V podhorském městě
Rožnově pod Radhoštěm rozprostírajícím se na úpatí
Beskyd stojí
Valašské muzeum v přírodě, první a až do 70. let 20. století jediné muzeum svého typu v naší zemi.
VMP bylo otevřeno už v roce 1925. Skládá se ze čtyř částí,
Dřevěného městečka,
Mlýnské doliny,
Valašské dědiny a zahrnuje více než 100 staveb, v nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov. K návštěvníkům všech věkových skupin muzeum promlouvá skanzen prostřednictvím
expozic utvořených na základě skutečných příběhů jednotlivců nebo celých rodin v minulosti žijících a pracujících na
Valašsku.
Již zakladatelé
Valašského muzea v přírodě usilovali o vytvoření živého muzea – areály proto během celého roku ožívají
pořady a akcemi zaměřenými na prezentaci běžného života, folkloru, obřadů, zvyků a rukodělných technologií. Do mnohých z nich se mohou návštěvníci aktivně zapojit a odnést si nevšední zážitek či vlastnoručně vyzkoušet nelehkou práci našich předků. Muzeum rovněž spravuje areál dřevěné secesní architektury Dušana Samo Jurkoviče na
Pustevnách, který je národní kulturní památkou.
Dřevěné městečko, mlýnská dolina a valašská dědina
Dřevěné městečko je nejstarší částí muzea, pro veřejnost bylo otevřeno v roce 1925. Byly do něj přeneseny domy z rožnovského náměstí. Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic. Dřevěný kostelík sv. Anny je kopií vyhořelého kostela z Větřkovic, ale byl osazen věží z Tiché. Byl postaven v období 2. světové války a vysvěcen v roce 1945. Kolem kostelíka sv. Anny se rozprostírá hřbitov zvaný Valašský Slavín. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska.
Mlýnská dolina shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje). Většina exponátů je poháněna vodou. Mlýnská dolina je nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982.
Valašská dědina je nejrozsáhlejší část skanzenu, ve které je soustředěno více než 70 staveb. Hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska. Pro funkční typ větrného mlýnu však nebyla zvoleno vhodné místo, a tak se síla větru nedá prakticky využít.
Součástí je i chov původního valašského plemene ovcí.
Z historie vzniku Valašského muzea
O vznik
Valašského muzea v přírodě se zasloužili členové rožnovského muzejního spolku, zejména
sourozenci Alois a Bohumír Jaroňkovi. Již před první světovou válkou předložili plány na přenesení několika roubených staveb do městského parku. Uskutečnit své cíle se jim však podařilo až při přípravách
národopisné slavnosti v roce 1925. Na mýtinku lázeňského parku byly tehdy přestěhovány dva roubené domy z rožnovského náměstí spolu s dalšími menšími stavbami a v prostorách mezi nimi se odehrál
a velkolepá folklorní slavnost zvaná Valašský rok. Vznikl tak základ areálu
Dřevěné městečko, který byl postupně rozšiřován o další dřevěné stavby a zároveň takto bylo založeno jedinečné nové muzeum – Valašské muzeum v přírodě.
Již samotní zakladatelé si uvědomovali, že městská část muzea dostatečně nevypovídá o způsobech života na celém
Valašsku, a proto
usilovali o realizaci vesnického areálu. Záměr na vybudování
Valašské dědiny vznikl na počátku 50. let a o desetiletí později byla zahájena na rožnovské pasece zvané Stráň výstavba prvních
roubených chalup a hospodářských staveb. Cílem bylo vytvořit co nepravdivější obraz valašské dědiny zasazené do rázovité valašské kulturní krajiny.
Dřevěné městečko a Valašská dědina byly na počátku 80. let doplněny o třetí, technický, areál zvaný
Mlýnská dolina s
funkčními historickými stavbami poháněnými vodou.