Světový výrobce kancelářských, psacích, školních a výtvarných potřeb
Koh-i-noor Hardtmuth sídlí v
Českých Budějovicích. Firma byla založena roku
1790 Josefem Hardtmuthem ve Vídni, rozhodnutím jeho syna
Carla Hardtmutha byla výroba kameniny a tužek přeložena roku 1848 (kvůli lepší žel. dopravě a bližšímu zdroji surovin) do
Budějovic. V roce
1802 byl získán
patent na tuhy s přesným poměrem grafitu a jílu, které psaly měkce a lehce. Celou firmu pak v roce
1881 zdědil jeho synovec
Franz, který výrobu v rodinném podniku značně
zmodernizoval. A byl to on, kdo doslova způsobil senzaci svou
žlutou tužkou. Roku 1896 byla zaregistrována ochranná známka slona (můžete jej dodnes vidět na bílé gumě) jako pátá nejstarší obrazová známka na světě.
Firma jako
první na světě zavedla výrobu tužky (označené č. 1500) v
19 gradacích tvrdosti a se světlou úpravou povrchu, právě ve žluté barvě. Ikonický tužka (jež se vyrábí dodnes) získala roku 1900 na světové výstavě
v Paříži zlatou medaili.
V roce
1910 byla firma
Koh-i-noor Hardtmuth největší a
nejmodernější tužkárnou na světě s pěti pobočnými závody a 32 prodejními filiálkami po celém světě včetně Japonska. O dvacet sedm let později (roku 1937) přišla na svět další známá tužka –
verzatilka umožňující výměnu tuhy. Změnu tehdy uvítali hlavně technici a konstruktéři, kteří si často potřebovali měnit různé tvrdosti tuhy. Vynález také šetřil dřevo i tuhu samotnou.
Po roce
1945 byl podnik
znárodněn a po revoluci 1989 byla továrna zprivatizována.
Dnes je jedním z největších světových producentů a distributorů uměleckých, školních a kancelářských potřeb. Tužky z českobudějovické továrny putují do téměř
osmdesáti zemí světa.
Tužky H, HB, B, F
Tužka je tvořena tuhou v dřevěném obalu.
Grafit zajišťuje barevnou stopu,
jíl tuhu zpevňuje a tím určuje tvrdost tužky. Čím více grafitu obsahuje, tím je měkčí a snáze se s ní kreslí, více se ale rozmazává. Vyhledávají ji proto umělci, hodí se na výtvarné aktivity. Naopak tuhy s vyšším podílem jílu jsou tvrdší a jsou vhodné na přesné, ostré čáry, tedy např. na již zmíněné rýsování.
O zdokonalení technologie výroby grafitových tuh se postaral vnuk zakladatele
Franz Hardtmuth. Jím vylepšené, tzv. „české mlýny“ zpracovávaly surovinu kvalitněji a rychleji a navíc umožňovaly měnit poměr grafitu a jílu a upravovat dobu mletí a tím produkovat různé stupně tvrdosti tuhy. Současně s tím se rozšiřoval i sortiment vyráběného zboží. Byl to právě Franz, který
zavedl novou stupnici na označování tvrdosti tužek (měkké tužky byly označeny písmenem B, střední HB, tvrdé H a speciální stenografická gradace písmenem F). Písmeno
H značí Hardtmuth,
B označuje německý název města České Budějovice, tedy Budweis a
F je pak iniciála Franzova jména. Řada zahraničních výrobců později převzala toto značení, nicméně jeho vysvětlení bývá velmi často chybně interpretováno.
Koh-i-noor je Hora světla
Koh-i-noor (Hora světla) je název pro
diamant žluté barvy, použitý v britských korunovačních klenotech, jeden z
největších a nejkrásnějších známých drahokamů. V surovém stavu vážil 186 karátů. Stará pověst vypráví, že drahokam byl umístěn v oku staroindického boha. Když kámen poprvé viděli
perští dobyvatelé Indie proti slunci zvolali „
Koh-I-Noor“ („hora světla“). Odtud tedy jeho název.
Po mnohých dobrodružstvích spojených s vraždami, mučením a vězněním jeho majitelů jej
darem dostala anglická královna Viktorie. Diamant byl v královském klenotnictví přebroušen (jeho hmotnost klesla na 106 karátů) a je zasazený v koruně anglické královny. Po úspěchu
ikonické žluté tužky 1500 došlo roku
1894 k převzetí jména Koh-I-Noor do názvu firmy.