Počátky
rodu Lichtenštejnů se dají vystopovat už v 11. století, prapředek
Hugo von Liechtenstein se nazýval podle hradu u Mödlingu jižně od Vídně. Moravskou větev rodu založil
Jindřich I., bratr politika a minesengra
Ulricha z Liechtensteinu (1200–1275). Patřil mezi přední stoupence českého krále
Přemysla Otakara II., od kterého v roce 1249 za věrné služby získal panství
Mikulov.
Na česko-rakouském pomezí pak Lichtenštejnové žili a panovali více než osm set let. V časech největšího rozmachu jim patřila téměř třetina Moravy – například
Moravská Třebová, Šumperk, Šternberk, Zábřeh, Krnov, Branná a
Lanškroun,
zámky v Bučovicích, Plumlově nebo
Velkých Losinách, hrad Sovinec, ale také
Kostelec nad Černými lesy či
zámek Radim.
Domovem a hlavním sídlem
Lichtenštejnů ale byla panství
Valtice a
Lednice; získali je v druhé polovině 13. století a dnes tato místa známe jako
Lednicko-valtický areál,
památku UNESCO a
největší komponovanou krajinu na světě.
Panství Lichtenštejnů zahrnovala 600 obcí na území tří států, měli patronátní právo k 237 kostelům v 174 farnostech, podporovali stavby nebo opravy škol, nemocnic, radnic, kostelů a silnic. Podobně jako
Harrachové nebo
Schwarzenbergové investovali do lehkého průmyslu, vlastnili například
keramické závody v Poštorné a v
Rakovníku (nyní značka Rako). V roce 1852 otevřeli na
zámku v Úsově první lesnickou školu na Moravě a ve Slezsku a v roce 1898 zde zřídili lesnické a lovecké muzeum. Ve
Valticích Lichtenštejnové založili vinařskou školu (1873), v
Lednici Vyšší ovocnářskou a zahradnickou školu (1895) a Ústav pro zušlechťování rostlin
J. G. Mendela (1912). Pro všechny své zaměstnance zřídili
úrazovou pojišťovnu (1899), v roce 1903 pak vyhlásili
Lichtenštejnský prales coby nejstarší přírodní rezervaci na Moravě, dnešní
národní přírodní rezervaci Šerák-Keprník v
Hrubém Jeseníku. V
Praze můžete navštívit
Lichtenštejnský palác na
Kampě, v
Břeclavi pak
Lichtenštejnský dům. Expozice mapuje
historii rodu Lichtenštejnů od doby jejich příchodu na
jižní Moravu v roce 1249 až po současnost.
Po vzniku Československa v roce 1918 přišly pozemkové reformy, při nichž rod přišel o více než polovinu majetku. Zbytek konfiskací následoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Veškerá soudní jednání byla po komunistickém převratu v roce 1948 marná. Právě kvůli zabavenému majetku se
Lichtenštejnsko a
Česká republika do roku 2009 vzájemně neuznávaly, což byla světová rarita. Kuriozitou ale je i
rodinná hrobka Lichtenštejnů u
poutního kostela Narození Panny Marie ve
Vranově u Brna. Je totiž jediným evropským pohřebištěm panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizí země.