Lichtenštejnové se významně podíleli na formování kultury, rozvíjeli pěstování vína i chov koní. Jejich panství se rozprostírala od
Břeclavi až po
Krnov a zahrnovala téměř třetinu Moravy. Rodině patřily
zámky v Bučovicích,
Plumlově,
Šternberku nebo
Velkých Losinách. Klenotem lichtenštejnských držav a nejznámější památkou, která rodu v Česku patřila, byl
Lednicko-valtický areál, památka UNESCO, zařazená do
projektu Cesty světového dědictví / World Heritage Journeys. Přijeďte si jej prohlédnout: čeká na vás
novogotický zámek v Lednici a jeho interiéry s bohatou řezbářskou výzdobou,
barokní rezidence ve Valticích a řada romantických staveb v okolí.
Největší komponovaná krajina na světě
Rozsáhlý
Lednicko-valtický areál na
jižní Moravě byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1996 jako šestá památka v Česku a
největší parkově upravená krajina v Evropě.
Lichtenštejnové zdejší panství získali koncem 13. století, areál vybudovali zejména v 18. a 19. století a původně právě tady mělo vzniknout centrum jejich knížectví.
Kromě zámků můžete vidět i řadu dalších romantických míst, jimiž Lichtenštejnové ozdobili okolí. Patří k nim například
historický palmový skleník,
Apollonův chrám,
umělá zřícenina Janův hrad,
kolonáda na Reistně,
zámeček Pohansko,
chrám Tří Grácií anebo
Dianin chrám zvaný Rendez-vous, lovecký zámeček s nezvyklou podobou vítězného oblouku. Podobně jako
kaple sv. Huberta se skrývá v lesích mezi
Lednicí a
Valticemi.
Zážitky, prohlídky a výlety
Obě sídla nabízejí několik prohlídkových tras, užijete si i
výstavy, koncerty, divadelní představení, letní vystoupení dravců nebo
adventní prohlídky vánočně vyzdobených zámků. Oblíbeným výletním místem je i
zámecký park v Lednici s akvaduktem, umělou jeskyní Peklo a maurskou vodárnou. Od ní celý rok vyplouvají lodě na
výletní a vyhlídkové plavby lednickým zámeckým parkem a okolními lužními lesy, které se podél
řeky Dyje táhnou k
Břeclavi. Jednou ze zastávek je 62 metrů vysoký
minaret, postavený v roce 1802, vůbec nejstarší zpřístupněná vyhlídková stavba v Česku. Při troše štěstí z horního ochozu, kam vede 302 schodů, zahlédnete
vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni.
Kromě klasických i
zimních vyhlídkových plaveb se po
Lednicko-valtickém areálu můžete projet stylově
kočárem anebo na kole. Krajina je protkaná sítí cyklostezek; jen samotné
Lichtenštejnské stezky, které vás zavedou téměř do všech zajímavých míst, měří víc než 90 kilometrů.
S Lichtenštejny do Mikulova, Bučovic a Šternberku
Z
Lednicko-valtického areálu je to jen kousek k
baroknímu zámku v
Mikulově. Neobyčejný příběh vypráví, že jej Lichtenštejnové prohráli v kartách; dnes tu sídlí
Regionální muzeum s řadou expozic.
Z
Mikulova se vydejte do
Bučovic;
renesanční čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou získali Lichtenštejnové díky sňatkům s dcerami Jana Šembery Černohorského z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Víte, že ojedinělá štuková plastická výzdoba Císařského sálu od Hanse Monta byla původně určená pro císařskou rezidenci ve Vídni? Pozoruhodné je rovněž
arkádové nádvoří s manýristickou fontánou, považovanou za jednu z nejkrásnějších ve střední Evropě. Zážitkové programy zvou na
výstavy vín, koncerty, jarní květinové výstavy i
noční kostýmované prohlídky.
Poslední zastávkou na cestě
po stopách Lichtenštejnů je
hrad Šternberk. Dnešní podobu získal koncem 19. století, kdy jej Jan II. z Lichtenštejna vybavil historickým mobiliářem, obrazy, nábytkem, plastikami a gobelíny; hradní interiéry tak poznáte jako výkladní skříň knížecí sběratelské vášně. Nenechte si ujít ani procházku
zámeckým lesoparkem, který v letech 1907–1909 vytvořil
vídeňský architekt Albert Esche a stal se symbolickou tečkou za proměnou gotického hradu v luxusní sídlo moderního aristokrata. Také ve
Šternberku probíhá řada kulturních a společenských akcí, oblíbené jsou například
vánoční, silvestrovské a gastronomické prohlídky, spojené s přípravou jídel a ochutnávkami v obnovené hradní kuchyni.