Narodil se 17. února 1798 ve Slaném a byl pokřtěn jako Josef Matěj Nevrátil. Rodiče zřejmě měli rádi změny; krátce po narození Josefa coby posledního, šestého dítěte, dům ve Slaném prodali, změnili si jméno z Nevrátilových na Navrátilovy, přestěhovali se do Prahy a tatínek změnil dokonce i profesi: z krejčího se stal malířem pokojů.
Kariéra malíře pokojů
Jak se dařilo Josefovi, které v šestnácti letech vzal tatínek do učení ve své malířské dílně na Starém Městě v domě U Zlaté abecedy? Zřejmě docela dobře; získával nejenom řemeslnické zkušenosti, ale také hlubší výtvarné vzdělání. A protože v té době se po malířích pokojů chtělo, aby měli vyšší výtvarnou úroveň než běžní řemeslníci, Josef začal studovat na řádné malířské akademii.
Se svým vrozeným, hlubokým citem pro barvu dosáhl úspěchů zejména v krajinomalbě. Společně s bratrem Františkem si přivydělávali už během studií; po nich si Josef založil vlastní dílnu v Petrské ulici a začal provozovat malířské a dekoratérské práce; k tomu celý život maloval interiéry měšťanských domů i obrazy. A snad právě proto, že ho malování nadmíru bavilo a bral téměř každou zakázku, která se nabídla, byl (a dodnes je) považován spíš za zručného řemeslníka než za salonního umělce.
Romantika na zdech
Navrátil hodně cestoval, pilně skicoval a měl fantazii. Po návratu z cest své vzpomínky přenášel na plátna nebo na zdi interiérů – a záhy začalo patřit k dobrému tónu mít byt vymalovaný od Navrátila. Byl zřejmě první malíř, který vytvářel romantická zákoutí horských štítů, skalnatých údolí, mořských pobřeží a středověkých hradů.
Zemí jeho snů se stalo Švýcarsko: přitahovaly ho hory, ledovce, jezera a vodopády. Žel, právě proto, že maloval především na stěny, se z jeho díla mnoho nezachovalo. Výjimku představují například nástěnné malby, jimiž zkrášlil dům svého přítele, mlynáře, mecenáše a sběratele umění Václava Michalovice. Někdejší Michalovicův mlýn je dnes známý jako Vávrův dům; stojí v blízkosti Novomlýnské vodárenské věže v Praze a sídlí v něm Poštovní muzeum.
Navrátilovy zámky
Už jako slavného malíře jej požádal o výzdobu svého zámku v Liběchově pokrokový vzdělanec, osvícenec, český vlastenec, milovník a podporovatel umění Antonín Veith. Navrátil pro něj vymaloval a vyzdobil téměř dvacet místností a otevřel si tak cestu k dalším zakázkám. Freskami vyzdobil například salon na Klenové, na zámku v Jirnech zase vymaloval Alpský pokoj, kde si budete připadat jako v horském altánu s vyhlídkovu do všech stran. Mimořádné umělecké kvality prokázal i při výzdobě Pražského hradu a císařských zámků v Zákupech a Ploskovicích, které sloužily jako letní sídla posledního korunovaného českého krále Ferdinanda Dobrotivého. Pro většinu zámků navrhl i řadu doplňků, nábytku a užitkových předmětů – podle nich byly zhotoveny například kamna, lustry, garnýže či tapety.
Závěr umělcova života byl všelijaký, jen ne šťastný: nadaný syn Antonín předčasně zemřel, Navrátil prodělal záchvat mozkové mrtvice, ochrnul a sužovaly ho i další zdravotní problémy. Přišel o dům i o živnost a poslední roky se živil prodejem drobných obrázků a skic po domech a po vinárnách. Zemřel 21. dubna 1865 téměř v zapomnění a byl pochován na Olšanských hřbitovech.
K zámkům romantickou krajinou
Návštěvu zámků Zákupy a Ploskovice lze spojit také s projížďkou pěknou krajinou okolo České Lípy a Litoměřic. Zajeďte se podívat k ptačí pozorovatelně u Novozámeckého rybníka, prohlédněte si malebné domky v Úštěku a cestou z Ploskovic se rozhlédněte ze Strážného vrchu u Merboltic. Podívat se můžete také do vodního hradu Lipý v České Lípě.