O
Praze se říká, že je
nejzelenější metropolí světa. A skutečně: rozsáhlé i menší lesy, lesoparky, parky a zahrady tvoří téměř pětinu její rozlohy. Pravými poklady pak jsou
pražské ostrovy. Když
americký list The New York Times zařadil pražskou Vltavu do výběru deseti nejoblíbenějších vodních scenérií v Evropě, určitě výběr ovlivnil právě některý z ostrovů.
1. Vltava: řeka, která „umí“ dělat ostrovy
Z celkem 430 kilometrů dlouhého
toku Vltavy vede Prahou 31 kilometrů.
Pražská Vltava je nejužší v
Modřanech, kde je od břehu ke břehu 40 metrů, naopak nejširší je u
Šítkovského jezu poblíž
Mánesa a
Šítkovské vodárenské věže, kde se rozlévá do šířky 330 metrů. Proud Vltavy odjakživa přinášel spousty štěrku, písku a jílů, které se zvolna usazovaly a vytvářely tak ostrovy. Postupně zarůstaly, průplavy mezi nimi se měnily v slepá ramena, a tak se menší ostrovy měnily ve větší a zase se rozdělovaly stavbou zdymadel, přístavů a plavebních kanálů.
2. Oázy klidu v centru velkoměsta
Nejslavnější pražské ostrovy jsou samozřejmě ty v historickém centru, tedy
Střelecký, Slovanský alias Žofín,
Dětský ostrov a
Kampa. Rozkládají se na poměrně krátkém úseku mezi
Jiráskovým mostem a
Karlovým mostem, a mají pestrou minulost. Víte, že
Slovanskému ostrovu se kdysi říkalo
Barvířka, protože tu kdysi bývaly lázně a barvírna? Vznikl až během 17. a 18. století spojením několika menších ostrůvků. Jeho dominantou je
novorenesanční palác Žofín, pojmenovaný po arcikněžně Žofii, matce císaře Františka Josefa I.
Bronzový pomník připomíná, že se zdejších vlasteneckých bálů ráda účastnila
Božena Němcová; ostatně plesy, koncerty a další společenské akce se zde konají dodnes. Na
Střeleckém ostrově, zvaném též
Malé Benátky, kde bývalo cvičiště pražských ostrostřelců a kde se v roce 1882 pod vedením
Miroslava Tyrše konalo první hromadné vystoupení cvičenců Sokola, dnes najdete lavičky a trávníky pod korunami vzrostlých stromů,
stánky s občerstvením, v létě se tu dá tančit, zastavit se v letním kině nebo si užít hudební či jiný festival.
3. Ostrovy jen podle jména
Z některých ostrovů nezůstalo nic, jiné se postupně spojily s nábřežím a ostrovy zůstaly jen podle jména. To se týká nejenom známé
Kampy, ale třeba také
Libeňského ostrova. Byl největší ze skupiny asi deseti ostrůvků mezi Libní a Holešovicemi, ve 20. letech minulého století se ale při regulaci Vltavy spojil s pobřežím Karlína, Libně a s kusem
Rohanského ostrova. Krátce poté tu
učitel, archeolog a spisovatel Eduard Štorch (1878–1956) založil
Dětskou farmu, projekt se skautskými základy, kde žáky z měšťanské školy v Jindřišské ulici vyučoval v přírodě. Místo bylo velmi populární, farmu navštívil i
prezident Masaryk. Libeňský ostrov se využívá hlavně k rekreaci: jsou tu zahrádky, sídlí tu vodácké a sportovní oddíly nebo skauti, vede tudy
cyklotrasa a u funkcionalistického ateliéru
sochaře Zdeňka Němečka (1931–1989) objevíte
pitoreskní patinované laminátové sochy; dnes v něm sídlí
designové studio Olgoj Chorchoj.
4. Ostrůvek pod Karlovým mostem
Počet pražských ostrovů byl nestálý a vrtkavý: podle knihy
Vltavské ostrovy v Praze se dají najít historické podklady ke dvaadvaceti z nich,
dnes jich napočítáte třináct. Pokud vynecháme dočasné štěrkové naplaveniny, zřejmě nejkratší životnost měl
ostrůvek pod Karlovým mostem. Vznikl při povodni roku 1666 a zanikl rovněž při povodni v roce 1785. Dokonce na něm stávala
kaplička sv. Jana Nepomuckého.
