Rodina
Coudenhove koupila panství
Poběžovice v roce 1864.
František Karel Coudenhove (1825–1893) se několik let předtím oženil s
Marií von Kalergi (1840–1877). Ta pocházela z jednoho z nejstarobylejších evropských rodů, který svůj původ odvozoval od byzantské císařské dynastie – a právě jeho vážnost vedla oba syny zmíněného páru, že požádali o spojení jmen, a od roku 1903 tak užívali titul
Coudenhove-Kalergi.
Japonka na zámku v Poběžovicích
Podobně jako otec František Karel se diplomatické kariéře věnoval i syn
Jindřich Coudenhove (1859–1906). Plynně hovořil asi osmnácti jazyky a v rakouských diplomatických službách procestoval celý svět. Když se roku 1892 oženil v Tokiu s Japonkou
Mitsuko Aoyama (1874–1941), v její rodině to vyvolalo pozdvižení: Mitsu si brala „bílého ďábla s rudými vlasy a s očima ryby“. Na tom, že ďábel byl ze starobylého evropského aristokratického rodu, v Japonsku zjevně vůbec nezáleželo.
Mitsuko ovšem v Japonsku dlouho nezůstala, od roku 1896 žila s manželem a rozrůstající se rodinou na
zámku v
Poběžovicích. Jindřich ukončil kariéru profesionálního politika a až do předčasné smrti roku 1906 se věnoval filozofii.
Letní sídla rodiny Coudenhove-Kalergi
Na
poběžovickém zámku se žilo v exotickém duchu: Mitsuko přenesla do
západních Čech orientální způsob života a zvyky japonské domácnosti. Z dobových fotografií je patrné, že rodina často oblékala pohodlné japonské oblečení, zejména při letních pobytech v
bývalém klášteře v Pivoni. Platilo to i pro další letní sídlo,
zámeček Dianin dvůr. Jeho zbytky objevíte v liduprázdné krajině
Českého lesa nedaleko obce
Rybník téměř na česko-německých hranicích. Pokud se sem pojedete podívat, zaparkujte ve vesnici, dál se smí jedině pěšky nebo na kolech.
Rodina také často navštěvovala nedaleký
zámek Horšovský Týn, který v té době patřil
rodu hrabat Trauttmansdorffů. Exotické japonské hraběnce se věnuje jeden z prohlídkových okruhů. Nepochybně také na vlastní oči viděla lustr z českého křišťálu s původními Edisonovými žárovkami, který se v malé zámecké jídelně objevil v roce 1906, když Trauttmansdorffové nechali do zámku zavést elektřinu. Vynález odpovídající duchu doby můžete na zámku vidět i nyní.
Japonská zahrada, rozhledna a zámecký park
Mitsuko byla jednou z prvních Japonek, které opustily rodnou zemi a natrvalo se usadily v Evropě. V
Poběžovicích ji dodnes připomíná
japonská kamenná zahrada v
zámeckém parku. Členy rodiny symbolizují velké kameny, další menší kamínky a oblázky tvoří vodu. Zen zahrada míru má symbolizovat mír po obou stranách hranice a mezi kontinenty.
Také návštěvu
zámku v
Horšovském Týně můžete doplnit procházkou rozsáhlým
zámecký parkem s
loretánskou kaplí a okružní naučnou stezkou
Královská rokle. Nedaleko pak stojí
rozhledna na Šibeničním vrchu a také
letohrádek Annaburg, který Trauttmansdorffům a jejich hostům sloužil jako odpočinkové místo při návštěvách obory. Původně stával na umělém ostrůvku, který s pevninou spojovala jen úzká cesta.