Křižík sice byl obdařen mimořádným talentem a pílí a postupně se stal nejenom držitelem celé řady významných patentů, ale také
jedním z nejúspěšnějších podnikatelů své doby, jeho cesta mezi velikány české technické historie však byla mimořádně složitá.
Chudý chlapec ze Šumavy
Pocházel
z ševcovské rodiny, která patřila k nejchudším v
Plánici, a jeho studia tak provázel neustálý nedostatek financí. Dodnes tu můžete navštívit
Křižíkův rodný domek s malou expozicí, dodnes se také pořádají pochody po takzvaných
Křižíkových cestách do
Klatov nebo směrem na
Nepomuk. Připomínají trasy, po nichž se chudý student vydával za vzděláním, zprvu do Klatov, později do Prahy. Traduje se, že mamince Křižíkové trvala
více než sto kilometrů dlouhá cesta z Plánice do Prahy
pouhé tři dny!
Křižík byl
výborný student, ale
maturitu nesložil, chyběly mu
peníze na povinnou platbu. Na pražskou techniku jej však díky výjimečnému nadání přijali i bez maturity. Byly to opět existenční důvody, které jej přinutily
ještě za studií nastoupit do továrny, kde se vyráběla
telegrafní a signalizační zařízení. Během následujících let Křižík zdokonalil technické vybavení pro železnice a své vynálezy si nechal patentovat.
Nakonec se s rodinou usadil v
Plzni a získané peníze investoval do
malé dílny na výrobu elektrotechnických zařízení a obloukových lamp. Právě patenty na jejich zdokonalení mu přinesly první úspěchy a také tolik potřebné peníze.
Obloukovky slavnostně předvedl
v srpnu 1881 v plzeňském divadle při příležitosti oslavy narozenin
císaře Františka Josefa, další dodal k
osvětlení nádvoří plzeňského Měšťanského pivovaru a kamenouhelného dolu v Nýřanech. Za svůj vynález dokonce získal
zlatou medaili na Mezinárodní elektrotechnické
výstavě v Paříži roku 1882.
Osvětlení měst, elektrárny, tramvaje a první elektrifikovaná železnice
Záhy se začaly hrnout zakázky ze všech stran. To už se
Křižík přestěhoval do
Prahy, založil v
Karlíně vlastní továrnu, a aniž by ztratil kontakt s Plzní a rodnou Plánicí, pokračoval dál ve svých oslnivých projektech. V roce 1891 postavil pro
Jubilejní výstavu první pražskou
elektrickou pouliční dráhu z
Letné na
Výstaviště, zajistil osvětlení výstavy a vybudoval slavnou
světelnou fontánu, která se stala atrakcí známou po celé Evropě. Byl také první a dodnes zřejmě jediný, kdo se v pražských ulicích projížděl v
elektromobilu vlastní konstrukce. V roce 1903 uvedl do provozu
první meziměstskou plně elektrifikovanou dráhu v Rakousku-Uhersku mezi
Táborem a
Bechyní, milovníky nostalgických jízd a železnic láskyplně přezdívanou
Elinka, stavěl i další elektrické dráhy v
Plzni, v
Bosně a
Chorvatsku.
Křižíkově firmě rovněž řada
měst vděčí za
první elektrické osvětlení; vybavil na
130 prvních elektráren u nás, například v
Jindřichově Hradci a v
Písku. Paradoxně v Plzni se mu nepodařilo prorazit smlouvu města s plynárenskou společností, a tak se první obloukové lampy na dnešním náměstí Republiky a v Tylově divadle rozzářily až roku 1902. V Plzni se také dodnes můžete projet
nejstarší dochovanou provozuschopnou tramvají v Česku, takzvaným
primátorským vozem z roku 1899.
Český Edison se dožil úctyhodných 93 let; jeho pohřeb v roce 1941, kdy byl jako vůbec první technik pochován na
Slavíně na vyšehradském hřbitově, vyzněl jako tichá manifestace proti okupantům.