Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.
Původní farní hřbitov vyšehradské kapituly byl v sedmdesátých letech 19. století přeměněn v
národní pohřebiště zásluhou
vlasteneckých proboštů Václava Štulce a Mikuláše Karlacha. Dnes je na hřbitově na
Vyšehradě pochováno přes
600 význačných osobností české národní kultury. Náhrobky tvoří
jedinečnou galerii hřbitovní plastiky s díly J. V. Myslbeka, F. Bílka, B. Kafky, O. Španiela, K. Lidického, J. Wagnera a mnoha dalších.
Z
nejvýznamnějších spisovatelů jsou na Vyšehradě pohřbeni: Karel Čapek, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Božena Němcová, Vítězslav Nezval. Z
malířů to jsou: Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, Julius Mařák, Karel Purkyně, Miloslav Holý. Nechybí ani
sochaři: Václav Levý, Otakar Španiel. Hudební skladatelé: Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich. Další slavná jména patří
houslovým virtuosům – Františku Ondříčkovi a Josefu Slavíkovi. Z
vědců jsou zde pochováni fyziolog Jan Evangelista Purkyně, Jaroslav Heyrovský, nositel Nobelovy ceny v oboru polarografie. V areálu hřbitova se však nacházejí také
symbolické hroby, ve kterých nejsou uloženy ostatky zemřelé osoby – jedná se o hrob malíře a spisovatele Josefa Čapka a političky Milady Horákové.
Dominantní postavení mezi náhrobky však zaujímá
Slavín –
společná hrobka nejzasloužilejších osobností českého národa. Ta byla postavena podle projektu A. Wiehla v Ietech 1889 až 1893 díky spolku Svatobor. Hlavním iniciátorem byl spisovatel a obrozenec František Palacký. Na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl
básník Julius Zeyer v roce 1901, který je autorem veršů na soklech postranních soch: Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací, Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá. Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: „
Ač zemřeli, ještě mluví.“ Plastická výzdoba je dílem J. Moudra a tvoří ji po stranách dvě sochy Vlasti jásající a truchlící, na vrcholu socha okřídleného Génia se sarkofágem. Před čelní stěnou Slavína je bronzový krucifix od Václava Levého. Do dnešního dne je zde pohřbeno přes 50 významných osobností:
- spisovatelé Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický, Josef Hora
- malíři Vojtěch Hynais, Alfons Mucha, Václav Špála
- sochaři J. V. Myslbek, Jan Štursa, Bohumil Kafka, Ladislav Šaloun, Jan Louda
- architekti Kamil Hilbert, Josef Gočár, Jaroslav Fragner.
- housloví virtuosové Jan Kubelík, Jaroslav Kocián
- klavíristé Jan Heřman, František Maxián
- operní pěvci Ema Destinnová, Vilém Zítek, Zdeněk Otava
- herci Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout
- a vynálezce František Křižík