Málokterá květina má tek precizně zmapovanou cestu světem jako
jiřinka (Dahlia variabilis), která roste planě v horách Mexika a Střední Ameriky. Její semena poslal do Evropy roku
1785 ředitel botanické zahrady v Madridu
Vincent Cervantes a o pět let později z nich ředitel tamní královské botanické zahrady
Antoni José Cavanilles vypěstoval
první evropské jiřiny. Ze Španělska se jiřinky postupně rozšířily po celé Evropě, u nás se průkopníky jejich šíření, pěstování a šlechtění stali venkovští vlastenci a buditelé, vůdčí osobnosti českého národního obrození. Jejich nadšení vedlo v roce
1837 k založení
nejstarší jiřinkářské společnosti na světě, Jiřinkového spolku Královéhradeckého kraje v
České Skalici. Právě tady se také pořádají
Jiřinkové slavnosti a Jiřinkový ples, spojený se jménem
Boženy Němcové.
Na oslavu jejich
krásy se tu začaly pořádat
jiřinkové slavnosti. Zásluhou
Muzea Boženy Němcové v České Skalici se tradice udržela dodnes: pravidelně koncem září se pořádají
výstavy a slavnosti jiřinek, výtvarné dílny, koncerty a Jiřinkový ples, k návštěvě interiérů s podzimními jiřinkovými dekoracemi pravidelně zve
zámek Ratibořice.
Na
Moravě patřil mezi nejvýznamnější pěstitele jiřinek
Jan Langr z Rájcenad Svitavou, který začal jiřinky pěstovat v roce 1929 a pěstují se zde dodnes. K dalším významným pěstitelům patří jiřinkářská společnosi
Dagla z východních Čech a
Exnarovo zahradnictví z Velkého Třebešova a zahradnictví
Dahlia Sloveč u Městce Králové. V době konání jiřinkových dnů si můžete nakoupit široký sortiment trvalek a skalniček, hrnkové chryzantémy, pokojové květiny, cibuloviny, okrasné keře. Volná prohlídka výsadby sortimentu jiřin ve
více než 300 odrůdách z celého světa.
Nejstarší jiřinkářská společnost na světě a dnešní Dagla
Jiřinkový spolek Královéhradeckého kraje se sídlem v
České Skalici byl založen v roce
1836 a veřejně byl vyhlášen dne 14. 9.1837. Spolek sice aktivně působil pouze deset let, ale obliba jiřin v kraji přetrvala.
Po první světové válce a osvobození v Československu vznikla roku
1926 "navazující"
Národní jiřinkářská společnost. V Národní jiřinkářské společnosti se od roku 1950 do roku 1960 velmi často měnili funkcionáři. Nový spolkový zákon, který dal všem menším spolkům možnost přidružit se k některé masové celostátní organizaci, přiměl také Národní jiřinkářskou společnost, aby se rozhodla, kde nejlépe zakotvit. K rozhodnému činu došlo na podzim roku
1962, kdy pěstitelé jižin vstoupili do
Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu. Při Československém ovocnářském a zahrádkářském svazu byla zřízena
organizace Dagla, sdružující milovníky a pěstitele jiřinek, mečíků a jiných hlíznatých a cibulovitých rostlin. Název je zkratkou latinských slov
Dahlia a Gladiolus. Tato organizace prakticky pokračuje v činnosti dřívější Národní jiřinkářské společnosti, převzala všechny její členy a snaží se získat novou generaci pro tuto krásnou zálibu.