5. Souostroví mezi Karlínem a Holešovicemi
Mezi
karlínskými a
holešovickými břehy kdysi bylo tolik ostrovů, že
Vltava se v těchto místech proměnila spíš v soustavu vodních kanálů, lávek a přívozů. Dnes staré časy připomíná jen
ostrov Štvanice. Zmizely
Primátorský ostrov, který byl majetkem novoměstských primátorů
, Papírnický ostrov, Korunní ostrov, Jerusalemský ostrov (kudy kdysi vedla železnice z
nádraží Těšnov do Vysočan) i
Kamenský ostrov; ten vznikl po povodni v roce 1432 na místě zničeného mlýna a dnes na jeho místě najdete
hotel Hilton a část
Negrelliho viaduktu.
Většinu menších ostrovů pohltil
Rohanský ostrov, který podobně jako Libeňský existuje už jen na mapách. Ostrov sice zmizel, ale v
Karlíně dodnes najdete
Rohanské nábřeží: kdysi lemovalo
Karlínský přístav. Ten vznikl v roce 1822 úpravou říčního ramene mezi Rohanským ostrovem a pobřežím Karlína. Přístavní koryto bylo 600 metrů dlouhé, přes 22 metrů široké, v zimě většinou nezamrzalo a lodě tu byly chráněné před velkou vodou i při povodních.
6. Nejkrvavější minulost
Nejkrvavější minulost z pražských ostrovů má
Štvanice, kdysi zvaná Velké Benátky. Jméno dostala podle dřevěné arény, kde se konávaly
štvanice na býky, medvědy a další divoká zvířata. Největší popularity tato zábava dosáhla během 18. století, než ji počátkem století následujícího definitivně zakázal císař František I. V roce 1930 se na Štvanici začal stavět
první zimní stadion v České republice, který několikrát hostil
mistrovství světa v ledním hokeji. V únoru 1955 právě odtud Československá televize vysílala první přenos hokejového utkání. Stadion už nestojí, ale dodnes tu najdete populární tenisový areál,
jednu z nejstarších vodních elektráren na Vltavě i unikátní pohyblivý jez.
7. Plete se vám Císařská louka a Císařský ostrov?
Pokud byste plavbu kolem pražských ostrovů zahájili po proudu řeky od jihu, první zastávkou bude
Veslařský ostrov u Podolského nábřeží. Kdysi tu bývaly pily a skládky dřeva, nyní je rájem vodáků. Mimo jiné tu sídlí
Český veslařský klub, spojovaný se vznikem závodu osmiveslic, takzvaných Primátorek. Podél protějšího břehu se táhne
ostrov Císařská louka; kdysi se jí říkalo Královská, snad proto, že tady roku 1297 král Václav II. uspořádal velkou slavnost u příležitosti své korunovace. Císařská louka je vlastně ostrov umělý, vznikl až začátkem 20. století, kdy ji od smíchovského břehu oddělil přístav pro vory, ty poslední tudy ale projely roku 1947. Na dobu, kdy byla oblíbeným výletním místem Pražanů, existuje vzpomínka v písničce
Karla Hašlera, kde se zpívá, že
„…na Císařské louce stojí řada topolů…“ Ostrov se také zlatým písmem zapsal do dějin pražského sportu: bývalo tu první fotbalové hřiště a dráha pro koňské dostihy.
U
Císařského ostrova naopak plavba Prahou končí: na jednom břehu je
pražská zoo v Troji, na druhém
Stromovka. Čeští stavové jej kdysi darovali
císaři Rudolfu II., který si tady nechal zřídit
bažantnici, pěkný doplněk Královské obory v dnešní Stromovce. Dnes tu jsou upravené
cesty a cyklostezky,
jezdecký areál s bistrem,
dětské hřiště a také
moderní čistírna odpadních vod.