Den soustavy Natura 2000

Stezka se nachází v jižních Čechách nedaleko Českého Krumlova poblíž vodní nádrže Lipno na kraji CHKO Šumava a evropsky významné lokality Ptačí oblast Boletice u rybníku Olšina a stejnojmenné obce. Na stezce byly instalovány nové chodníky z akátového a jedlového dřeva.

Území se nachází v ploché nivě meandrujícího potoka Leština na jihovýchodním okraji Chraňbožského lesa nedaleko obce Leština u Světlé a Číhošť. Představuje ukázku údolních olšovo-jasanových luhů s navazující vlhkými loukami a mokřadními společenstvy. Na jaře je zde hojný výskyt bledule jarní.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Poznejte několik tváří regionu Štětsko – bránu do CHKO Kokořínsko. Centrem oblasti je městečko Štětí s přilehlými obcemi, mezi které patří Stračí, Brocno, Radouň, Chcebuz, Čakovice, Veselí, Újezd, Hněvice a Počeplice. Všechny propojuje naučná stezka loupežníka Štětky.

Naučná stezka a přírodní park Lanškrounské rybníky se rozkládá západně od Lanškrouna jako součást příměstské rekreační zóny areálu přírodního koupaliště u rybníku Dlouhý.

Národní přírodní rezervace Žofínský prales je nejstarší rezervací nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Ochrana obou pralesů byla prohlášena majitelem panství Nové Hrady, hrabětem Jiřím Františkem Augustem Buquoyem, již 28. srpna 1838.

Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy.

Pět metrů vysoká dřevěná pozorovatelna nedaleko obce Zahrádky na Českolipsku vám umožní pozorovat a slyšet chráněné druhy ptáků, kterých zde v přírodní rezervaci Novozámecký rybník žije až 220 druhů.

Křovinatá stráň se starým ovocným sadem se nachází u Ostrožské Lhoty. Hlavním předmětem ochrany je populace ohroženého motýla bourovce trnkového, vázaného na porosty hlohu a trnky obecné (housenky bourovce se živí listy těchto dvou keřů).

Na téměř 11 hektarech 1,5 kilometrů od Hovoran se nachází jedna nejvýznamnějších lokalit stepních luk na Moravě. Území je zařazeno do soustavy Natura 2000.

Lokalita se nachází v prostoru staré pískovny u Frýdeckého potoka na území obcí Václavovice a Šenov, asi 10 km jihovýchodně od Ostravy. Území bylo pro svůj přírodovědný význam zařazeno mezi tzv. evropsky významné lokality v rámci evropské soustavy chráněných území Natura 2000.

Významná lokalita výskytu čolka velkého a dalších obojživelníků ve nachází na předměstí Havířova, v nivě řek Lučiny a Sušánky.

Valdštejnská alej vede od zámku v Zahrádkách směrem na jih k Novozámecké bažantnici a Žižkovu vrchu se zámkem Vítkovcem. Stromořadí založeno v 17. století z popudu Albrechta z Valdštejna. Lipová alej v délce téměř dva kilometry je trvale udržovaná.

Jaroslavické rybníky se nacházejí v široké ploché nivě řeky Dyje a napájí je Mlýnská strouha, která se od Dyje odděluje v obci Krhovice. Zdejší území o rozloze 357 ha bylo vyhlášeno v rámci sítě Natura 2000 za ptačí oblast.

Doubrava (přezdívaná Moravská Sahara) je rovinaté zalesněné území o rozloze 12 000 ha u Hodonína. Rozprostírá se mezi obcemi Bzenec, Strážnice, Ratíškovice, Dubňany, Vacenovice, Vracov a Milotice (tzv. Bzenecká Doubrava) a svým jižním cípem zasahuje až k Rohatci a Hodonínu (Hodonínská Doubrava).

Jedná se o hluboce zaříznuté údolí řeky Dyje při vtoku z Rakouska zpět na území České republiky. Nachází se zde několik dominantních skalisek, z nichž jsou pěkné rozhledy do údolí.

Jedná se o neregulovaný úsek řeky Moravy u obce Bzenec se třemi vyvinutými meandry a přilehlými lesy.

Přírodní památka Kleneč se rozkládá na západně orientovaném svahu nad říčkou Čepel, nedaleko hory Říp. Otevřené části oblasti jsou porostlé pískomilnými trávníky s psinečkem a paličkovcem. Roste zde endemický druh hvozdík písečný český, který se přirozeně vyskytuje pouze na této lokalitě.

Domoradické skály se nacházejí nedaleko Českého Krumlova u obce Přísečná. Jsou součástí Přírodní památky Vltava u Blanského lesa a oblíbili si je nejen okolo projíždějící vodáci, ale především milovníci skalního lezení.

Naučná stezka Ze života hmyzu hravou formou přiblížuje malým i dospělým návštěvníkům ohrožené druhy hmyzu, které v parku žijí. Kačinský park je vyhlášen jako přírodní památka a je součástí Natury 2000, soustavy chráněných území evropského významu.

V rozsáhlém zámeckém parku v Žihobcích si můžete projít jeden kilometr dlouhou naučnou stezku, která vás seznámí s bohatou historií bývalého lamberského panství, ale především se životem rozsáhlé letní kolonie netopýrů. Ta žije na půdě zdejšího zámku.

Bývalá zatopená pískovna a okolní mokřad jsou významné především výskytem obojživelníků a také vážek. Z obojživelníků zde žije ohrožená kuňka obecná, skokan ostronosý, skokan štíhlý, ropucha zelená a čolek velký.

Přírodní památka Slatinná louka leží v anglickém parku zámku Liblice, mimo turisticky značené cesty. Nachází se zde významná lokalita orchidejí. Území o výměře 2,27 ha je chráněno od roku 1986.

Šlovický vrch u Dobřan býval vojenským tankodromem. Díky výskytu chráněných živočichů byl bývalý zařazen na seznam evropsky významných lokalit Natura 2000. Divocí koně, spolu s dalšími opatřeními, pomohou udržovat biotop potřebný pro život chráněných druhů.

Pod Křížovým vrchem si můžete projít naučnou stezku, která je obohacena interaktivními prvky na informačních panelech. Jedná se o strmý kopec s několika skalními věžemi. Pojmenován je podle křížové cesty, která byla vytvořena v 17. století.

Jedním ze zajímavých zastavení Semanínské naučné stezky je zdejší knajpoviště – systém dřevěných nádrží určený k otužování. Své jméno dostalo podle bavorského pátera a léčitele Sebastiana Kneippa, průkopníka celostní medicíny. Mezi jeho léčebné metody patřila mimo jiné i studená voda.

Přírodní zajímavost Drahanské vrchoviny představují vodní tůně v Kopaninách zvané Žumpy.

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.