Hergetovu cihelnu objevíte při procházkách
Malou Stranou, když u
Karlova mostu odbočíte do uličky U Lužického semináře a z ní do Cihelné. V areálu najdete
restauraci,
Franz Kafka Museum a
kašnu se dvěma čurajícími pány od sochaře Davida Černého, v těsné blízkosti se skrývá i
nejužší ulička v
Praze.
Ani stopa po panu Hergetovi…
…říkáte si? Kdepak, stopou je celý areál cihelny. Podle jedné verze ji
matematik a inženýr Franz Anton Leonard Herget kolem roku 1780 založil, podle jiné koupil – a spolu s ní i právo užívat tehdejší
Bažantnici za
Královskou oborou v Bubenči. O čtyřicet let později už rodina Hergetů provozovala
cihelnu Zatlanka na
Smíchově a na vltavských březích pálila
velmi kvalitní vápno, o devadesát let později dokonce skoupila celý
vápencový vrch Barrandov a stála u vzniku
jedné z našich nejstarších cementáren v Radotíně. V letech 1875–1878 Hergetovi také v
Prokopském údolí postavili
novou továrnu, kde se z místního jílu vyrábělo keramické zboží, například vodovodní a kanalizační kameninové roury, dlaždičky a chodníková dlažba.
Zakladatelem úspěšného rodu byl právě
Franz Anton Leonard Herget (1741–1800). Mimochodem, cihly z jeho cihelny snadno poznáte i dnes, na ložné ploše totiž měly vtisknutý reliéf s písmeny A H.
Pan Herget, Betlémská kaple a plán Prahy
Hergetova cihelna však není jediným místem, které pana Hergeta připomíná. Franz Herget totiž nejenže vyučoval matematiku na dnešní
Karlově univerzitě, ale také opravoval
Karlův most, přestavěl dřívější
Ústav panen na Všeobecnou nemocnici na Karlově náměstí a procestoval okolí celé
Vltavy, navrhl také kroky k jejímu splavnění. Vedle činů kladných je tu i jeden záporný, když v roce 1786 byla na jeho podnět zbořena
Betlémská kaple. Oficiální verze hovořila o jejím špatném technickém stavu, podle méně oficiální prý stínila domu, v němž pan Herget získal desetipokojový byt. Kdoví?
Když byl
Franz Anton Leonard Herget jmenován do čela nově vznikajícího zemského stavebního ředitelství, jeho kontrole začaly podléhat veškeré významnější veřejné stavební akce, především silnice, mosty či kasárna. Společně se svými žáky také
v roce 1791 připravil první geometricky věrný plán Prahy, který například vůbec poprvé obsahoval domovní číslování.
Praha je na něm zobrazená tak, jak vypadala kolem roku 1784, místy již s asanačními zásahy Josefa II. Zatímco hradby a fortifikace jsou vyvedeny do nejmenších podrobností, popis ulic a náměstí se omezuje jen na významnější místa.
Korunovační dar
Rukopisný kolorovaný plán Prahy nevznikl roku 1791 jen tak, ale pravděpodobně jako jeden z darů ke
korunovaci Leopolda II. na českého krále v Praze. Okázalou slavnost na začátku září 1791 provázela řada akcí. V Bubenči
vzlétl balon slavného francouzského aviatika Jeana-Pierra Blancharda, pokořitele kanálu La Manche. V
letním refektáři Klementina se konala
první česká průmyslová výstava a zároveň první průmyslová výstava na evropském kontinentě, kde více než 150 vystavovatelů předvádělo české rukodělné výrobky. Do
Prahy se navíc z Vídně vrátily
svatováclavské korunovační klenoty, které byly za třicetileté války odvezeny v obavách před útokem Švédů.
Hergetovy plány se pak na delší dobu ztratily a vynořily se teprve roku 1941 v knihovně
zámku Kačina. Opakovaně vyšly tiskem a můžete si je vypůjčit v řadě knihoven po celém Česku. Jejich autor F. L. A. Herget je pochován na hřbitově u
zlíchovského kostela sv. Filipa a Jakuba v
Praze.