Košumberk nebo
Rychmburk.
Loučeň se stala kolébkou českého fotbalu: princ
Erich Thurn-Taxis se při studiích v Anglii seznámil s pravidly kopané a po návratu domů sestavil
první zámecké fotbalové mužstvo. První zápas loučenská jedenáctka sehrála 18. dubna 1893 v
Praze na
Císařské louce. Hrál princ Erich, tři Angličané (kapitán a trenér týmu Hudgson, zahradník Mill a komorník Beckett) a hrstka loučeňských řemeslníků, soupeřem jim byla
Regatta, sportovní klub pražských Němců.
Známý je též
Velký Taxisův příkop, nejznámější skok a v pořadí čtvrtá překážka
Velké pardubické steeplechase. Jako jediná překážka na
pardubickém závodišti se skáče jen jednou v roce a v jediném dostihu. U zrodu dostihu, který se poprvé konal roku 1874, stáli
Emil Fürstenberg, Maxmilián Ugarte a
Oktavián Kinský. Obávaná překážka se objevila hned v prvním roce, ihned po závodě ale někteří jezdci považovali jeho zrušení. Princ
Egon Thurn-Taxis ovšem tehdy pronesl slavný výrok:
„Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ Od roku 1892, kdy princ zemřel, nese překážka jeho jméno.
Za první republiky odvezli Thurn-Taxisové ze
zámku Chroustovice a z
hradu Rychmburk řadu cenných historických předmětů. Mnohé z nich, například
chroustovická knihovna, jsou dodnes uloženy v jejich hlavním sídle, v Řezně. Po skončení druhé světové války byl jejich majetek zkonfiskován, příslušníci rodu Československo opustili a v současné době žijí převážně v Německu a Rakousku.