Vltavská NEJ – nejužší, nejhlubší, nejširší, nejmělčí...
Teče tu stejná voda, ale
pražská Vltava je úplně jiná než
Vltava na
Šumavě. Je také krásná, ale jiným způsobem. Víte, že americký list The New York Times roku 2018 dokonce zařadil
pražskou Vltavu do výběru
deseti nejoblíbenějších vodních scenérií v Evropě? Dostala se tak do skvělé společnosti slavného mola v anglickém Brightonu, Plitvických jezer v Chorvatsku anebo fjordů u norského Bergenu.
Vltavu si v
Praze můžete užít nejen na populárních nábřežích, ale také z paluby vyhlídkových lodí a přívozů či procházkou na jeden z několika pražských ostrovů.
Pro
Prahu byla
Vltava dopravní tepnou, zdrojem životodarné vody i osou, která určila tvar osídlení. A závisela na ní také prosperita mnoha řemesel.
Vltava dodnes jasně určuje,
co je na levém a co na pravém břehu, o rodilých Pražanech se říká, že jsou křtění
Vltavou a od řeky také v pražských ulicích začíná číslování domů. Z celkem 430 kilometrů dlouhého toku
Prahou vede úsek dlouhý 31 kilometrů. Nejužší je na jihu v
Modřanech, kde je od břehu ke břehu 40 metrů, naopak nejširší je u
Šítkovského jezu poblíž
Mánesa a
Šítkovské vodárenské věže, kde se rozlévá do šířky 330 metrů.
Tam, kde kdysi byla
Vltava nejmělčí a nejširší, tedy přibližně v místech dnešního
Karlova,
Mánesova a
Hlávkova mostu, bývaly brody; celkem jich v
Praze bylo šest. Podobných byste na dvousetkilometrovém toky Vltavy z
Českých Budějovic do
Prahy napočítali jen zhruba 20 až 25. Později je nahradily
přívozy (mnohé z nich obnovily svůj provoz a fungují dodnes) a ještě později mosty. Naopak
nejhlubší místo byste našli pod
Vyšehradem a Libušinou lázní, kde
Vltava dosahuje hloubky asi
devět metrů.
Po vodě a na vodě – vyhlídkové plavby a pražské lodě
Kdo má rád vyhlídkové plavby, pro toho je
Vltava rájem. Například
pravidelnou linkou Pražské paroplavby se svezete od
Rašínova nábřeží k přístavišti u
Čechova mostu a dál přes plavební komoru u
ostrova Štvanice až k
zoologické zahradě. Dodejme, že právě na Rašínově nábřeží u
Palackého mostu se konají
oblíbené farmářské trhy, na kotvících lodích najdete
originální bary jako je například
Kayak Beach Bar, Riverside Bar a nedaleko
Mánesa pak na břehu náplavky stojí legendární
Restaurace Vltava, milovníci saunování mohou na Rašínově nábřeží během zimy využít
Lázně na lodi a občas tu kotví také
divadelní loď bratří Formanů. Raritou je
loď Pivovar, kterou objevíte u nábřeží poblíž
Štefánikova mostu; pivo se tu nejenom pije, ale rovnou i vaří.
Kratší, ale podobně oblíbené jsou
vyhlídkové plavby pražskými Benátkami. Na lodě se nasedá v podzemí pod Křižovnickým náměstím, kde uvidíte pozůstatky starobylé románské
Prahy a podplujete i pod
posledním dochovaným obloukem Juditina mostu z 12. století, předchůdce
Karlova mostu. Lodě odtud míří na
kanál Čertovka a proplouvají kolem
ostrova Kampa: cestou si vychutnáte právě ty pohledy, které
Prahu s
Vltavou vystřelily mezi desítku nejkrásnějších vodních scenérií v Evropě.
Pod vodou – s vltavskými vodníky na nebezpečná místa
Nejhlubší vltavské tůně
pod Vyšehradem jsou opředené řadou pověstí. Týkají se například slavných vltavských vodníků; jeden z nich,
vodník Pivoda, žije právě tady. Podobně známý je mstivý a zlý hastrman od
Karlova mostu, který žije
pod čtvrtým obloukem. Je prý nejhorší a nejžlučovitější hastrman v celých Čechách, který nevychází v dobrém s lidmi ani s ostatními vodníky. Je to také jedno z mála strašidel, které nechce být vysvobozeno, ve své činnosti si libuje a v neděli a o svátcích pracuje ještě s větším elánem než ve všední dny.
Protikladem je pak
vodník Kabourek z Čertovky, strašidlo milé a dobrosrdečné, které miluje lahvové pivo. Jeho sošku uvidíte u mlýnského kola
Velkopřevorského mlýna, víc se o něm i dalších pražských přízracích dozvíte v
Muzeu pražských pověstí a strašidel. Říkáte si, že jsou to stejně jen báchorky pro malé děti? Možná budete překvapení, ae i v těchto pověstech se ukrývá
zrnko pravdy – místa, kde žijí údajní vodníci, jsou totiž skutečně nebezpečná. Jedná se o jakási svérázná varování před vodním živlem. Označují docela přesně
zvlášť nebezpečná místa na řece.
Přes vodu aneb kolik mostů vede přes Vltavu?
Počítejte s námi: po proudu řeky je na území hlavního města jako první
most Závodu míru na
Zbraslavi. Druhý je
Radotínský most na Pražském okruhu, s délkou bezmála 2,5 km označovaný za nejdelší v Česku. Třetí je železniční
Branický most, lidově přezdívaný též most Inteligence, mezi Malou Chuchlí a Braníkem. Čtvrtý je
Barrandovský most, dál pak začíná přehlídka těch nejznámějších staveb: pátý
Vyšehradský železniční most, šestý
Palackého a sedmý
Jiráskův, osmý je
Most Legií u
Národního divadla. Devítka patří
Karlovu mostu, desítka
Mánesovu a jedenáctý je secesní
Čechův most. Dvanáctý je
Štefánikův most, třináctý
Hlávkův most a čtrnáctý železniční
Negrelliho viadukt. Patnáctý je
Libeňský most, nad jehož osudy se nyní vznáší otazníky, šestnáctý
Holešovický železniční, sedmnáctý
most Barikádníků a osmnáctý nový
Trojský most. Nahradil provizorní tramvajový most zvaný
Rámusák; ten dosloužil v roce 2013.
Za každou otázkou se skrývá chyták
V otázce pídící se po počtu pražských vltavských mostů je jich hned několik: nezapočítali jsme totiž
mosty, spojující břehy s ostrovy. Jeden vede ze smíchovského břehu na
ostrov Císařská louka, druhý z Podolského nábřeží na pravém břehu Vltavy na
Veslařský ostrov, další mosty spojují břehy s
Dětským a
Slovanským ostrovem, čtyři mosty vedou také přes plavební kanál, který odděluje
Císařský ostrov od bubenečského břehu a Podbaby. Kdo si potrpí na detaily, měl by započítat i jednu lávku a pět můstků, vedoucích přes
Čertovku na
Kampu. Poněkud matoucí je název Novotného lávka; protože ale jde o řadu historických budov na konci Smetanova nábřeží, počítat ji nebudeme. Nejnovějším přírůstkem do početné rodiny pražských mostů je od podzimu 2023 nově postavená
lávka z Holešovic do Karlína – překlenula 38 metrů mezi Karlínem a Štvanicí a 149 metrů mezi
Štvanicí a Holešovicemi. Takže až v některém z televizních kvízů zazní otázka, kolik je v
Praze mostů, co byste odpověděli?