Na pražském
ostrově Štvanice byl postaven
nejstarší zimní stadion s umělým ledem v ČR ve funkcionalistickém stylu podle architekta Josefa Fuchse. Ještě než byl dostavěn, a
v roce 1932 otevřen, bylo sehráno první utkání, kde české mužstvo podlehlo Kanadě 2:0. Ledová plocha byla rozdělena na 2 části. V roce
1947 zde naši hokejisté
vybojovali titul mistrů světa. V únoru 1955 se stadion zapsal rovněž do historie domácího televizního vysílání, když z něj byl vysílán první televizní přenos hokejového utkání. Mistrovství světa v ledním hokeji se na Štvanici konalo celkem čtyřikrát, v letech 1933, 1938, 1947 a 1959.
Stadion ale nebyl zasvěcen pouze velkým hokejovým bitvám. Zabruslit si na ní mohl úplně každý, takže zde vyrostlo n
ěkolik generací krasobruslařů včetně legendární Aleny Vrzáňové. Do poloviny 50. let se přitom na Štvanici bruslilo pod otevřeným nebem.
Poslední velké opravy se stadion dočkal v roce
1968, a
od té doby už jen chátral. Postupně musely být uzavírány jednotlivé části areálu, až nakonec dosloužila i samotná ledová plocha. V posledních desetiletích ale legendární pražský stadion jen pozvolna chátral a poslední ránu stadionu zasadily
povodně v roce 2002. Magistrát hl. m. Prahy proto nařídil
v létě 2011 demolici objektu.